PostHeaderIcon Radňov – Herálec – Kamenice u Humpolce

20. října 2018

Rozsahem nedlouhá vycházka (celkem 13 km) měla pro mne zásadní význam: byla první, které jsem se po téměř tři měsíce trvající nemoci zúčastnila – a s radostí zjistila, že to jde, a že to jde docela dobře. 🙂

Vycházku pořádali Jitka a Honza Korbelovi z KČT Čeřínek a vybrali úsek, který většina účastníků neznala, protože na části dnešní trasy se turistické značení dalo charakterizovat jako „zánovní“. 🙂

z vlakové zastávky Radňov do Koječína, pak do Herálce (prohlídka zámku) a do Kamenice u Humpolce – 20. 10. 2018

Vlaková zastávka Radňov je malé a tiché místo v lesích, asi kilometr od obce, jejíž jméno nese – pro nás turisty má ale základní význam jako směrovník, odkud je možno po značených trasách procestovat pěšky celý kraj mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem až k Lipnici nad Sázavou.

ze zastávky Radňov je možné dojít po modré značce buď k Černému rybníku mezi Smrčnou a Větrným Jeníkovým, či do Havlíčkova Brodu, po zelené trase pak do Okrouhlice, nebo se po žluté značce vydat do Lipnice nad Sázavou či na Vysokou

Už dříve jsme poznali zeleně značenou trasu z Radňova do Krásné Hory a Okrouhlice, tedy volně řečeno severním směrem, též modře značenou severovýchodní trasu z Úsobí přes Radňov do Květinova a Kvasetic, dále přes Michalovice a Poděbaby do Havlíčkova Brodu a dnes se vydáme z Radňova na západ po žluté trase kolem Pejchalova mlýna do Koječína, kde se napojíme na modrou značku směřující jižně přes Herálec do Kamenice u Humpolce.

železniční zastávka Radňov je asi kilometr od obce; www.svatosi.cz

po žluté turistické značce jsme se vydali k Pejchalovu mlýnu

od roku 2007 má historický objekt nového majitele, který provedl rekonstrukci mlýna, náhonu a rybníka

Pejchalův mlýn v podzimně mlhavém, ale přívětivě naladěném bezvětrném počasí

U Pejchalova mlýna, v údolí kolem Nohavického potoka, vznikla chatová osada, kterou prochází žlutě značená trasa – a je to dobře zvolené místo, protože turisté se dostanou do téměř pohádkového dolíku – místní osazenstvo si okolí vyzdobilo podle lokálními podmínkami vytříbeného vkusu, a tak je nač se dívat.

chatová osada u Pejchalova mlýna

nelze projít bez povšimnutí

osvěta je důležitá

osadníci mají smysl pro humor

v těchto místech se dá skoro zapomenout na nedobré politické poměry ve státě

co chata, to jiné výtvarné řešení okolí

čím to, že se všichni kolemjdoucí usmívají? 🙂

V Koječíně jsme přešli na modře značenou trasu a po necelých čtyřech kilometrech došli do Herálce. Předtím jsme se ale zastavili u Nového rybníka, kde právě probíhal výlov a po širém okolí voněly připravované rybí speciality – gurmánské radosti byly ale na samém začátku, takže nemělo smyslu čekat na finální fázi.

Perlou dnešní vycházky byla prohlídka Chateau Herálec obklopeného nádherným anglickým parkem.

zámek v Herálci koupili v roce 2004 noví vlastníci, kteří v objektu zřídili luxusní hotel

Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu se dvěma válcovými věžemi s cimbuřím a vikýři vznikl na začátku 19. století přestavbou barokního zámku vystavěného na místě původní tvrze, která patřila řádu německých rytířů. Obec u tvrze vlastnil ve 13. století želivský klášter.

historie zámku sahá do 13. století, současná podoba je výsledkem pseudogotické přestavby na začátku 19. století

Jak šel čas, střídali se majitelé, v současnosti po dokončené celkové rekonstrukci slouží objekt jako hotel pro náročnou klientelu. Měli jsme domluvenou prohlídku vstupních prostor a kaple sv. Anny.
Podívejme se na několik obrázků, které Mirek pořídil:

recepce hotelu Herálec

interiér Chateau Herálec

vstupní hala hotelu

autorem nástropních maleb v kapli sv. Anny je pražský mnich František Siardus Nosecký

nástropní malby s námětem Nanebevzetí Panny Marie pocházejí stejně jako štuky z doby před rokem 1750

kříž v kapli sv. Anny je dílem uměleckého kováře Davida Szalaye

zámek Herálec je kulturní památkou ČR

anglický park byl vybudován v 18. století, u vstupu je torzo buku, který po více než 350 letech podlehl v roce 2017 náporu sněhu

Příběh červenolistého lesního buku s obvodem kmene více než 5 metrů, který byl po staletí ozdobou vstupu do zámeckého parku, dospěl do finále v dubnu 2017, kdy na jeho čerstvé jarní lisy napadlo takové množství sněhu, že strom jeho tíhu nevydržel a vyvrátil se.
Majitelé ponechali padlý strom z piety v parku, z části dřeva byla vyrobena lavička, aby strom aspoň touto formou dál sloužil lidem.

Pokračovali jsme kolem několika rybníků směrem ke Kamenici u Humpolce, která byla dnešním cílem – o významném Kamenickém rybníce jsem psala ve článku Cestami Oktaviána Strádala 2016, stejně jako o blízkém Westernovém městečku.

Vlak, odjíždějící ve 13:18 ze zastávky Kamenice u Humpolce, plynule zakončil první část dnešního, pro mne radostného dne plného turistických příslibů.

železniční zastávka v cíli naší cesty; www.svatosi.cz

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist