7. ročník vycházky Kolem trnavských rybníků ke konikleci
Memoriál Jaroslavy Adamové
Neděle 9. dubna 2017
Kdykoliv přijedeme do Trnavy, vždycky už nám bude chybět Jaruška, její úsměv, její „slepičí“ sušenky a vůbec všechno, co jsme na ní měli rádi – než jsme přišli na tradiční start pochodu ve 13:00 v domě Adamových, stavili jsme se nejdřív s kytičkou za ní…
Trnavští turisté nás hezky přivítali, buchty nabídli, popisem trasy podarovali – sešlo se nás 146!
Neočekávali jsme nic mimořádného, pokud tedy neberete za unikum kopeček o nevelké rozloze u Trnavy, kam se léta chodíme ve společnosti turistů nenasytně dívat na překrásné koniklece velkokvěté – přírodní památka Kobylinec patří k vyhlášeným místům výskytu těch nádherných rostlin.
Vše o nich a navíc spoustu obrázků je ve článku Koniklece na Kobylinci a trnavské rybníky.
Bylo slunečné nedělní odpoledne, lidé i příroda se tvářili vlídně, pohoda panovala vůkol.
Minulých pár dní svítilo slunce, a tak už měly koniklece svoje nejzářivější období za sebou – čtenářům našich stránek jsme už ale letos jednu koniklecí porci nabídli, takže nejsou o nic zkráceni. 🙂
(Viz článek Sedlecký hrad nad řekou Oslavou.)
Pokochali jsme se, poslechli skřivánčí zpěv, a po skupinkách, vždy vedeni jedním z pořadatelů, zamířili neznačenými cestami nádherným trnavským okolím do údolí Klapovského potoka, kde se usadil bobr-pracant, a dále k místním rybníkům.
Na zalesněných srázech, které vroubí údolí, probíhala nedávno těžba dřeva, a proto po vyčištění lesa vystouply na odiv nádherné skály, charakteristické pro tento kraj – zcela nové pohledy!
Procházka byla vpravdě nedělní – spousty žlutých kytek, ptačí zpěv, beránky na obloze…
A ta modrá, sváteční obloha se zachytila i na účastnickém listě…
Protože jsme nebyli závislí na veřejné dopravě, zajeli jsme po skončení akce a rozloučení s trnavskými pořadateli pár kilometrů za Třebíč, na Klučovský kopec – nemohli jsme opomenout návštěvu konikleců lučních, lidově zvaných „černé“. Šli jsme najisto – loni jsme byli z jejich aristokratického vzezření úplně fascinovaní!
(Viz článek Koniklece luční v Přírodním parku Třebíčsko).
Auto jsme nechali na parkovišti pod Klučovskou horou a vydali se na nedaleký pahorek se suchomilnými trávníky, kde mají koniklece ideální podmínky k životu.
Dočetla jsem se na infotabuli, že tato louka je nejzazší výspou koniklece lučního směrem do centra Českomoravské vrchoviny.
Dříve prospívalo této lokalitě pasení, v současnosti je nutné likvidovat náletové rostliny a udržovat louku kosením.
Kromě konikleců rostou na slunném úbočí hvozdíky, bedrník, jetel horský, kručinka, mateřídouška, mochna, rozrazil a mnohé další rostliny, jak je psáno na informační tabuli – takže vždycky je tu co obdivovat, i když… těm elegantním černým kytkám se krásou máloco vyrovná…
