Pálava: Perná – Dívčí hrady – Pavlov-archeopark – Dolní Věstonice

Výhled z vyprahlých vápencových kopců do krajiny rozlehlých jezer a návštěva míst, kde před 30 000 lety žili lovci mamutů
Den druhý, pátek 11. května 2018

Kolem kostela sv. Mikuláše v Perné jsme sešli po zelené turistické značce k silnici a vystoupali po cyklotrase na rozcestí poblíž Klentnice.

z rozcestí nad Pernou jsme se po MTZ vydali na Dívčí hrady; www.svatosi.cz

Mířili jsme k Pavlovu u Novomlýnských nádrží, přesně tak, jak vedoucí turistického zájezdu Iva Svobodová stanovila v přípravném plánu – včera jsme prošli hřeben Pavlovských vrchů směrem k Turoldu a Mikulovu, dnes se rozhlédneme do kraje z opačného konce vápencového pohoří.

z Perné na Dívčí hrady, do archeoparku v Pavlově, kolem nádrže Nové Mlýny do Dolních Věstonic 11. 5. 2018

Pavlovské vrchy se táhnou od Novomlýnských nádrží kolem Mikulova až ke hranicím s Rakouskem, pohoří je asi 20 km dlouhé a výrazně vystupuje z nížinaté krajiny, i když nedosahuje velkých výšek. Nejvyšším vrchem je Děvín (554 m n. m.) – má dva vrcholy: na vyšším je 49 metrů vysoký televizní vysílač, na druhém se od 13. století vypínal kamenný hrad Děvičky či Dívčí hrady nazývaný.
V přívětivém počasí jsme se cestou po úbočí masivu kochali krásnými výhledy do krajiny pod Pálavou.

cesta vedla úbočím Pavlovských vrchů, zde pod bývalým lomem
výhled na obec Perná s kostelem sv. Mikuláše
zřícenina Sirotčího hrádku a televizní vysílač na vrchu Děvín

Na svahu vápencového kopce byla v roce 1652 nad vesnicí Perná jako poděkování za velkou úrodu vína postavena kaple zasvěcená sv. Antonínovi – ale prý už mnohem dříve tu bývalo poutní místo. Roku 1786, v čase josefínských reforem, byla kaple zrušená, dnes tu zbývají jen romantické ruiny.

pozůstatky někdejší kaple sv. Antonína nad obcí Perná
na svahu Pavlovských vrchů – značená cesta nabízela daleké rozhledy
výhled na Novomlýnské nádrže
modrá značka vede úbočím kopců tak, aby měli turisté výhledy do kraje a zároveň si užili neobvyklých útvarů vápencových skal
skalní Trůn
úpatí skaliska Trůn – rozcestí Pod Martinkou
lokalita Pod Soutěskou – zájemci naleznou dostatek informací na cedulích

Nejen věci krásné a duši oblažující nás potkaly v tomto podivuhodném prostředí – nenápadný lesní pomníček svědčil o tragickém osudu, který se naplnil v časech, kam někteří z nás skoro i dohlédnou…

cestou na Dívčí hrady nás upoutal pomníček a přiložené vysvětlení jeho vzniku
historie Ludwiczkova památníku; podle materiálu pana Karla Janíka z Klentnice zpracovala Správa chráněné krajinné oblasti Pálava

Zanedlouho už bylo třeba vystoupit na skalní plošinu, kde byl kdysi postaven hrad k ochraně zemské stezky vedoucí od Mikulova k Dolním Věstonicím a dále na Moravu.

zřícenina Dívčích hradů na vrcholu Děvín nad vesnicí Pavlov

Majitelé hradu se střídali, v první polovině 16. století byla kvůli nebezpečí tureckých nájezdů vystavěna pětiboká dělová bašta a zesíleno hradní opevnění. Zkázu hradu však způsobili v roce 1645 Švédové.

výhled z Dívčích hradů na Novomlýnské nádrže

Podívejte se na mapku nádrží, kterou jsem přiřadila ke článku ze září roku 2012, kdy jsme tímto krajem putovali na bicyklech.

Novomlýnské nádrže a nejbližší okolí

Líbezný název Dívčích hradů prý vysvětluje drsná pověst, podle níž byly do hradeb zazdívány panny, aby objekt zůstal nedobytný.

hrad sloužil k ochraně zemské stezky
výhled z hradního vrchu na obec Dolní Věstonice
výhled na vinařskou obec Pavlov

Po zeleně značené turistické trase jsme sestoupili na úpatí Děvína a na chvíli se nejen kvůli krásnému výhledu na vodní plochu zastavili – nemohli jsme bez povšimnutí projít kolem bělostně zářících Božích muk.

Boží muka s dřevořezbou sv. Urbana, patrona vinařů, ve viniční trati „Pod Pannama“ u Pavlova – byla obnovena roku 2016

V Pavlově v současnosti žije necelých 600 obyvatel, ale historie osídlení sahá až do doby kamenné, první písemný záznam o obci pochází už z 11. století.

Dívčí hrady při pohledu z Pavlova

Na svazích vápencového hřebene Pálavy se rodí nejen výborné víno, je tu i archeologické naleziště – před 30 000 lety zde žili lidé, kterým jsme si zvykli říkat „lovci mamutů“. V celoevropsky významném areálu byl v roce 2016 otevřen archeopark –  v muzeu ukrytém pod zemí je tolik zajímavých věcí, že mi čas vymezený pro návštěvu nestačil – okouzlily mě originální kamenné nástroje a kostěné výrobky pro běžné používání, ale i umělecké předměty. A tolik tabulí plných zajímavých textů – to se nedalo zvládnout!

archeologické muzeum vybudované v chráněné krajinné oblasti pod Pavlovskými vrchy je ukryté pod zemí, nad terén vystupuje jen několik moderně vyhlížejících věží z bílého betonu

Je ale jasné, že nás v první řadě zajímala Věstonická venuše – byla k vidění nejen ona, ale i jiné sošky tohoto typu.

replika Věstonické venuše – unikátní artefakt je asi 29000 let starý

Slavná soška z pálené hlíny, 11,5 cm vysoká a 4 cm široká, byla objevena týmem archeologa Karla Absolona (1877–1960) v červenci roku 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem.

Dalším vzácným zdejším nálezem je tzv. Věstonický trojhrob objevený 13. srpna 1986 archeologem Bohuslavem Klímou (1925–2000).

Věstonický trojhrob – stáří asi 27 000 let

V hrobě byli pravděpodobně dva muži a jedna žena (ta prý je uprostřed), výzkumy odhalily, že jim bylo kolem dvaceti let a jejich těla byla pro posmrtný život ozdobena – hlavy měli posypané okrovým barvivem – pozemský osud těch lidí však zůstane navždy zahalen tajemstvím…

I náš malý výlet daleko za hranici představitelného času se naplnil, vrátili jsme se do jásavého slunce a stezkou po jižním břehu nádrže došli do Dolních Věstonic, do míst, kde sváděli pravěcí lovci nebezpečné boje s mamuty či jinou zvěří, kde sedávali u ohňů a jeden z nich bůhvíproč vytvořil malou figurku ženy, která se stala slavnou…

stezkou kolem Novomlýnských nádrží jsme došli z Pavlova do Dolních Věstonic

Dnes tu žijí asi tři stovky obyvatel a turisté sem jezdí možná více kvůli dobrému vínu nežli lovcům mamutů a slavné Venuši, které v obci dokonce postavili sochu.

v Dolních Věstonicích jsme neodolali pamětnímu obrázku u nejstarší známé krasavice z jižní Moravy

Ale i jiné sochy byly v obci k vidění než jsme došli na její opačný konec, kde čekal náš autobus.

sousoší Panny Marie Pomocné vytvořil v roce 1724 Ignác Lengelacher

Rádi jsme se po 17 kilometrech ušlapaných v členitém terénu nechali dovézt do nedaleké Perné (asi 6 km), kde jsme měli večer slíbenou ochutnávku vín ve sklepě, nad nímž jsme byli ubytovaní.

v této ulici v obci Perná jsme bydleli

Ještě před tím jsme zašli pozdravit sv. Urbana a poděkovat za zdejší skvělé víno.

socha sv. Urbana, patrona vinařů, bednářů, ochránce vinohradu a vína stojí na rozcestí při okraji obce Perná

Sv. Urban († 230) pocházel ze vznešeného římského rodu, roku 222 byl zvolen papežem. Podle legendy si zachránil život, když se jednou ukryl před pronásledovateli ve vinici. Je též ochráncem proti opilství a jeho přímluva se tedy může hned dnes večer hodit. 🙂

památeční obrázek na jaro 2018 pod Pálavou

Ochutnali jsme 13 vzorků vín, jedno lepší než druhé – já jsem tradičně chválila Veltlínské, ale i zdejší Neuburské bylo velmi dobré. Komentář vinaře ke každému vzorku byl záživný, sv. Urban nad námi držel ochrannou ruku, takže jsme večer absolvovali v radostné pohodě a také následující ráno byla naše mysl jasná a tělo schopno svižného pohybu.

Iva Svobodová, vedoucí zájezdu, připravila vynikající program třídenního pěšího putování i přídavných radostí; www.svatosi.cz

Kdo by měl zájem dozvědět se něco o další slavné pravěké Venuši a archeologických výzkumech v jiné části jižní Moravy, nechť klikne na článek Hluboké Mašůvky, Přímětice, kde je obrázek šest tisíc let staré Mašůvské venuše, nalezené v roce 1934 panem učitelem Františkem Vildomcem, který jako archeolog spolupracoval na výzkumech s proslulým Jaroslavem Palliardim.

4 odpovědi na “Pálava: Perná – Dívčí hrady – Pavlov-archeopark – Dolní Věstonice”

  1. Svatá pravda, na blogerku Míšu mezi jihlavskými turisty nikdo nemá. Mirkovy fotky (a my, kteří jsme přímo u jejich vzniku, víme, že to nemá vždy lehké) mě taky potěšily, pohladily, naladily na přípravu dalšího putování (tentokrát po části Bílých Karpat a Javorníků na podzim 2019), byť venku dnes prší, fouká… – no je prostě hnusně.

    1. Jestli zveřejnění krásných výletů přispělo k chuti zorganizovat další, pak můžeme být spokojení! Bereme Tě za slovo a těšíme se 🙂
      Větru a dešti asi neporučíme, tak se vhodně oblečeme – to už máme vyzkoušené 🙂
      Díky za návštěvu!

  2. Zdravím vás oba a děkuji za hezké čtení s obrázky.
    Přemýšlím nad tím, kolik věcí se letos událo od jara do podzimu, a mám velikou radost, že nerozlučné blogerské duo M + M opět píše a fotí o sto šest.
    mb

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*