PostHeaderIcon Podzimní Vysočinou 2015

KČT Žďár nad Sázavou pořádal ve dnech 23. – 25. 10. 2015 40. ročník turistického pochodu
Sobota 24. října 2015

V podzimním dni, který by se dal zarámovat, jsme s Jitkou a Honzou Korbelovými zamířili do Žďáru, abychom si užili barev, sluníčka a pozdravili se se žďárskými turisty. Ve štábu pochodu, který tradičně sídlil v 5. ZŠ Palachova, nás Miluška a Jirka Doležalovi přívětivě přivítali a vybavili mapkou trasy i dobrými radami na cestu.

manželé Doležalovi jsou hlavními organizátory akce Podzimní Vysočinou; www.svatosi.cz

Měli jsme v úmyslu projít Naučnou stezku kolem Zelené hory, která byla otevřena už před čtyřmi roky, ale my jsme ji zatím nepoznali, proto jsme trasu volili tak, abychom do ní plynule začlenili dva okruhy, ze kterých se naučná stezka skládá.

Myslím, že i na fotkách je vidět, jak průzračné a vysočinsky čerstvé bylo dnešní ráno. Přesto, že jsme vás nedávno zavedli v našem článku na žďárské náměstí, zařadím z něj pro radost dvě fotky.

víkendově osiřelé ráno v centru Žďáru nad Sázavou

Stará radnice a nová kašna

Zamířili jsme do starého města a rozhlíželi se se stejným zaujetím jakoby to bylo poprvé – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je opravdu krásný a pokaždé jiný, magicky přitažlivý – záleží ze kterého místa se na něj díváte, jaké je světlo a asi také na tom, v jakém je člověk rozpoložení – dneska se zřejmě všechny prvky vzájemně prolínaly a umocňovaly, protože výsledný dojem byl okouzlující.

vyhlídka na kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Neznačenou cestou jsme se sluncem mírně stoupali k „Mamlasovi“, jedné z prvních soch Michala Olšiaka roztroušených v krajině kolem Žďáru. Ale ani v dřívějších dobách nechyběly pod širým nebem artefakty – většinou církevního charakteru či pamětní kameny – pokud se zachovaly a jsou opravené, je na ně hezký pohled…

zastavení-poklona a pamětní kámen na cestě ke Starému dvoru

Na návrší u Mamlase jsme zahnuli vpravo a kolem Starého a Nového Dvora došli po modře značené cestě k Jordánku, potom okruhem k Tálskému mlýnu a po přechodu hráze Pilské nádrže jsme se stočili vpravo k zámku.

vycházka z centra Žďáru k Mamlasovi a kolem Jordánku na NS kolem Zelené hory, pak zpět do města 24.10.2015

V parčíku u Dolního hřbitova jsme se zastavili nejen proto, abychom přes mříže vstupní brány pohlédli na Anděla Posledního soudu, zaujaly nás i barvy, kterými se přioděly zdejší stromy.

barevný podzim

O Dolním hřbitově jsem psala ve článku Velikonoční Žďársko 2008, kde jsou i fotografie, proto jen krátké shrnutí: byl založen v roce 1709 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichla, „dvorního“ architekta tehdejšího opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, asi 300 metrů od kláštera, když ve východních Čechách vzplála morová epidemie. Protože opat Vejmluva zavedl na klášterním panství řadu vhodných opatření, nebyl průběh morové nákazy hrozivý a na hřbitově se vlastně v té době nepohřbívalo. Později krátce ano, ale dnes už je Dolní hřbitov „jen“ architektonickým klenotem ve žďárském souboru staveb architekta Blažeje Santiniho.

v parku o Dolního hřbitova

Naučná stezka kolem Zelené hory má dva vycházkové okruhy – velmi volně se dá říci, že jeden vede kolem Konventského rybníka a druhý kolem Bránského – část cesty je pro oba okruhy společná. Na stezce, která obchází Konventský rybník, poznají návštěvníci místa s nejvyšší ochranou přírody a krajiny – mokřady a rašelinné louky v povodí Stržského potoka pod Zelenou horou, na níž je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého – vzácně se tu snoubí bohatství přírody se skvělým výtvorem lidským.

