PostHeaderIcon Procházka Prahou vždycky potěší

Prohlídka Valdštejnského paláce a Senátu PČR, krátké zastavení ve Valdštejnské a Rajské zahradě, plastika Vzkříšení Jana Koblasy a Oltář s Ukřižovaným od Františka Bílka v chrámu sv. Víta

Jako studenti u3v VŠP Jihlava jsme měli v rámci výuky možnost zúčastnit se prohlídky Senátu Parlamentu České republiky, což jsme učinili, i když to nebyla pro nás premiéra – podobnou exkurzi jsme absolvovali před dvěma lety, ale opakování je přece matka moudrosti, že ano? 🙂

V senátu se nám s péčí věnovali nejen k tomu určení pracovníci, ale i senátor za náš obvod RNDr. Miloš Vystrčil. Podstatná sdělení i fotografie jsem uvedla ve článku Valdštejnský palác, tedy připojím jen několik fotografií pro vzpomínku.

Senát Parlamentu České republiky zahájil činnost v prosinci 1996, má 81 senátorů volených na šest let; www.svatosi.cz

senátor z Jihlavska RNDr. Miloš Vystrčil se nám věnoval a odpověděl na dotazy

schodiště s portréty politiků

slavná Mytologická chodba – výzdoba byla inspirovaná motivy Ovidiových Proměn

Je jasné, že po skončení „výuky“ jsme nemohli vynechat Valdštejnskou zahradu, zářivý den a ušlechtilé prostředí ani nedovolily jinak:

Valdštejnská zahrada

Valdštejnskou zahradu zdobí kopie původních soch holandského malíře Adriaena de Vries (1556–1626)

ve druhé části zahrady přiléhající k Valdštejnské jízdárně je dominantou rybník s ostrůvkem – mezi tamními sochami přitahuje pozornost především kopie sousoší Herkules zápasící s drakem

V čase, který jsme měli k dispozici do stanoveného odjezdu autobusu – přijel pro nás do ulice U Bruských kasáren – jsme stihli zajít do Rajské zahrady a na Hrad.

pohled na Rajskou zahradu ze schodiště spojujícího Hradčanské náměstí s Jižními zahradami Pražského hradu – nejvýraznějším prvkem je žulová mísa vznášející se nad trávníkem, zajímavostí je prastarý tis (vpravo), u něhož se uvádí stáří 400 let, ale je označován i za „tisíciletý“ – každopádně je nejstarším stromem na Pražském hradě

monolitická mísa z mrákotínské žuly je ústředním prvkem Rajské zahrady, z níž je úchvatný pohled na panorama Prahy

tyto dveře vedou na Vázové schodiště, osobní vstup prezidenta Masaryka z bytu do Rajské zahrady; pozlacená mříž vedlejšího okna je zdobená symboly ČSR – český lev, slovenské blesky a lipové ratolesti

Na Rajskou zahradu plynule navazuje zahrada Na Valech, z níž jsme po Býčím schodišti vystoupali na třetí nádvoří Pražského hradu.

zahrada Na Valech – jeden z nejznámějších pohledů na Prahu

u busty Josipa Plečnika (1872–1957), slovinského architekta, který ve 20. letech minulého století provedl úpravy Pražského hradu, byly v prosinci 2014 zasazeny čtyři keře vinné révy z odnoží nejstarší ušlechtilé vinné révy na světě, která roste v Mariboru ve Slovinsku

Informace na přiložené tabulce nás zaujala, hledala jsem na webu a zjistila, že na oplátku byl v květnu 2018 vedle vzácné staré révy v Mariboru zasazen český keř odrůdy Hibernal, pocházející z Plečnikovy hradní vinice – víno z těchto hroznů se používá jako protokolární dar pro významné návštěvy. 🙂

Informace a fotografie výše zmíněných zahrad i reprezentačních sálů Valdštejnského paláce naleznete ve článku Praha slavila 125 let Klubu českých turistů.

původ baziliky sv. Jiří na Pražském hradě sahá k roku 920, stala se pohřebištěm Přemyslovců – jsou zde uloženy i ostatky sv. Ludmily, první české světice

Dnešní podoba průčelí baziliky pochází ze druhé poloviny 17. století, později byla k němu přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého.

srdce Pražského hradu

Protože před chrámem sv. Víta byla jako obvykle obrovská fronta zájemců o prohlídku a náš čas neúprosně ubíhal, osmělili jsme se poprosit jednu ze zřízenkyň o povolení krátkého vstupu k místu, kde byla v roce 2013 instalovaná plastika Vzkříšení od profesora Jana Koblasy – chtěli jsme se jemu i jeho dílu poklonit. Vlídná paní nás vyslyšela.

Když jsme kráčeli k místu, kde se Vzkříšení nachází, narychlo a z dálky vyfotil Mirek dřevořezbu Oltář s Ukřižovaným, dílo sochaře Františka Bílka (1878–1941) dokončené v roce 1899 a do katedrály umístěné v roce 1927.

katedrála sv. Víta – Oltář s Ukřižovaným od Františka Bílka

při práci na dřevořezbě Ukřižovaného pomohl Bílkovi básník Julius Zeyer nejen ideově, ale i finančně, když se přimluvil u mecenáše Josefa Hlávky, aby sochaři poskytl peníze

Umístěním plastiky Vzkříšení na zdi Svatovítské katedrály se Jan Koblasa zařadil mezi slavné sochaře Josefa Myslbeka či Františka Bílka, jejichž díla zdobí nejvýznamnější českou svatyni.

Jan Koblasa – Vzkříšení

plastika Vzkříšení, kterou profesor Jan Koblasa vytvořil v roce 1981, byla za jeho účasti instalovaná do katedrály 17. listopadu 2013 při státním svátku Den boje za svobodu a demokracii

Ve článku z roku 2013 o výše uvedené události je zaznamenán také tehdejší proslov Jana Koblasy.

autor díla profesor Jan Koblasa zemřel 3. října 2017, dva dny před svými 85. narozeninami

Výňatek z proslovu Jana Koblasy při odhalení sochy:

jednu z těch původně ve dřevě modelovaných soch jsem nechal odlít do bronzu – vybrousil její formu a nakonec završil
její vypjatou křivku pozlacením –
tak vznikl znak spojující zmrtvýchvstání – vzkříšení –
i nanebevstoupení – stav kde se tělesnost odpoutává od hmotnosti
a pozemskosti – do vzkříšení zduchovnělého tvaru

Související články:
Vernisáž výstavy Daleká cesta,
Jan Koblasa,

Od Tábora až k nám – o sochaři F. Bílkovi
Výlet na Táborsko.

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist