Silvestr na Chrudimce 2017

Pochod zařazený do projektu 100 let republiky, 130 let v pohybu
Kameničky – Filipovský pramen Chrudimky a zpět
Hlinsko – Na Skalku k soše Jana Husa a zpět
30. prosince 2017, sobota

Zajásali jsme, když nám Míla a Pavel Bradovi nabídli, že nás vezmou autem na hlinecký pochod – v tomto období není na vlaky spolehnutí a navíc je třeba vyjet velmi brzy. Auto bylo před naším domem přistavené v 8:00 a v Kameničkách jsme byli dřív, nežli jsme si stačili říct všechny novinky. 🙂

Šli jsme známou cestou po zelené značce přes Filipov k prameni Chrudimky, kde už bylo množství lidí přicházejících z několika směrů.

z Kameniček přes Filipov k prameni Chrudimky a zpět 30. 12. 2017
u pramene Chrudimky; www.svatosi.cz
turistický směrovník u pramene Chrudimky
pochod je oblíbený a hodně navštěvovaný turisty z Vysočiny a východních Čech

Hned po příchodu jsme se přihlásili do „stoletého losování“ (hádejte jak zase dopadlo 🙁 ) a obstarali si razítka a nálepky do záznamníkové brožury.

přihlašujeme se do stoletého losování a potvrzujeme účast v záznamníku
plakát upozorňující na přihlášky do stoletého losování

Silvestrovské a novoroční pochody jsou však také zařazené do akce Novoroční čtyřlístek – samozřejmě jsme finančně přispěli na podporu turistických akcí pro zdravotně postižené občany a byli jsme obdarovaní kalendářem a čtyřlístkem, tentokrát je na něm i logo 130 let KČT.

přispěli jsme finančně do novoroční sbírky a dostali „čtyřlístek“, tentokrát i s logem 130 let KČT
potkali jsme se s mnoha známými a popovídali si při opékání klobásků
když se řekne „pramen Chrudimky“ pocítím maně vůni opékaných uzenek 🙂
doklad o letošní účasti při putování k prameni Chrudimky

Stejnou cestou jsme se vraceli k autu do Kameniček, zastavovali se se známými a připíjeli na shledání z „potkávačky“ – krásné počasí, sněhu jak pocukrováno, pohoda…

milí známí z východních Čech

Litovali bychom nezastavit se v Kameničkách u Volákova statku a nekouknout na protější slavný kopec, který vstoupil do uměleckého světa prostřednictvím krajináře Antonína Slavíčka na obraze U nás v Kameničkách.

v Kameničkách při vzpomínce na malíře Antonína Slavíčka
na Volákově statku je pamětní deska se sdělením, že v letech 1903–1907 zde tvořil Antonín Slavíček, český krajinář

Autem jsme z Kameniček přejeli do Hlinska, zaparkovali ve městě, pěšky se vydali na jeho jižní okraj a pak dál až k výšině Na Skalce. Tam, v nadmořské výšce 622 metrů, je už zdálky viditelná 7 metrů vysoká žulová socha Jana Husa.

socha Jana Husa Na Skalce u Hlinska

Socha byla na kopci nad urnovým hájem instalována 4. července 1950 a nalezla tu útočiště po pohnutých osudech, které ji za dobu její existence potkaly. Pomník Jana Husa byl totiž původně vytvořen k 10. výročí vzniku samostatné republiky a odhalen 28. 10. 1928 v Jihlavě před Besedním domem na dnešním náměstí Svobody. Památník je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita z Doupí u Telče a byl zamýšlen nejen jako Husův pomník, ale také jako památník osvobození českého národa.

pomník je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita
památník z mrákotínské žuly, 7 metrů vysoký, původně stával v Jihlavě

Už v době, kdy socha měla být instalována, protestovali jihlavští Němci a záhy po jejím odhalení ji zle poškodili, proto v roce 1939 kameník Hurda pomník odborně rozebral a v noci, tajně byly jednotlivé části dopraveny do Hlinska, protože o dílo projevila zájem městská rada, několik let usilující o stavbu Husova pomníku. Zanedlouho však přišla válka a socha musela být uschována na zahradě Husova sboru pod vrstvou dřeva. Po válce ji v Hlinsku opravili a umístili Na Skalce.

pomník byl v Hlinsku instalován v roce 1950

Sochař F. V. Foit zpodobnil reformátora církve v jednoduchém oděvu, prostovlasého, naboso, s rukou na srdci – autor chtěl, aby z tohoto postoje vyzařovala tichá mravní síla Husova.

(O F. V. Foitovi (1900–1971), sochaři, etnografu a cestovateli, se dočtete ve článku Listopadové pochody v Telči a ve článku Telč současná i historická – na hřbitově sv. Anny je místo jeho posledního odpočinku).

Na jedné straně podstavce je reliéf symbolizující pobělohorský úpadek, na druhé připomíná legionáře a 28. říjen 1918, nápis na pomníku zní: Pravdy neupálíš.

reliéf symbolizující 28. říjen 1918
reliéf se symbolikou pobělohorského úpadku
socha Jana Husa shlíží ze Skalky na Hlinsko
příběh Husova pomníku

(O Kostnici – Konstanz a Husovi pojednává článek z roku 2016.)

na pomníku je nápis Pravdy neupálíš

V srpnu 2014 byl pomník celkově zrekonstruován, okolí upraveno, takže socha je dominantou širokého okolí.

Díky Ing. Pavlu Bradovi, který nás Na Skalku zavedl, jsme poznali kus historie našeho kraje a dnešní den byl tím povýšen z prosté turistiky na umělecký zážitek.

Zde je sumář článků o Hlinsku, Kameničkách a řece Chrudimce, kde uvidíte obrázky a získáte informace o kraji.
Na Chrudimce 2010,
Silvestr na Chrudimce 2011,
Silvestr na Chrudimce 2013,
Silvestr na Chrudimce 2014,
Silvestr na Chrudimce 2015,
Silvestr na Chrudimce 2016,
Krajem malířů Vysočiny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*