mostek přes Stržský potok

Pět tabulí s texty a obrázky podá dychtivým poutníkům základní informace, k dispozici jsou i dva přístřešky a dvě vyhlídková mola,

vyhlídkové molo u přírodní památky Louky u Černého lesa

kde mohou romantici snít nad vlnící se trávou mokřadních luk či pozorovat odraz zámeckých budov na hladině rybníka. To však jen v případě, že není vypuštěn, jako právě v této době. 🙂

infotabule, na které je vidět průběh trasy kolem Konventského rybníka

areál žďárského zámku - tzv. Letní prelatura, kterou obývá rodina Kinských, jíž byl zámek vrácen v restituci v roce 1991

O žďárských pamětihodnostech jsem naposledy psala ve článku ZJTS 2015 ve Žďáře nad Sázavou, kde je i množství fotek.

Konventský rybník je vypuštěný

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl na Zelené hoře vystavěn v roce 1722 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho ve slohu barokní gotiky – zároveň geniální architekt vybudoval rybník, aby se mohl obraz kostela vystavěného ke cti významného českého světce a patrona zrcadlit ve vodní hladině. Opat Vejmluva poskytl Santinimu plnou podporu i dostatek finančních prostředků, takže ze spolupráce těchto dvou výjimečných lidí vzniklo jedinečné dílo plné mystiky, symboliky a jinotajů, které už staletí oslovuje prosté věřící i teology stejně jako odborníky na architekturu.

pohádkový pohled na kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou

Stavba kostela byla zahájena v souvislosti s očekávaným svatořečením Jana Nepomuckého, jehož byl opat Václav Vejmluva velkým ctitelem. Hlavní úlohu v celém areálu hraje obrazec hvězdy a symbolika číslovky pět – tyto prvky jsou, jak známo, spojovány s legendárním světcem (Jan Nepomucký byl prohlášen za svatého v roce 1729).

poutní kostel na Zelené hoře je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO

Obracím pozornost ke článku Podzimní Vysočinou 2013 – na konci je unikátní fotografie, kterou při závěsném létání pořídil PaedDr. František Smrčka.

Je jasné, že jsme se na chvíli usadili v cukrárně u zámku a teprve pak se vydali na druhý vycházkový okruh. 🙂 Ten je o několik set metrů kratší (oba celkem asi 5 km), nikoliv však významem menší. Návštěvníci procházejí kolem Hospodářského dvora Lyra (architekt  Santini), jehož čerstvě opravené zdi bělostně svítí – to je pro ty, kteří pamatují polorozpadlou usedlost, šťastné zjištění.
Bránský rybník je rozlohou mnohem menší nežli Konventský, historie Žďáru se však vlastně počíná v místech, kde dnes tichou hladinu semtam čeří jen ryby, které se tu chovají.

Bránský rybník

V roce 1252 přišli mniši z cisterciáckého kláštera v Nepomuku, vybudovali si na příhodném místě jednoduchý dřevěný příbytek a kapli a pilně se věnovali stavbě kamenného kláštera i kostela. Po jejich dokončení (přibližně za deset let!) se přestěhovali, provizorní dřevěné stavby strhli a na místě vybudovali rybník, zvaný Bránský.

infotabule s průběhem trasy kolem Bránského rybníka (vpravo dole), nahoře jsou zakresleny obě stezky

Bránský rybník je napájen z Konventního, takže areál žďárského kláštera, který byl založen poblíž mokřadů u soutoku řeky Svratky a Stržského potoka, byl vlastně sevřen těmito dvěma vodními plochami. Na soutoku byl v první polovině 18. století vybudován místo starého dřevěného mostu barokní kamenný se sochami, který slouží po nedávné rekonstrukci dodnes.

Klášter byl zrušen po velkém požáru v roce 1784 a postupně přebudován na zámek, v roce 1991 v restituci vrácen rodině Kinských.

trasa příjemné naučné stezky pod Zelenou horou

Po červeně značené turistické stezce jsme ťapali asi čtyři kilometry do cíle, kde nás Žďárští obdarovali úsměvy, pamětními listy a informací, že se putování zúčastnilo 100 turistů, z nichž 14 přijelo ze vzdálených koutů republiky a užívalo si barevné podzimní Vysočiny po tři dny – inu, zdejší příroda i památky věru stojí za to, aby za nimi člověk vážil dlouhou cestu…

vzpomínka na putování Podzimní Vysočinou

Článek o účasti na pochodu Podzimní Vysočinou v roce 2014 si můžete přečíst zde.

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist