Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Žďár nad Sázavou 2015

24. ročník
Sobota 21. března 2015

Podle úředního ohlášení meteorologů bylo už několik hodin jaro, když se ve dni, který byl vybrán k zahájení turistické sezony, sjížděly stovky turistů z celé Vysočiny do Žďáru nad Sázavou. Příroda ukazovala  tu nejpřívětivější tvář (snad aby turisty odškodnila za nepřízeň loni při zahájení sezony v Trnavě) a slunce, včera částečně zastíněné, nezahálelo – spolupracovalo se žďárskými pořadateli, kteří se několik měsíců připravovali na dnešní slavnostní den, v němž chtěli svým turistickým přátelům ukázat to nejlepší, co lze v okolí vidět. Měli proto připravené nejen tři základní pěší trasy s možností několika variant, ale i tři typy atraktivních kulturně-historických lákadel ve Žďáře, a nezapomněli ani na pohoštění – na výborné moučníky mohou být žďárské turistky hrdé!

Registrace účastníků se konala v sokolovně, kam jsme dorazili kolem osmé ráno.

žďárští pořadatelé očekávají pochodníky; www.svatosi.cz

žďárské turistky připravily vynikající moučníky

Během chviličky začal ten úvodní mumraj, který máme my, celoživotní turisté tak rádi – stejné pocity radostného chvění z očekávání věcí příštích mám například i v divadle, když před začátkem hudebníci ladí nástroje… Vysvětlit nelze, nutno zažít… 🙂

trnavští a třebíčští turisté přijeli mezi prvními

Po vyplnění registračního lístku dostal každý účastník od pořadatelů (na přípravách akce se jich podílelo více než dvacet) propozice s popisem tras, mapkou a seznamem míst, která lze ve Žďáře navštívit – nabídka byla tak široká, že si museli turisté dobře rozvrhnout čas, aby stíhali.

z Jihlavy přijely desítky turistů ze všech odborů KČT

v sokolovně se zaregistrovalo několik stovek turistů z celé Vysočiny

Základní kámen ke žďárské sokolovně položil v červnu 1928 prezident Tomáš Garrigue Masaryk, veřejnosti začala budova sloužit dva roky poté.
Vůbec nevadila chvíle čekání na výdej propozic – pár slov s přáteli potěší…

krásné ráno naladilo pochodníky do radostného očekávání

Postupně se turisté přesunovali na nedaleké náměstí Republiky, kde byla v 9 hodin symbolickým klíčem odemčena turistická sezona 2015.

oficiální zahájení proběhlo na nově opraveném žďárském náměstí

v 9 hodin se sešli turisté na náměstí ve Žďáře; foto L. Tomáš

Z pódia pozdravila shromážděné předsedkyně oblasti KČT Vysočina Marie Vincencová, poděkovala pořadatelům za zorganizování akce, pochválila vysočinské značkaře za skvělou práci ve značení a zpřístupňování turistických cest a vyjádřila naději na příliv mladých lidí do Klubu českých turistů.

na ostré sluneční světlo se nezlobili ani fotografové; foto L. Tomáš

Za město Žďár nad Sázavou, spolupořadatele dnešní akce, promluvil k turistům místostarosta Josef Klement a popřál všem příjemný pobyt jak v okolní přírodě, tak při návštěvě zdejších kulturních památek.

na žďárském náměstí se setkali turisté ze všech koutů Vysočiny; foto L. Tomáš

Zahájení provázela osvěživá hudba mladých žďárských muzikantů – dobře souzněla s prvním jarním dnem a opraveným náměstím.

samé usměvavé tváře; foto L. Tomáš

„Klíčový“ okamžik, na který stovky shromážděných čekaly, proběhl následován potleskem – předseda pořádajícího odboru KČT Žďár nad Sázavou Oldřich Růžička navázal modrou stuhu na symbolický klíč, jímž předsedkyně oblasti odemkla sezonu:

předseda KČT Žďár ad Sázavou Oldřich Růžička navazuje stuhu na klíč, kterým odemyká předsedkyně oblasti Vysočina turistickou sezonu 2015; www.svatosi.cz

Místopředsedkyně žďárského odboru turistů a duše celé dnešní akce Miluška Doležalová zopakovala možnosti celodenního programu,

Miluška Doležalová sděluje účastníkům nabídky, které si mohou zařadit do dnešního programu; www.svatosi.cz

a pak se postupně začaly z náměstí trousit skupinky turistů mířících na vybrané trasy, když předtím postály před objektivem, aby účastníci mohli po letech zavzpomínat…

zástupce města, oblasti a odboru KČT s atributy zahájení turistické sezony

výprava turistů ze Světlé nad Sázavou

turisté z Kamenné organizovali jarní zahájení sezony v roce 2013

před odchodem na trasu

My jsme si (po řízkové svačince v jídelně Vesna, kterou si při návštěvě Žďáru málokdy necháme ujít 🙂 ) vybrali trasu střední délky, protože jsme po návratu z ní chtěli navštívit žďárské pamětihodnosti.

trasa zahajovacího pochodu ze Žďáru přes jezírko Vápenice, kolem Pilské nádrže, zastavení na Zelené hoře a návrat do Žďáru 21.3.2015

Trasa: náměstí Žďár ČTZ – Hamroň ŽTZ – Mamlas MTZ – rybník Mikšovec – jezírko Vápenice – Pod Adamovým kopcem ZTZ – studánka Salvátorka – Tálský mlýn – Pilská nádrž ČTZ – cukrárna 🙂 – zámek, prohlídka baziliky a nádvoří – poutní kostel na Zelené hoře – Žďár náměstí (věž kostela sv. Prokopa, muzeum v Moučkově domě) – sokolovna = nejméně 17 km 🙂

Výše uvedenou trasu jsme z větší části prošli (a popsala jsem zajímavosti na ní) naposledy před několika měsíci, když žďárští turisté pořádali pochody Podzimní Vysočinou 2014, proto bude možná pro některé čtenáře (kliknou-li na uvedený odkaz) zajímavé porovnat na stejných úsecích proměny a atmosféru krajiny podzimní a jarní.

rybník Mikšovec

na Vysočině musí být jaro při svém příchodu obzvláště trpělivé

jezírko Vápenice

Od Vápenice jsme se vydali po zeleně značené lesní cestě – soucítím se všemi, kdo si nemohou takovou radost dopřát – jít jarním lesem přirovnávám k bohoslužbě…

studánka Salvátorka v Pilském lese

Ke studánce s výbornou čistou vodou pod stejnojmenným kopcem (625 m n.m.) se váže pověst o mladé Italce, unesené čertem, kterou prý před záhubou v poslední chvíli zachránil medailonek s vyobrazením sv. Salvátora – jak jsem se na webu dočetla, tak uvádím. 🙂

romantika lesních tišin

K výtoku ze studánky je znatelně vyšlapaná cestička, což znamená, že lidé dobře vědí o výborném prameni zdravé vody.

živá voda ve zdravém lese

Pokračovali jsme k Tálskému mlýnu a po hrázi Pilské nádrže k zámku – do cesty se nám (jako vždycky) postavila proslavená cukrárna U Tří Hvězd… 🙂
Procházka po nádvořích žďárského zámku a nahlédnutí do kostela Nanebevzetí Panny Marie bylo zase lahodnou potravou pro duši… 🙂

zvonice v zámeckém areálu - renesanční stavba barokně upravená

Jen krátké historické shrnutí: klášter ve Žďáře nad Sázavou byl založen roku 1252 (tehdy začínají i dějiny osady Žďár, dnes města s dvaadvaceti tisíci obyvatel) a během staletí se jej dotýkaly všechny změny, které hýbaly českými zeměmi – svůj záporný podíl na proměnách zde samozřejmě odvedli i husité – obnova po jejich řádění pokračovala přes období vlády Jiříka Poděbradského až k opatu Václavu Vejmluvovi, který stanul v čele konventu roku 1705.
Opat povolal architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, čímž začala zásadní přeměna areálu i okolí – klášter ve Žďáře se stal jedním z nejvýznamnějších církevních sídel své doby.
Jak víme, císař Josef II. klášter v roce 1784 zrušil, majetek se dostal do rukou rodu Dietrichsteinů, klášter byl upraven na zámek a v roce 1930 přešel do vlastnictví rodu Kinských, jimž po restituci v roce 1991 spolu s celým panstvím zase patří.

bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáře nad Sázavou

Na začátku 18. století byl Janem Blažejem Santinim upraven původní klášterní gotický kostel v duchu barokní gotiky. Opravy před několika lety posunuly tuto vzácnou architektonickou památku spolu s kostelem na Zelené hoře na jedno z nejvíce navštěvovaných míst na Vysočině.

chrámová loď bývalého klášterního kostela ve Žďáře

jeden z bočních oltářů baziliky

žďárský zámek patří rodu Kinských

kašna na 4. nádvoří žďárského zámku

zátiší s fotografem

Poblíž vchodu do baziliky jsme si nemohli nevšimnout pamětní desky věnované Matěji Josefu Sychrovi (1776–1830), knězi, obrozenskému spisovateli a jazykozpytci, který se při svém působení ve Žďáře zasloužil o opravy tehdy velice zchátralého poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře – objekt byl v tak špatném stavu, že se dokonce uvažovalo o jeho zbourání.

pamětní deska Matěji Sychrovi, knězi a obrozenskému spisovateli

Matěj Sychra přišel na faru ve žďárském klášteře v roce 1824 a věnoval veškeré úsilí a finance na záchranu barokní památky (za opata Vejmluvy postavili kostel v letech 1719-22 podle plánů Santiniho) – podařilo se, a kostel sv. Jana Nepomuckého byl roku 1829 po opravách znovu vysvěcen. Při pracích na Zelené hoře se ale horlivý kněz nachladil a za pár měsíců poté zemřel. Pochován je v areálu poutního kostela.
Nezanechal po sobě žádné jmění, proto byla na úhradu pohřbu rozprodána jeho vzácná knihovna; během let se ztratila i Sychrova korespondence s Josefem Jungmannem, Magdalenou Dobromilou Rettigovou a dalšími osobnostmi, zmizely též partitury Sychrových hudebních děl i některé literární spisy – tak svět odplácí!

jarní Zelená hora

Založení kostela na začátku 18. století souviselo s připravovaným svatořečením Jana Nepomuckého. (Viz Praha 28. října 2014)

stoupat na Zelenou horu je opravdový zážitek

Konventní rybník

Při stavbě kostela byla v půdorysu použitá symbolická pětka – vchodů, oltářů, hvězd i jejich cípů, i dalších prvků, je též pět, dalším atributem je jazyk jako znamení zpovědního tajemství – všichni tu symboliku užitou v mimořádně krásném a unikátním kostele na Zelené hoře dobře známe.

architektonický klenot zařazený na Seznam světového dědictví UNESCO

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou

Při hledání místa pro stavbu kostela vybrali opat Vejmluva a architekt Santini, kteří si velmi dobře rozuměli, zalesněný pahorek na návrší nad klášterem, nechali vykácet stromy a nazvali ho Zelená hora. Ten název odkazuje na mateřský klášter žďárských řeholníků a zároveň na rodiště Jana Nepomuckého (viz Svatojakubská cesta).

pohled ze Zelené hory přes Konventní rybník na zámecký (dříve klášterní) komplex

Stačilo ujít tři kilometry a byli jsme zpět v téměř liduprázdném centru Žďáru:

kašna pěti pramenů před Starou radnicí na osiřelém žďárském náměstí

Při rekonstrukci hlavního náměstí byla loni v listopadu instalována před Starou radnici kašna z mrákotínské žuly zdobená rytinami, které mají představovat pět řek pramenících ve Žďárských vrších (Sázava, Svratka, Oslava, Doubrava a Chrudimka).
Žulový blok, ze kterého autor díla, sochař Jiří Plieštik, kašnu vytesal, měl rozměry 5 x 5 x 2,5 metru a vážil 80 tun. Zatím je kašna zazimovaná – v provozu bude jistě úžasná!

Přešli jsme k barokní kapli sv. Barbory

kaple sv. Barbory ve Žďáru nad Sázavou

a zastavili se v kostele sv. Prokopa, abychom se pokochali krásou cínových reliéfů křížové cesty Karla Stádníka:

křížová cesta v kostele sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou

cínové reliéfy na zastaveních křížové cesty jsou dílem Karla Stádníka

Po vyšlápnutí 103 kamenných a v hořejších patrech dřevěných stupňů schodiště, které prý snad pochází ze 16. století, jsme se mohli ve výšce 27 metrů nad zemí z vyhlídkového ochozu věže kostela sv. Prokopa rozhlédnout do dáli.

Historikové uvádějí, že kostel byl postaven v 60. letech 13. století. Nejstarší zvon ve věži nese jméno Marie a pochází z roku 1489, o pět set let mladší jsou zvony Cyril, Metoděj a Prokop (zavěšeny v roce 1989-90).

zvon Marie z roku 1489 ve věži kostela sv. Prokopa

zvon z roku 1989

Po ochozu věže nás provázela pracovnice regionálního muzea – z jejího výkladu jsme se dozvěděli kde co vidíme, ale i leccos z historie.

výhled z věže kostela sv. Prokopa přes sídliště Libušín na kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Taktak jsme stihli začátek poslední prohlídky v Moučkově domě, sídle regionálního muzea. Výklad průvodce nás přímo nadchl – viděli a slyšeli jsme spoustu zajímavostí – jen namátkou se zmíním o „děvčátku ze známky“, tříleté Evičce Neugebauerové ze Žďáru, provdané Haňkové a dodnes žijící v Americe, kam s manželem odešli v roce 1950, kterou vyfotili v roce 1928 s prezidentem Masarykem a obrázek vydali na známce o deset let později.
Nebo o Vavřínu Krčilovi, ve dvacátých letech minulého století vynálezci legendární tašky-síťovky…
Byla jsem šťastná, že jsme v muzeu „ulovili“ foto MUDr. Bedřicha Drože (1865–1943), významného žďárského lékaře a regionálního historika, který se angažoval i při organizování a rozvoji turistiky. Jeho rodiče pocházeli z Jihlavy, Bedřich Drož vystudoval před zápisem na Karlovu univerzitu jihlavské gymnázium, a když po celoživotním působení na Žďársku odešel v roce 1936 na penzi, žil v Jihlavě u své dcery.

Dr. Bedřich Drož, významná osobnost Vysočiny

A to už vůbec nemluvím o historii mnohem starší… Prostě ideálně strávená hodinka…

I naši přátelé, kteří se vydali do Kulturního domu na prohlídku Modelového kolejiště, byli nadšení – pochvalovali jsme si, že kromě vycházky jarní přírodou jsme si prohloubili znalosti o městě.

Den se naklonil k večeru, zašli jsme do sokolovny vydat pořadatelům svědectví o našem putování a upřímně jim poděkovat za přípravu akce. Na prohlížení jejich nápaditých a vzorně Miluškou Doležalovou vedených fotokronik z činnosti turistického odboru Žďár nad Sázavou jsme měli bohužel méně času než bychom potřebovali a než si ta dílka hodná obdivu zaslouží… Ale není všem dnům konec – určitě do Žďáru zase přijedeme…

vzpomínka na ZJTS ve Žďáru nad Sázavou 2015

Podle sdělení pořadatelů se zúčastnilo v sobotu 21. března slavnostního zahájení turistické sezony v oblasti KČT Vysočina 634 turistů – blahopřejeme!

Jak to bylo v roce 2014 v Trnavě, se dozvíte ve článku Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Trnava u Třebíče, kde jsou i odkazy na minulé ročníky této akce.

5 odpovědí na “Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Žďár nad Sázavou 2015”

  1. Ahojky Svatoši,velice pěkně zpracované Zahájení turist.sezóny ve Ž´dáru.Byla jsem tam a děkuji,jste šikulky.Dobré lidi,skvělé počasí ,překrásná příroda-to je ono!!! Děkuji Jíťa Lavičková

Napsat komentář: M+M Svatošovi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*