PostHeaderIcon Údolím Doubravky

 Na pár hodin v jiném světě

mapka údolí Doubravky

V pátek jsme se vrátili z cyklodovolené v Holandsku a v neděli 29.7.2007 prohlásil můj muž, že už to nevydrží a že musí někam do obyčejného lesa a že chce vidět kamení a kopce. Takovému přání vždycky ráda a ochotně vyhovím, takže jsme byli domluvení prakticky okamžitě – pojedeme na Doubravku, protože tenhle výlet splňuje zadání a navíc jsme tam ještě letos nebyli. To údolí je asi jen 5 km dlouhé a je ohraničené na jedné straně Chotěboří, na druhé straně je městečko Bílek. My jsme zvolili za východiště červenou TZ v Bílku a za pár minutek už jsme byli v lese, ale ne v obyčejném, jak si přál Mirek, nýbrž v krásném, poledním sluncem prozářeném smrkovém lese, jaký se v Holandsku rozhodně nenajde…

Celé údolí je chráněným územím a začíná docela nenápadně.

začátek (nebo konec) údolí

Po pár minutách chůze se  řečiště začíná zužovat a objevují se balvany.

voda hledá cestu

A my ani nemluvíme, jsme jen oči. Voda, skály, slunce, les – samé obyčejné věci, ale jak jsou krásně poskládaný!

skaliska nad řekou

Postupně se z údolí stává skalnatý kaňon, prostředí je drsnější, na svazích nad řekou jsou kamenná moře, rulové balvany v řečišti jsou ohlazené vodou, místy jsou vyvrácené stromy. Letos je, bohužel, málo vody, ale i tak má řeka svůj půvab, teď je to mazlivá Doubravka. Už jsme tu zažili vysoký stav vody, tehdy hučela Doubrava.

divočina

Přicházíme do nejužší části údolí, zvané „koryto“, kde má řeka největší spád. Je zde vodopád, v letošním létě při nedostatku vody je ale velmi krotký…

část zvaná "koryto"

nízký stav vody

Červená značka nás vede k části pod Sokolohrady a dále pod Čertův stolek. Rozhodli jsme se, že po modré značce vystoupáme nahoru a po zelené budeme pokračovat k Hornímu mlýnu (viz mapka).

To je skála Čertův stolek, kde pod vrcholem je malá jeskyně.

Čertův stolek

Na chvíli jsme opustili údolí a po zelené značce jsme šli asi dva a půl kilometru lesem kolem Kamenného potoka k Hornímu mlýnu, což je rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna (rychle vzpomínáte cože on to vlastně napsal?!) a zároveň lokalita, kde se pořádaly skautské tábory – nebo ještě pořádají – nevím, vypadá to tam docela opuštěně. Poblíž, nyní už zase zklidněného toku Doubravky, je skautská pamětní deska Všem věrným, kde pod letopočty 1920 – 1990 je výzva: Přilož svůj kámen. A z obrázku je vidět, že lidé přikládají…

skautský památník

Odtud je asi 2 km do Chotěboře, ale my se obracíme a po červené TZ se vydáváme na zpáteční cestu do Bílku.

klidná hladina

Co jsme potřebovali, to nám příroda nabídla. Nebyl to turistický výšlap, byla to jen vycházka (asi 12 km), vhodná k „dobití baterek“.

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist