Český ráj II.

Krása pískovcových soch a skalních reliéfů

Na začátku července jsme byli v Českém ráji, mimo jiné požitky a prožitky jsme měli možnost prohlédnout si v kapli sv. Jana Nepomuckého na Valdštejně originály soch ze začátku 18. století, kterými byl původně vyzdobený přístupový most do hradu (teď jsou tam jejich kopie). Za pár hodin poté jsme se ocitli v přírodní pískovcové galerii sochaře-samouka a připadá nám, že je zajímavé ukázat některé fotografie obou zmíněných souborů.

Lidová pověst praví, že sochy českých patronů na Valdštejně jsou dílem poustevníka Holana, který zde v době jejich vzniku pobýval, ale ačkoliv není znám autor, je vyloučené, že by byly dílem neškoleného člověka.

A teď přejdeme z kaple od „vznešeného“ do přírody k „obyčejnému“. Pojem „Kopicův statek“ je dostatečně známý skrze jeho majitele a tvůrce skalních reliéfů v údolíčku, které ke statku přiléhá. Vojtěch Kopic se narodil v roce 1909 ve Vadíně u Havlíčkova Brodu, v osmi letech osiřel, vychovávala ho teta z Turnova, v roce 1932 se přiženil na zmíněný statek na katastru nynější obce Kacanovy. Roubené patrové stavení s pavlačí bylo postaveno v roce 1787 na místě starší stavby, socha před ním pochází z roku 1826 (originál je v turnovském muzeu).

Vojtěch Kopic byl velmi usilovný, např. ve snaze zajistit pro stavení vodu rozhodl se vykopat v úžlabině studnu – voda byla až v hloubce 35 metrů! Od místního kameníka se přiučil práci s kamenickým náčiním a během války začal tesat v okolních skalách osobnosti z českých dějin, první byl sv. Václav.

Zájmy Vojtěcha Kopice byly široké – sám se naučil hrát na harmonium (hrával v kaplích na Valdštejně i na Hrubé Skále), zajímala ho historie. Až do své smrti v roce 1978 vytvářel zvláštní galerii, díky které je místo vyhledávané.

Za nějvětší plastiku jsou považovány Varhany, u nichž se tvůrce zobrazil, a také štít jejich roubenky zanechal v kameni pro památku následníkům.

Tvárný pískovec lákal i v době dřívější lidové tvůrce k tomu, aby sdělili své poselství budoucím. U dnes už nepoužívaného mostku je vytesáno prohlášení z roku 1850, které považujeme za nejlepší ukončení příspěvku.

Čas plyne a odnáší zrnka písku…