Setkání značkařů na Čeřínku

21.–22. 11. 2009

Víte, kdy mají značkaři „své dny“? Když jejich vedoucí Ivan Bohatý svolá valnou hromadu na Čeřínek. Je to vždycky na podzim, kdy už je všechno poděláno a značkaři se sejdou, aby v pospolitosti strávili den či dva. Nálada je výborná, ale jestli myslíte, že Ivan nám odpustí nějaké doškolení nebo něco ošidí, tak to se dočista mýlíte! Ale my jsme rádi, protože věci jsou, jak mají být a to jsou naše bohaté jistoty. Mnohé značkaře už vycepoval k dokonalosti, na nás dvou mu zbývá ještě hodně práce.

Celou sobotu 21. listopadu až do odpoledne nás Ivan zajímavě školil v materiálech, prvcích, ve značkařské topografii, v administrativě, probral výsledky kontrol námi značených úseků, seznámil nás s plánem obnovy a údržby v příštím roce.

Ing. Ivan Bohatý přednáąí

Odpoledne byla na řadě praxe v terénu – nic jsme sice nemalovali, ale na konkrétních případech jsme si ukazovali, jak by mělo vypadat ideální značení.

Ivan vyvádí své stádečko do terénu

Počasí bylo nádherné a tak byl požitek aspoň v rychlosti kouknout k Fialovým skálám.

Fialovy skály

Našemu setkání byl v sobotu přítomen i předseda Krajské komise značení Kraje Vysočina Martin Pesler, tedy z nás nejvýše postavený.

předseda KKZKV na Fialových skálách na Čeřínku

Nedá mi to, abych nenapsala aspoň něco o tomhle krásném koutku země, zařazeném od roku 1984 mezi přírodní památky Jihlavska. Asi 600 metrů dlouhý žulový útvar, v mapách nazývaný Na skalce, je tvořen zvětralými balvany, které svojí divokostí, temnou zádumčivostí, mechovým porostem a odloučením od cest působí na příchozí dojmem dávno zašlých světů a romantickým pověstem o vílách zde žijících se dá klidně uvěřit. Pro svoji zvláštní drsnou krásu vždycky přitahovaly skály odvážné poutníky, velkou oblibu ale získaly v době od roku 1912, kdy byl založen Český spolek pro zimní sporty, v okolí bylo najednou rušno a roku 1913 byla dokonce postavena první chata na nedalekém Čeřínku (asi 3 km). Od roku 1915 do roku 1920 byl předsedou spolku profesor gymnázia v Telči L. Fiala, nadšený lyžař a turista, obdivovatel přírody na Čeřínku, po němž jsou také skály nazývány.

V chatě na Čeřínku v té době psali „staniční knihu“, ze které se např. dozvídáme, že profesor Fiala vedl v zimě 1914–15 lyžařský kurz studentů z telčské reálky, že 17. dubna 1916 (inu, studená Vysočina) ještě jezdil na Čeřínku na lyžích atd. Všechny tyto informace jsou v obsažném Sborníku, který v roce 2000 sestavil k 80. výročí založení KČT Čeřínek jeho dlouholetý aktivní člen Ing. Jan Krejčí. Ano, počítáte správně, Český spolek pro zimní sporty se rozešel v roce 1920 a jeho nástupcem se stal Turistický klub Čeřínek a my tedy budeme v roce 2010 slavit už 90. výročí založení!

Není také bez zajímavosti, že v těch dobách byl náš milý Čeřínek v některých mapách označován jako Česmínek! (Ivan nám takovou historickou mapu ukázal.)

První značené cesty posloužily veřejnosti už 2. září 1923 při otevření nové chaty na Čeřínku – účastníci slavnosti šli po nich nahoru lesem od vlaku z Kostelce a z Dolní Cerekve. Značení ale tehdy ještě nemělo jednotnou formu, proto nejdůležitějším úkolem nově vzniklého odboru KČST (Klub československých turistů) v roce 1927 v Jihlavě bylo začlenit oblast Čeřínku do systému značených cest a propojit je s dálkovými trasami. Ze zmíněného Sborníku se dozvídáme, že se tohoto velmi nesnadného a pracného úkolu ujal učitel Bohumír Liška a že uspěl.

Na společné valné hromadě Turistického klubu Čeřínek a KČST Jihlava v roce 1933 už bylo konstatováno, že na Jihlavsku je 200 km značených cest, 70 informačních cedulek a na jihlavské radnici, na hlavním a městském nádraží jsou umístěny orientační mapy.

A jak je to v současnosti? Abychom mohli adekvátně srovnat, musím použít statistiku značkařského obvodu Jihlava z roku 2007 zpracovanou Ing. Ivanem Bohatým, protože počínaje rokem 2008 se od nás oddělila po bezmála stu letech jižní část regionu a vznikl nový značkařský obvod Telč. Proč? Nedovedu smysluplně odpovědět.

Tedy: v roce 2007 bylo v obvodu stejně velkém jako v roce 1933 562 kilometrů značených tras, 272 TIMů (TIM = turistické informační místo), 123 ks směrovníků, 701 ks směrovek a tabulek a 38 ks stojanů a rámů s turistickou vývěsní mapou. A kolem toho je hodně práce a navíc musí realita v terénu souhlasit se zákresem v mapě, na což klade náš předseda velký důraz.

diskuze nad zákresem v mapě

S večerem jsme přišli zpět na chatu,

chata na Čeřínku

pro dnešek skončil čas práce a začal čas zábavy. Je dobrým zvykem při této příležitosti popřát zdraví a elán našim kolegům, kteří během roku oslavili kulatá životní jubilea. K tomu patří výborné jídlo a pití (důvěrně sděluji, že s pitím jsme to nepřehnali, ale zůstat neteční k dobrotám Maruščiným a Libuščiným – to vůbec nejde, a tak to byl pořádný nářez!). Zazpívali jsme si s harmonikou, kterou prozíravě přivezl sebou František Dohnal, popovídali si a opravdu jsme strávili nádherný večer ve společnosti přátel – a toho si hóódně považujeme. Manželé Dohnalovi, kteří v roce 2007 na Humpolecku zeleně vyznačili novou, 25 kilometrů dlouhou, Cestu Gustava Mahlera (od Wolkerova památníku pod Lipnicí přes rodiště hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera v Kalištích do Želiva) byli první, kterým jsme gratulovali.

Jirka Fuksa a Ivan Bohatý gratulují Maruące Dohnalové

Frantisek Dohnal také oslavil během sezóny kulaté jubileum

I Františka Janečka, přepečlivého značkaře, který pro samou práci nemá čas vnímat věk, jistě překvapilo, že také jeho dohonily v tomto roce kulatiny.

i Frantisek Janeček měl před časem významné výročí

Nejmladší z oslavenců byla Libuška Přibylová, dobrá víla Ivanova.

Libusce Přibylové to slusí

V neděli 22. listopadu dopoledne jsme shlédli pozoruhodné tématické prezentace studia BRAJA (Bradová-Janeček), jejíž autoři jsou výkonní značkaři a turističtí funkcionáři, od Standy Balíka, předsedy cykloznačení a zároveň značkaře pěšího značení, jsme vyslechli informace o značení, stavu a údržbě cyklostezek na Vysočině.

Neúnavný Ivan přidal něco dobrých rad, poučení a varování.

vzpomeňte na můj varovně vztyčený ukazovák!

Velmi pozorně jsme poslouchali Ivu Svobodovou, která na sebe vzala ve výboru KČT oblasti Vysočina nelehký úkol shánět peníze, když hovořila o získávání finančních dotací z Krajského úřadu. Daří se jí to a tak si přejme, aby ruka Páně zůstala otevřená…

Iva Svobodová hovoří o financích

Na závěr jsme si mohli vybrat ze seznamu trasy, které se mají v příští sezóně obnovovat. My jsme si mimo jiné nadřekli také část Cesty Gustava Mahlera a už se těšíme, jak budeme zjara obdarováni – člověk maluje značky a ptáci ho odměňují nejkrásnějším koncertem, vzduch opíjí, stromy šumí, kytky voní, lesní zvěř se blizoučko zvědavě zastaví – celé představení zdarma – v okolním poklidu se dá zažít i emoční bouře.

Na závěrečném obrázku jsme všichni, kromě Františka Janečka, který fotil.

památeční foto značkařů z Jihlavska

Přejme si dobré barvy, co nestékají, aby nám značky „neplakaly“ a Ivan při kontrole námi vyznačených cest nesplakal nad výdělkem…

Přejme si, ať se na Čeřínku sejdeme v příštím roce stejně jako v letech 2007 a 2008!

7 odpovědí na “Setkání značkařů na Čeřínku”

  1. Buteo,těší mě, že se zajímáš o značení. Chceš-li opravdu se dozvědět něco víc, zajdi na adresu: http://www.kct.cz ,po otevření v levém sloupci klikni na Aktivity KČT, pak na Turistické značení a tam už je pěší, lyžařské i cykloznačení popsané všeobecně. Značkaři nechodí s kbelíkem, ale s bedýnkou a barvami, něco blíže o tom se dočteš v našich článcích:
    Značení Hostětice-Dobrá Voda z 05/2007
    Dobrá Voda-Březka 07/2007
    Letos značíme zase žlutou barvou 05/2008 – tam je na konci jedna z našich bedýnek, máme ale každý svoji – slibuji, že v příští sezóně je nafotíme detailně.
    Ano, máš pravdu, že červeně značené pěší cesty jsou tzv. hlavní (hřebenové), modré, zelené a žluté cesty jsou spojovací, ale to je jen velmi hrubě řečeno – jsou na to značkařská skripta (asi 8 titulů :-)) ).
    Dále – z M+M jsou důležité výsledky jejich snažení, nikoliv jejich osoby, přesto ovšem za dřevních dob našeho blogu jsme na jednom obrázku sami dva a to myslím je až dost.
    Jinak je teď po celé Vysočině spousta adventních koncertů, na kterých chceme být a tak se šuplíky a perníčky je to opravdu špatné :-)).
    Jsem ráda, že Ti přišla k chuti "chocholouší" básnička a že se autor rozlétl do světa bloggerů…
    Hezké svátky, oba srdečně zdravíme

  2. Pane Tůmo,děkujeme Vám za přízeň, jsme rádi, že rád čtete naše stránky. Ivana jsem upozornila, prý se ozve. Moc nás potěšil Váš dopísek. Ať nám to šlape!

  3. Jak je vidět..Veselá parta si užije i při značkování. Hodně zdravíčka a ať Vám to ještě dlouho šlape.

    Elizo ..počkáme si až všechny vylučovací metodou z vícera fotek poznáme a zůstanou nám jen M+M…už jsem na to přišel.
    —(:-§o))) ,.DL.

  4. Ahoj jihlaváciŽe čas peláší hrozným tempem,není třeba vůbec prezentovat.Že turismus je bezva,také ne.Vaše stránky dělají radost a rád je prohlížím.Při povídání o značkování mi vytanulo,že jméno pana Ivana Bohatého znám víc než čtyřicet let.Možná,že jde o náhodnou shodu jmen,ale nedá mi to,abych se nezeptal.Pane Ivane říkají Vám něco jména: Koumar,Mařatka,Fousek a snad i Tůma? Jestli ano,tak skáču radostí a prosím,aby jste se mi ozval.Pokud ne,tak se omlouvám.Je to opravdu pěkná řádka let.Zdravím,také ostatní JT.

  5. Míšonic jí nešipkuj. Já jsem si to musel taky vyluštit.
    Eli, napovím. Mirek se dá poznat snadno /sděl, až na to přijdeš/, dále Mirek dělá většinu fotek a tak vtedy není na obrázku. Když je ale na obrázku, tak hledej, která kočka chybí a to je Míša – hehe. Pozor na závěrečné skupinovky, tam často jsou oba. No to jen, abys zas to neměla tak lehké Pražando – hehe.
    Míšo, já mám ale z jiného soudku. Nevím,možná mi uteklo, bližší popisování zásad značkování . Tisíce km jsem pochodil po značkách, taky mi je už dost, nikdy jsem to na vlastní oči neviděl, zda je na to šablona, prostě ta technika. Třeba jde jeden s bílým kbelíkem, druhý žlutým, modrým a je to blbost.
    Jak se přidělují barvy. Červené budou ty hlavní, bo jsem kdysi dávno s přestávkami šel z Blavy přes Malé, Biele, Javorníky, Bekydy, Maguru, Západní, Vysoké až tak a pořád červená. Nebo z nádraží Louny přes Milešovku, Lovoš, Velké sedlo až dom /červená/. Pak bych dal a to bych musel bádát a porovnávat různé mapy a já teď prý mám mejt šuplíky a tak OCH. Tak mi pošli nějaký odkaz, když furt pečeš a tak. Tady dnes navalilo 3 cm, ale mrzne. Mějte se děcka a buďte veselé.

  6. Až jsem skoro uronila zase slzu, nad tou vaší záslužnou prací. A Míšo, že bys nějak naznačila, třeba šipkama, či jiným značením, kde že jsi ty a manžel?
    Hodně díků za vaše další toulky. Kdybych neměla doma toho mého, který už sotva dojde tak 200 m a musí si sednout, tak fakt budu napříště hledat někoho ve vašich řadách, abych měla s kým dělat toulky, i když zdaleka menší jak ty.
    Zdravím Vás.

Napsat komentář: DědaLebeda Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*