PostHeaderIcon Johannes Haupt – zakladatel Jihlavského havířského průvodu

Vlastivědná vycházka s Vilémem Wodákem, předsedou Spolku pro starou Jihlavu
Čtvrtek 21. září 2017 na jihlavském Ústředním hřbitově

Stejně jako předchozí uskutečněné vycházky, i tato měla vysokou úroveň – mnohé jihlavské občany zajímá minulost města a činnost osobností, jejichž stopa je v naší době dosud patrná, proto znovu hojná účast. Vedoucí vycházky Vilém Wodák nejdříve zavedl skupinu k hrobu Johanna Haupta, jihlavského fotografa a muzejníka, zakladatele, resp. obnovitele, havířského průvodu – ten je přesně tou osobou, jejíž výsledky práce sahají do současnosti.

hrob Johanna Haupta, jihlavského fotografa a muzejního pracovníka, zdobí pískovcová socha středověkého havířka; www.svatosi.cz

Jihlavský havířský průvod je unikátní slavnost konaná jako připomínka slavné stříbrné éry spadající do doby 13. a 14. století, kdy Jihlava zažívala největší rozkvět hornictví. První doložený havířský průvod se konal roku 1799, kdy se na základě údajů z Hájkovy Kroniky české slavilo domnělé 1000. výročí založení města. Vznik průvodu, který byl součástí velkolepých tehdejších oslav, inicioval jihlavský rodák Johann Heinrich Marzy (1722–1801), magistrátní úředník, aby připomněl slávu stříbrné Jihlavy.

Po letech začala popularita slavností klesat, proto se vzdělaný jihlavský patriot Johannes Haupt (1849–1928) rozhodl oživit je a dodat jim historickou věrohodnost. Sedm let se zabýval přípravami – studoval kroje, zvyky i tehdejší hornické nářadí, neboť chtěl všechny náležitosti průvodu zachovat podle dějinných materiálů.

Patronem horníků je sv. Jan Křtitel, jehož narození připadá na 24. června, proto tento a předchozí den se v roce 1890 konal obnovený havířský průvod, který poté několik let pokračoval ve velkém stylu – průvod vždy šel z náměstí až za řeku Jihlavu k havířskému kostelíku sv. Jana Křtitele, který podle pověsti vznikl právě v roce 799, a až do roku 1257, kdy premonstráti převedli farní práva na právě stavěný kostel sv. Jakuba v nově budované Jihlavě, byl jediným zdejším farním kostelem.

Johannes Haupt založil v roce 1890 havířský průvod k připomenutí slávy stříbrné Jihlavy

Johannes Haupt se v 9 letech stal učedníkem u jihlavského fotografa Josefa Stägera (v letech 1874–1887 byl jihlavským starostou), po vyučení si zařídil živnost a začal se kromě fotografování věnovat historii a sběru starožitností – postupně se stal znalcem a využíval svých vědomostí při muzejní činnosti. Nově založenému muzeu daroval své sbírky a fotoarchiv, který doposud patří mezi klenoty Muzea Vysočiny. Díky Johannu Hauptovi víme, jak vypadala stará Jihlava, známe zvyky a tradice z doby na konci 19. a začátku 20. století, dokážeme si představit okolí a přírodu Jihlavska.
Právě letos si připomínáme 125. výročí vzniku jihlavského muzea a můžeme s obdivem pohlédnout na portrét Johanna Haupta, jednoho z prvních zdejších kustodů.

portrét Johanna Haupta od Hanse Canona z roku 1936 umístěný v muzeu – oskenováno z Jihl. listů

V roce 1899 byl založen spolek Havířský průvod, který až do první světové války každoročně uspořádal slavnost; po válce byla jeho činnost obnovena – členové byli české i německé národnosti – po Hauptově smrti (1928) převzal správu nad spolkem učitel Ignaz Göth. Je třeba připomenout konání Havířského průvodu v roce 1936, kdy byl součástí oslav 500. výročí podepsání Basilejských kompaktát.

Poslední Havířský průvod se konal roku 1944, pak se občas vyskytly pokusy o obnovení, ale v roce 1961 byly průvody zrušeny zcela. Až roku 1997 byl založen Jihlavský havířský průvod a od června 1999 se pořádají průvody každý lichý rok – jejich věhlas se prohlubuje a šíří i do okolních zemí.

Postupně jsme na jednotlivých stanovištích vyslechli od Viléma Wodáka zajímavé, někdy i tragické, příběhy dávných obyvatel Jihlavy. Komentovaná vycházka končila v sektoru, kde je pochováno 362 vojáků rakousko-uherské armády padlých během 1. světové války.

Vilém Wodák vypráví příběhy některých vojáků padlých v 1. světové válce

Ze všech se krátce zmíním o poručíku Guidovi Allé – jakkoli jeho jméno zní exoticky, pocházel z jihlavské patricijské rodiny. A na pomníčku čteme, že si života neužil: narodil se v roce 1891, padl 9. 11. 1914.

pomníček poručíka Quida Allé (1891–1914), rodáka z Jihlavy

Pan Wodák nám vyprávěl, že na jedné burze starých pohlednic ho zaujala zásilka do Jihlavy (Iglau) – při bližším zkoumání zjistil, že adresátem byl poručík Quido Allé, bytem ve Švédské ulici – pohlednice byla psaná na Štědrý den a odeslaná ze Štýrského Hradce 25. 12. 1913. Přečteme-li si text, jako bychom na chviličku probudili mladého poručíka z věčného spánku… Jen Bůh ví, zdali se tehdy, na začátku ledna 1914, s přítelem sešli…

dochovaná pohlednice odeslaná ze Štýrského Hradce poručíku Quidovi Allé do Jihlavy

Komentovaná vycházka v roce 2016: Po stopách čestných občanů města Jihlavy.

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist