PostHeaderIcon Krajem pětilisté růže – Český Krumlov III.

50. ročník turistického etapového pochodu v okolí Českého Krumlova
Ve dnech 15. – 18. srpna 2018 pořádal akci KČT Start Český Krumlov

Článek, který se chystáte číst, je naší v pořadí jedenáctou zprávou o akci, která se svým 50. ročníkem nadobro uzavírá – v záhlaví jste jistě zjistili, že je zveřejněna až po roce od jejího konání. A navíc, osobně jsem se jí nemohla zúčastnit kvůli nemoci, která mě od kratochvilných akcí na několik měsíců odvedla. Protože však nejen my, ale všichni účastníci legendárního pochodu pořádaného půl století členy KČT Start Český Krumlov, považujeme závěrečný ročník za slavnostní (i když s příchutí smutku, že nebude žádné „příště“), rozhodla jsem se v rámci dostupných informací a fotografií zprávu sestavit.

Z Jihlavy přijelo do Českého Krumlova 18 pochodníků, Mirek byl členem skupinky, která už léta podniká turistiku společně – od nich jsem měla průběžné zprávy o dění v Krumlově a okolí, což mírnilo můj smutek z nastalé situace.

Ve středu 15. srpna navečer po příjezdu do Českého Krumlova zamířili Mirek s Mílou a Františkem do štábu pochodu, aby se přihlásili a vyřídili všechny potřebné formality. Registrace proběhla rychle, bezchybně a s úsměvem, tak, jak to krumlovští pořadatelé umějí.

v této budově v Českém Krumlově sídlil štáb 50. ročníku třídenního putování Krajem pětilisté růže; www.svatosi.cz

pořadatelé, krumlovští turisté, měli všechno perfektně nachystané pro návštěvníky

převážná většina turistů přijížděla na pochod opakovaně – ve všech kritériích měl velmi dobrou pověst

Poté, co odstavili auto na vykázané parkoviště a ubytovali se v hostelu, zbyl čas na prohlídku čarokrásného města, které večerním osvětlením získává vždy unikátní vzhled, přitažlivý jak pro romantiky, tak pro světácké lovce atraktivit.

v tomto hostelu byla ubytovaná jedna ze skupin jihlavských turistů

zdejší Praktická škola poskytovala velké části pochodníků kvalitní stravování

Čtvrtek 16. srpna 2018 zahájili účastníci Růže na náměstí v Českém Krumlově, kde je přivítali zástupci města, ředitelka pochodu Libuška Kuchtová, mistr turistiky (MT), předseda odboru KČT Start Český Krumlov pan Vladimír Pražák a členové oblastního výboru KČT. Při dnešní významné příležitosti byli oceněni a vyznamenáni turisté, kteří se podíleli na vzniku a padesátiletém pokračování třídenního etapového pochodu, snad nejstaršího tohoto typu v České republice, který si získal své obdivovatele a stálé účastníky.

účastníci etapového pochodu se scházejí na náměstí v Českém Krumlově

poslední porada pořadatelů před slavnostním zahájením akce

putování Krajem pětilisté růže se letos zúčastnilo 326 turistů

jihlavští turisté v rozhovoru s panem Bohuslavem Wimmerem, mistrem turistiky, jedním ze zakladatelů pochodu a autorem úžasných Knížek vandrovních, které provázely pochodníky na cestách po panstvích Rožmberků

zástupce města Krumlova vítá turisty a přeje zdar jejich putování

Na následujících fotografiích je zachyceno předávání cen některým zasloužilým turistům:

Ing. Karel Komárek byl oceněn jako účastník všech ročníků pochodu

paní Libuše Kuchtová, ředitelka pochodu od roku 2005, převzala při posledním, 50. ročníku putování, nejvyšší vyznamenání KČT – odznak Vojty Náprstka č. 236

manželé Vlasta a Bohuslav Wimmerovi převzali vysoká turistická vyznamenání nejen za práci při přípravě unikátního pochodu Krajem pětilisté růže; vpravo je předseda KČT Start Český Krumlov Vladimír Pražák

paní Marie Wolfová přebírá ocenění za práci pro KČT

paní Marie Krejčová se léta starala o pojízdný turistický bufet (s její kolegyní Maruškou Směšnou jsme se bohužel potkali naposledy v roce 2016 ve Velešíně)

Také letos se pořadatelé pochodu rozhodli zařadit svoji akci do projektu 100 let republiky, 130 let v pohybu – všichni registrovaní turisté byli účastníky Stoletého losování. Jedna z klíčových aktérek projektu Ing. Míla Bradová byla účastnicí Růže a významným způsobem pomohla pořadatelům nejen radou, ale i prakticky při přípravě losování, následné zprávě a dokumentaci akce a předávání cen – na náměstí vysvětlila shromážděným pravidla projektu a předala vylosovaným hodnotné ceny.

Ing. Míla Bradová informuje zúčastněné turisty o losování v rámci projektu 100 let republiky, 130 let v pohybu

všichni registrovaní turisté byli zařazeni do slosování – jeden ze šťastlivců právě přebírá cenu

pan Bohuslav Wimmer byl zakládajícím členem pochodu Krajem pětilisté růže, několik let ředitelem pochodu, též předsedou odboru KČT Start Český Krumlov; zde si vzájemně blahopřejí s p. Komárkem k právě uděleným turistickým vyznamenáním

od prvního ročníku měl pochod mezinárodní charakter, letos se zúčastnili turisté z Německa (10 osob) a Slovenska (5), jezdívali i Nizozemci

je po slavnostním zahájení, turisté se vydávají na trasu; podle statistiky pořadatelů se letos putování zúčastnilo 110 mužů a 216 žen, z celkového počtu bylo 19 účastníků starších 80ti let, 118 pochodníků překročilo 70 let věku

Mirek a jeho kamarádi Míla, František a Václav se rozhodli pro kratší trasu s cílem v Kájově, Miluška s Františkem potom však chtěli dostát názvu dnešní etapy „Kleť – milovaná hora“, proto se na Kleť (1 084 m n. m.) jako zástupci méně nadšených (a schopných 🙂 ) kamarádů vydali – jejich trasa tedy čítala skoro 25 poctivě vyšlápnutých a dolů koleny ubrzděných kilometrů.
Průběh trasy: Český Krumlov – zámecká zahrada – jízdárna – Ptačí hrádek – kaple Dubík – Vávrův kopec – Kájov = asi 10 km

z Krumlova přes Ptačí hrádek a Dubík do Kájova – 16. 8. 2018

Cestu městem a zámeckým nádvořím, stejně jako úžasnou zámeckou zahradou si užili, s množstvím překrásných fotografií jsem si nevěděla rady. 🙂

Ptačí hrádek – památník Karla Filipa ze Schwarzenbergu byl postaven roku 1816 na oslavu vítězství spojeneckých armád vedených maršálem výše uvedeného jména nad Napoleonem v bitvě u Lipska v roce 1813

Stavebníkem památníku na Ptačím hrádku byl maršálův bratr kníže Josef ze Schwarzenbergu. Od svého vzniku byla oslavná stavba zároveň romantickým prvkem v krajině nad Chvalšinským údolím. Na začátku 20. století došlo k drobným opravám, ale pak objekt dalších sto let chátral a zarůstal lesem – v roce 2010 zahájil soukromý vlastník obnovu. 🙂

Další zastávkou pochodníků byla empírová kaple Dubík u Českého Krumlova, postavená na začátku 19. století vedle zaniklé poustevny z roku 1750.

kaple Dubík je kvůli své historii vhodným cílem vycházek

i nová jihočeská stavení lahodí očím kolemjdoucích

během celé trasy do Kájova nebyla nouze o překrásné výhledy na masiv Blanského lesa s dominantní Kletí

Ve startovním průkazu avizovali pořadatelé svačinu v restauraci u nádraží v Kájově – ta se samozřejmě k radosti turistů uskutečnila. 🙂

v Kájově dostali pochodníci svačinu – při posezení a jídle panovala čilá společenská konverzace mezi přáteli ze všech koutů republiky

restaurace u nádraží v Kájově, odtud vlakem zpět do Českého Krumlova

Neznamená to však, že by po příjezdu vázl další program – v pohádkovém městě, jako je Český Krumlov, se turisté nudit nemohou, zvláště, když z minulých návštěv vědí, kam zajít za krásou – a také příležitost popovídat si po roce s přáteli-turisty, s nimiž se potkávají právě jen tady, je samozřejmostí.

Druhá etapa, v pátek 17. srpna, měla název Po Fritschově stezce a startovala na nádraží v Boršově nad Vltavou, vedla po červeně značené trase kolem Vltavy až k Dívčímu Kameni a končila na nádraží v Holubově (delší trasy směřovaly do Zlaté Koruny či přes Granátník pěšky až do Krumlova).

z Boršova kolem Dívčího Kamene a Hamru do Holubova – 17. 8. 2018

Průběh trasy: vlakem do Boršova n/Vlt. – Fritschova stezka – památník letců – U Rybů – U Rybáka – pod Dívčím Kamenem – Hamr – Holubov = asi 20 km

z Českého Krumlova jeli turisté vlakem do Boršova nad Vltavou

trasa vedla po červené značce až na Dívčí Kámen

Boršov nad Vltavou je městečko, které má spolu s Poříčím, Zahorčicemi a Jamným, které k němu patří, necelých 2 000 obyvatel. Mají tam kostel sv. Jakuba Většího, o němž zápis v archivech pochází z roku 1290, ale je velmi pravděpodobné, že počátky sahají mnohem hlouběji do historie. Klenbu kostelní lodi zdobí malba z roku 1943, na níž je zobrazeno stětí sv. Jakuba Většího – zajímavostí je, že malíř prý dal jednotlivým postavám podobu boršovských občanů.

kostel sv. Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou

Co je v Boršově žhavě současné, je Zahrada Hlaholice, která vznikla v roce 2013 – i kvůli ní lituji, že jsem se nemohla Růže zúčastnit a neviděla neobvyklé dílo na vlastní oči. Celý park byl při založení zasvěcen skutečnosti, že před 1150 lety (r. 863) vznikla první slovanská abeceda – její autor, sv. Cyril, ji nazval hlaholice. Písmo v jeho době dobře sloužilo, zvláště pro zápis bohoslužebných textů, nejdéle se udrželo na území Chorvatska. K renesanci hlaholice v Českých zemích došlo, když Karel IV. povolal do nově založeného (1372) Emauzského kláštera na Slovanech benediktiny z Chorvatska, kteří toto slovanské písmo používali.

park s názvem Zahrada Hlaholice vznikl v roce 2013 na místě bývalé skládky v Boršově – betonové „trůny“ jsou nachystané pro slovanská knížata – vlevo je hlaholicí napsáno „kněžna“ vpravo „ kníže“

Dvě betonové skulptury připomínající obří židle se zvláštními nápisy pokládám za šťastný nápad – navíc po celém parku zabudovali tvůrci do trávníku betonové desky, na nichž jsou písmena hlaholice a dnešní ekvivalenty – člověk si tak může do starého písma převést třeba své jméno… Perličkou je, že betonové prvky pocházejí z nedalekého zrušeného kravína a náhoda chtěla, že byly takto společensky povýšeny… 🙂

Celá červeně značená trasa vedoucí romantickým vltavským údolím z Boršova do Zlaté Koruny (18 km) vznikala ve 30. letech 20. století, při slavnostním otevření v listopadu 1935 byla nazvaná podle významného člena KČT Ing. Emanuela Fritsche (1874–1956). Ing. Fritsch propagoval budování turistických stezek, byl aktivním značkařem, zasloužil se o záchranu hradu Helfenburk, od roku 1924 byl předsedou KČST České Budějovice.

začátek Fritschovy červeně značené stezky, která vznikla v letech 1933–35 a dostala název po zasloužilém členovi KČT

Stezka, kterou pro druhou etapu pochodu vybrali pořadatelé, vede místy ve skalách nad řekou, proto si turisté užívali přírody, kterou jim můžeme my, kteří jsme se nemohli zúčastnit, jen závidět.

Iva Svobodová u pamětní desky na začátku Fritschovy stezky mezi Boršovem a Zlatou Korunou (18 km) – trasa vede krásným vltavským údolím

Vltava z Fritschovy stezky

Zájemci mohli odbočit z trasy a navštívit památník sestřelených amerických letců – dne 17. dubna 1945 byl při útoku na letiště v Plané u Českých Budějovic sestřelen kapitán Raymond F. Reuter se svým Mustangem P-51, nedaleko zahynul poručík William Preddy.

památník americkým letcům, sestřeleným krátce před skončením druhé světové války

Nyní zařadím obrázky z trasy, která pochodníky dovedla až pod Dívčí Kámen:

lokalita U Rybů – na turistickém směrovníku je popisek, že v 19. století zde byly rechle na zachytávání splavovaného dřeva

pořadatelský pojízdný bufet v místě zvaném U Rybáka přišel pochodníkům vhod

Vltava v lokalitě U Cáby

Vltava pod Dívčím Kamenem

přírodní rezervace pod Dívčím Kamenem

Křemžský (neboli Brložský) potok se pod Dívčím Kamenem vlévá do Vltavy – na potoce bývaly mlýny a hamry

v budově zvané Hamr pod Dívčím Kamenem se podávala svačina; odtud 3 km po žlutě značené trase do Holubova

V roce 2013 jsme si po skončení pochodu Krajem pětilisté růže – Český Krumlov II. dopřáli před odjezdem domů prohlídku zříceniny Dívčí Kámen – fotografie z návštěvy, a také obrázky z procházek po Českém Krumlově, naleznete ve výše označeném článku.

směrovník v Holubově

vlakem z Holubova do Českého Krumlova

Milým povinnostem, kvůli nimž se turisté do Krumlova sjeli, bylo dnes učiněno zadost – nastal čas sladkého bloumání po městě a ukládání vjemů do paměti.

V sobotu 18. srpna 2018 naplánovali pořadatelé start třetí, závěrečné etapy, z Ktiše, kam účastníky akce dovezly z Českého Krumlova najaté autobusy – úsek, kterým se vydali Mirek s přáteli, vedl převážně zalesněným prostorem po okraji vojenského újezdu Boletice.
Původ obce Ktiš, založené ve výšce 761 m n.m., sahá do 13. století, což je doba osídlování zdejšího kraje – v současnosti tu v obci, obklopené vrcholky podhůří Šumavy a okolního Blanského lesa, žije asi 500 obyvatel.

z Ktiše na Ktišku a Ktišskou horu, pak po Křížové cestě na Pilu a Ktišský mlýn do Březovíku, místní části Ktiše – 18. 8. 2018

Průběh trasy: Ktiš – bývalá osada Ktiška – Křížová cesta – Ktišský mlýn – Březovík – autem do Chvalšin

obec Ktiš má překrásné okolí, vévodí jí kopec Chlum (1 191 m n. m.)

původ kostela sv. Bartoloměje ve Ktiši je datován do období kolem roku 1310, majestátní Chlum je už předzvěstí Šumavy

Aby pořadatelé umožnili účastníkům vycházku kolem Ktišské hory, opatřili kvůli absenci oficiálního turistického značení cestu k bývalé osadě i po Křížové cestě fáborky – toto jejich počínání uplatňované na mnoha úsecích při každém ročníku Růže všichni návštěvníci vysoce oceňovali – i po této „službě“ se nám mnohým bude stýskat. 🙂

výhled na Libín

Na Libíně jsme byli po skončení Pětilistky pořádané roku 2011 ve Volarech, zájemci mohou kliknout na odkaz.

Křížová cesta na Ktišské hoře byla postavena roku 1874 kvůli zdejší studánce s léčivou vodou

Původně stávala u Křížové cesty také kaple Dobrá voda – po vysídlení německých obyvatel začala zastavení chátrat, v 60. letech byla kaple dokonce přestavěna na rekreační objekt.

obnova Křížové cesty byla dokončena roku 2012, z původních 14ti kamenných zastavení se dochovalo jen 6 – chybějící sloupky byly nahrazeny dřevěnými; výjevy z křížové cesty jsou namalovány na plechových tabulích

výhledy ze svahu Ktišské hory na Blanský les a podhůří Šumavy

z rozcestí Ktiška vedla cesta po ČTZ ke směrovníku, kde pokračovala trasa po vlastním značení pořadatelů kolem Pily, ke Ktišskému mlýnu a dále po ZTZ do Březovíku

kaplička sv. Huberta u Ktiše

okolí Ktiše s líbeznými výhledy na věnec okolních kopců

občerstvovna u Ktišského rybníka – vlídné a ochotné Marušky při práci

jihlavští turisté Milada a Luděk Zápotočtí u Ktišského rybníka – tito manželé jsou pravidelnými účastníky pochodu

Cíl pěšího putování Mirkovy skupiny byl v Březovíku, kde pořadatelé zajistili pro turisty svačinu v místním hostinci.

v Březovíku končí pěší putování po trasách Krajem pětilisté růže – 50. ročník je poslední – někteří turisté ale pokračují dále do Chvalšin (23 km) či až do Červeného Dvora (celkem 34 km)

– kaplička v Březovíku – dřívější obyvatelé byli německé národnosti, obec se tehdy jmenovala Ochsenbrunn

nedávno opravený dům č. 10 v Březovíku – ves, kde žije necelá stovka obyvatel, patřívala do vojenského újezdu Boletice

razítková kontrola v restauraci v Březovíku – Luděk Zápotočný předkládá startovní průkaz ředitelce pochodu Libušce Kuchtové, razítkem stvrzuje docházku František Gutwirth

závěrem třídenního etapového pochodu byli turisté v Březovíku odměněni dobrým jídlem a pitím

turisté čekají v Březovíku na příjezd autobusu, kterým odjedou do Českého Krumlova

Mirek nechtěl jít pěšky dále do Chvalšin, ale velice rád přijal pozvání do auta pořadatelů, kteří do Chvalšin mířili – mohl si prohlédnout známé městečko ležící na rozhraní Vojenského újezdu Boletice a Blanského lesa a také nafotit rodný dům stavitele jedinečných šumavských plavebních kanálů Ing. Josefa Rosenauera.

Mirek se dostal autem s pořadateli do Chvalšin, aby si prohlédl místní pamětihodnosti

kostel sv. Maří Magdaleny vznikl přibližně ve stejné době jako městečko Chvalšiny – písemné zprávy jsou z konce 13. století

turistickým tahákem je rodný dům Josefa Rosenauera (1735–1804), stavitele Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského plavebního kanálu

k původní německé pamětní desce přibyla také česká

Německá pamětní deska byla na Rosenauerův rodný dům instalovaná v roce 1928, po roce 1948 však byla odstraněna. V roce 1991 byla upomínka na nejvýznačnějšího rodáka z Chvalšin obnovena a zároveň zřízena deska s českým textem.

V domě, kde původně bývala chvalšinská radnice a pak okresní soud, je dnes Muzeum Schwarzenberského kanálu (vybudován 1793), ve kterém návštěvníci naleznou i expozici věnovanou životu a dílu legendárního stavitele nejen shora uvedeného plavebního kanálu, ale i Vchynicko-tetovského, který byl dokončen v roce 1800.

ve Chvalšinách je Muzeum Schwarzenberského kanálu, vybudovaného v roce 1793 (sloužil až do roku 1962)

O šumavských plavebních kanálech a jejich projektantu a staviteli ve službách Rožmberků Ing. Rosenauerovi jsme psali ve článcích Borová Lada 2011, Borová Lada 2014 a Krajem pětilisté růže – Horní Planá 2015.

I kulturně poznávací činnost (KPČ) 🙂 na trase skončila, zbývalo v Českém Krumlově uzavřít turistické působení na 50. ročníku akce převzetím diplomu a odznaku.

předávání diplomů a odznaků se v Českém Krumlově ujali Jaruška Kölblová a Břetislav Kalendovský

každý pochodník předložil průkaz s kontrolními razítky a byl mu zapsán počet ušlapaných kilometrů

diplom za účast na 50. ročníku pochodu Krajem pětilisté růže je památeční – další z této akce už nebude

Ze sobotního Puchýřového bálu ve Věžovaté Pláni nemám žádné fotografie, ale předpokládám, že stejně jako vždycky byl příjemný a nic léty osvědčeného se neměnilo – stejná hudba, podobný program, podobní účastníci…
Vždycky jsem se těšila na vyhlašování statistiky, tzn. kolik bylo účastníků, kolik žen, počet mužů, věkové kategorie, odkud přijeli návštěvníci atd… Proto do článku zařadím několik zajímavých statistických údajů o ředitelích pochodu: od počátku, celých 21 let, řídil akci Jaroslav Hora, poté byl 11 let ředitelem JUDr. Ing. Milan Marko MBA, MT, dalších 6 let Bohuslav Wimmer, MT a od roku 2005 je dosud ředitelkou Libuška Kuchtová, MT. Každý z ředitelů pochodu měl kolem sebe pracovitý štáb – všichni během padesáti let společně zajistili nejen trasy, ale i milion nezbytností v takové kvalitě, že připravili tisícům účastníků stovky pohodových dní – v mnohém vandrbuchu jsou zlatým písmem zaznamenané…

I naše obrázkové články o jedenácti minulých akcích byly vytvořené se snahou poděkovat za bohatě naplněné dny při putování Krajem pětilisté růže. 🙂
Množství fotografií, které průběžně dokumentovaly dění na Pětilistce, nelze ukončit jinak než snímky z magického města Českého Krumlova – vždycky se tam budeme rádi vracet!

Český Krumlov ozdobený modrou vltavskou stuhou

historické náměstí v Českém Krumlově

výhled na město a vltavský jez ze spojovací chodby krumlovského zámku

kaskádová fontána v zámecké zahradě

plášťový most v krumlovském zámku

Vltava z Benešova mostu

zákoutí Českého Krumlova

Vltava pod zámkem

skvostný obrázek, který je k vidění pouze v Českém Krumlově

fotografie vhodná i do kalendáře

množství návštěvníků Českého Krumlova se každým rokem zvyšuje

terasa nad Vltavou nabízí jeden z nejobdivovanějších pohledů na starobylé město zařazené do seznamu UNESCO

nejen zámek, ale jeden každý dům v centru Českého Krumlova má bohatou historii; www.svatosi.cz

Na shledanou!

4 komentáře - “Krajem pětilisté růže – Český Krumlov III.”

  • Míla Bradová says:

    Míšo a Míro,
    zasloužíte obrovskou pochvalu za zajímavou reportáž z Pětilisté růže 2018.
    Jak ten čas letí! Našlapali jsme společně při Pětilistkách hodně kilometrů a poznali mnoho zajímavostí, které jen díky Míšině literárnímu zpracování a Mirkovým skvělým fotkám jsou u vás na blogu k nahlédnutí. Děkuji moc! mb

    • Marie Foistová says:

      Mnohokrát děkujeme za nádherné zpracování našeho třídenního pochodu „Krajem pětilisté růže“.Rovněž na nás dýchla jistá dávka nostalgie,přestože asi bylo dobře tento pochod 50.-tým ročníkem ukončit.Osud nám posléze přichystal i smutnou skutečnost,že někteří naši významní členové,kteří se moc zasloužili o mnoho ročníků pochodu buď bohužel odešli,nebo jsou tak těžce zdravotně poškozeni,že není návratu.Musím zmínit především Slávka Wimmerů a Libušku Kuchtovou.Již s ohledem na oba jsmenované významné členy našeho KČT Start ještě jednou děkujeme všem za účast a Svatošovým za překrásné zhodnocení našeho etapového pochodu.Měli jsme vás všechny rádi a věříme,že se potkáme na některém výletě.Takže ještě jednou díky,přátelé.M.F.

      • Milá paní Foistová,

        mnohokrát Vám i Vašim přátelům, pořadatelům Pětilistky, děkuji za příznivé hodnocení zprávy o poslední akci, která padesát let poskytovala účastníkům skvělé možnosti procházet krajem, který jste vy, pořadatelé dobře znali a vybírali z cest v jednotlivých oblastech ty nejatraktivnější. Víme, co obnáší uskutečnit podobné aktivity – zajistit po všech stránkách vydařenou akci dá mnoho práce a je k tomu zapotřebí zkušeností. To všechno jste vy, pořadatelé, nezištně poskytovali účastníkům Vaší akce.
        Všechny pořadatele, kteří už nemohou chodit po pozemských stezkách, ctíme a s láskou na ně vzpomínáme.
        Věříme, že se do Krumlova ještě podíváme, i když právě teď to naše zdravotní situace neumožňuje.
        Vaši Míša a Mirek

    • Ahoj Miluško,
      díky za návštěvu a pochvalu! Ano, souhlasím, že pobyty na Pětilistce patří do našeho souboru vynikajících turistických akcí! Díky nim jsme důkladně poznali velký kus jižních Čech, navíc ve společnosti skvělých přátel! To se každému nepodaří, proto si toho moc vážíme – zvláště teď, kdy nám okolnosti nejsou příliš příznivě nakloněné (věříme, že jen dočasně), jsme vděční, že jsme Tvým prostřednictvím společnost krumlovských turistů poznali a mohli využít jejich bezvadné práce pro turisty. Zní to asi trochu šroubovaně, ale jinak jsem svůj názor na turisticky důkladné letní týdny během více jak deseti posledních let vyjádřit nedokázala. 🙂

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist