Osvědčené ubytování, známé stezky v krajině – nebylo třeba žádných příprav
14. – 15. října 2017
Jak se netěšit na oblastní setkání se známými turisty na Čeřínku? Podle zveřejněného programu jsme věděli, že se pořadatelé z vedení oblasti KČT Vysočina vůbec neodchýlili od dřívějších modelů školení a vycházek na trasy, které při semináři na Čeřínku proběhly v letech 2010, 2012 a 2014, a proto jsme se mohli soustředit na přátele a přírodu, aniž bychom lačnili po poznávacích novotách, které se jinak vždycky při této příležitosti v programu objeví a následně jsou účastníky semináře využívané coby podklady pro vycházky členů jednotlivých odborů zapojených v oblastním sdružení KČT Vysočina.
Jako dobrý příklad uvedu loňské zážitkové trasy kolem řeky Oslavy a na hadcové stepi u Mohelna, kterou pro seminář cvičitelů v Kramolíně pečlivě přichystali turisté z KČT Třebíč, či komentované trasy s prohlídkami zajímavých objektů, které zařadili humpolečtí turisté v roce 2015 do nabídky při pořádání semináře na Želivce.
Před chatou na Čeřínku nastoupili turisté v sobotu 14. října kolem 10. hodiny do připraveného autobusu, který je odvezl do Jezdovic – tam místopředseda oblasti Stanislav Balík pouze sdělil, že po příchodu na Velký Špičák je možné vrátit se do Třeště buď po modré nebo zelené trase a že autobus tam bude přistaven v 15:45.
Den byl sluníčkový, společnost vybraná.
Účastníci se hned na první zastávce přirozeně rozdělili na skupinky podle témat hovorů, zájmu o okolí a svižnosti chůze. Úvodní zastavení bylo u 14 metrů dlouhého a 5 metrů širokého kamenného tříobloukového mostu přes Třešťský potok v Jezdovicích. Dočetla jsem se, že patří k nejstarším na Moravě, ale nedokázala jsem najít bližší časový údaj.
Pěší trasy, kterými jsme dneska procházeli, důvěrně známe nejen z vycházek, ale i z obnovy jejich značení – fandy přírody kolem Třeště odkazuji na články s množstvím fotografií na našem webu, např.:
Jezdovice – hájenka Třešť,
Značení u Třeště,
Z Jezdovic přes Špičák do Třeště.
Samozřejmě, že Naučná stezka Špičák a Národní přírodní rezervace Velký Špičák nebyly vyhlášeny náhodou – je tu krásně a pokud se k tomu přidá niterné štěstí poutníkovo, nechybí nic.
Od Třešťské hájovny jsme pokračovali k městu kolem kaskády rybníčků a po části nedávno zřízené Naučné stezky s lákavým názvem Podivuhodná setkání Eleonory Sternbachové, která začíná u Třešťského zámku.
Zbylo nám dost času k návštěvě technické expozice umístěné v budově na nádraží a kvůli nám otevřené – název Tesla – dědictví čs. elektroprůmyslu dostatečně napovídá o zaměření exponátů – nebudu zastírat, že o tom nevím naprosto nic.
Od 16:15 byly účastníkům odborného semináře promítány v restauraci chaty snímky z Festivalu amatérských turistických filmů ve Zlíně 2017 – bohužel hlavnímu pořadateli, který obsluhoval promítačku, se nepodařilo spustit zvuk, takže výsledek byl tristní – naštěstí jsme filmy všech tří autorských týmů z Vysočiny shlédli v plné kvalitě na festivalu ve Zlíně. 🙂
Zato přednáška MUDr. Jaroslava Šilhana, známého chirurga a vysočinského záchranáře, člena KČT Čeřínek, nadchla všechny přítomné – téma První pomoc při turistice přednesl skvělým způsobem – snažili jsme se jeho dobré rady zapisovat do paměti. 🙂 Dobře jsme si pamatovali úspěch jeho charismatického vystoupení v roce 2012, kdy jako spolupořadatelé semináře jsme Dr. Šilhana pozvali na Čeřínek, aby proškolil přítomné vedoucí turistických vycházek.
Večerní cestovatelské promítání o výpravě do Kyrgyzstánu komentované Ing. Láďou Tomášem a Jarkou Koláčkovou, účastníky expedice, bylo dobře zpracované a svižným způsobem podané.
V neděli 15. října jsme strávili necelou hodinku vyslechnutím aktualit přednesených funkcionáři oblasti KČT Vysočina, v 10 hodin se vydaly na vycházku po okolí dvě skupiny – přidali jsme se k té, která mířila Na Skalku, tedy Fialovy skály – o této části masivu Čeřínku dokážeme mluvit jen v superlativech!
Máme v živé paměti, jak jsme při semináři na Čeřínku v roce 2010 zavedli účastníky Na Skalku (dříve Fialovy skály), 700 metrů dlouhý žulový masiv s romantickými skalisky, který většina kolegů ze vzdálenějších míst Vysočiny neznala a byla tím místem okouzlena. Přitom se dá s trochou nadsázky tvrdit, že právě tady ležela na začátku 20. století kolébka organizované turistiky na Jihlavsku. Čeřínek, 761 metrů vysoký vrch u Kostelce, byl snadno dostupný z Jihlavy, Třeště i Telče, a proto se tu milovníci přírody ve všech ročních obdobích scházeli, v roce 1913 postavili tzv. Malou chatu. 12. prosince 1920 tyto aktivity vyústily v založení Turistického klubu Čeřínek.
Nám, jejich následovníkům, zanechali turističtí nadšenci ze začátku 20. století v lesích na Čeřínku své stopy: vytesané nápisy na skalách a kamenech. Ze zápisů ve Staniční knize Čeřínku se dozvídáme, že Fialovy skály tehdy nesly jméno předsedy Českého spolku pro zimní sporty, známe i další jména, která můžeme na skalách identifikovat…
V roce 2014 při semináři na Čeřínku připravila hlavní pořadatelka Ing. Míla Bradová v sobotu pro účastníky objevnou a netradiční prohlídku Třeště a okolí, v neděli jsme spolu s výkladem o přírodě a historii místa zopakovali výpravu na Fialovy skály – hřeben byl po čtyřech letech značně zarostlý, ale průchodný, zatímco letos už jsme měli na neznačené stezce procházející přírodní památkou Na Skalce velké potíže.
Nedaleko červeně značené stezky jsme se zastavili u kamenného artefaktu s nápisem Stezka Strnadova 1916 – k ní se váže zajímavý historický zápis.
Staniční kniha Čeřínku – 15. až 23. 7. 1916 – část zprávy o pobytu
Z posledního pobytu na Čeřínku s předsedou prof. L. Fialou, který se loučil na delší dobu s chatou před svým odjezdem na nové působiště do Zábřehu.
Pro zkrácení chvíle postavili jsme monument vlastnoručně tesaný na Strnadově stezce, prof. Fiala nápis na skalách, který však najde jen oko povolaného, který se vyškrábe až na jejich vrcholek. Nápis dostane i Kofroňův balvan na skalách a balvan Benešův.
František a Arnošt Strnadovi
Vyhledala jsem fotografie z minulých návštěv Skalky, přidala k nim staré snímky, které ofotil Ing. Jan Krejčí ze Staniční knihy, a zařazuji je – snad takto vzniklý soubor udělá milovníkům historie radost či dokonce bude někomu k užitku. 🙂
Nenašli jsme (zatím 🙂 ) nápis Benešův ani Kofroňův, zato Gilbertova skála dosud nese jméno jihlavského milovníka přírody na Čeřínku.
Po přechodu hřebene Skalky jsme kolegům, kteří dosud neměli povědomost, ukázali na kraji lesa poblíž Nového Hojkova kolomaznou pec a pak už se letošní seminář, při němž jsme našlapali celkem asi 20 km, nachýlil –
ačkoliv jsme nezískali žádné nové informace, konečné hodnocení je kladné, protože – jaký si to uděláš, takový to máš…
Závěrem foto většiny účastníků semináře:
