PostHeaderIcon Irsko – oblast Connemara

Vrcholky zdejších hor nabízejí výhledy na tyrkysové moře, zelené pastviny, nekonečná vřesoviště a jezera – krásný, ale drsný kraj je příčinou řídkého osídlení
20. července 2010, úterý

Po deštivé a studené noci přišlo vlídnější ráno – okolní kopce s vrcholky kolem 650 metrů nad mořem nebyly v mlze, ale dosud drobně pršelo. Doufali jsme, že dnešní den prožijeme příjemně – v plánu byl výstup na dvě nejbližší hory, z nichž se nabízejí výhledy po části kraje Connemara. Už včera jsme část regionu kolem Roundstone obdivovali z hory Errisbeg a autobusem pak přejeli severněji do kempu Lettergesh, kde strávíme ještě dnešní noc.

Tuto lokalitu vybrala autorka programu Lída kvůli možnosti shora obhlédnout nejen moře, jezera a horská pásma, ale možná i jediný fjord, jménem Killary Harbour, který v Irsku je. Během poslední doby ledové stoupla při tání mořská hladina a naplnila slanou vodou některá údolí vytvořená ledovcem – ramena dosáhla dosti hluboko do vnitrozemí. Killary Harbour je 15 km dlouhý a velmi hluboký, okolní horská pásma dosahují výšek až 800 metrů, takže fjord vlastně slouží jako obrovský přírodní přístav (během první světové války prý v něm kotvila anglická flotila).

orientační mapka oblasti Connemara

Ještě informace, že „hlavním“ městem kraje Connemara je Clifden (≈ 2 000 obyvatel), patří do hrabství Galway, kde žije o málo více než 250 000 obyvatel. Vyrábí se zde whiskey, těží se rašelina, farmáři se živí pastevectvím a rybolovem.

Z tohoto kraje pocházel herec Peter O`Toole (1932–2013), poblíž Clifden vybudoval Guglielmo Marconi (1874–1937), jehož matka byla rodilá Irka, první transatlantickou telegrafní stanici (1901).

z kempu Lettergesh okruh přes hory Benchoona a Garraun nad jezerem Lough Fee

Ve společnosti přátel z jižních Čech jsme se vydali na okružní túru, jejíž ústřední částí byly hřebeny hory Benchoona (635 m n. m.) a Garraun (652 m n. m.). Vzhledem k tomu, že těch 600 metrů převýšení bylo třeba překonat od hladiny Atlantického oceánu na vzdálenosti jen o málo delší nežli dva kilometry, čekal nás slušný vysokohorský výstup – dostatečnou odměnou byl však výhled na jezero Lough Fee, na Atlantický oceán, moře vřesovišť a pastvin – vše zarámováno věncem melancholických a dosti opuštěných hor, často bezejmenných.

z pobřežní osady stoupáme na horský masiv

drobně prší; www.svatosi.cz

čeká nás 600 m převýšení

počasí se mění každým okamžikem

viděli jsme do všech stran – hory, jezera, Atlantik

na vrcholcích kopců je spousty jezírek různých velikostí

lidská sídliště jsou jen na pobřeží, výše jsou rašeliniště

hra světel a stínů

nejdříve jsme vystoupili na horu Benchoona – její vrchol je ve výšce 635 m n. m.

je vidět mohutná vrstva rašeliny – terén je promočený

cesta po hřebenech je členitá – výhledy překrásné

z výšky 600 metrů obhlédne člověk velkou část oblasti

v dálce je jezero Lough Fee

jdeme jako po kobercích – všude je rašelina

mocnost rašelinné vrstvy

melancholická krása a opuštěnost hor v oblasti Connemara

druhý výstup směřuje na horu Garrauna – výška 652 m n. m.

za tuto krásu vděčíme ledovci?

výhledy bez konce – kde končí moře a začíná obloha?

okruhem sestoupíme k pobřeží do kempu

využíváme všech vyhlídek – kraj je opravdu lidmi opuštěný – vládne rašelina, voda a kamení…

vycházka po hřebeni je jako bohoslužba

pro pěší turistiku jsou zde ideální podmínky

ještě 600 metrů sestupu a jsme na pobřeží

kraj Connemara

hřebínek s vyhlídkou na vřesoviště

neživá příroda?

sestupujeme podél říčky spěchající k moři

odměnová část výletu

pro odborníky by to zřejmě byla pastva – my jsme jen plní obdivu nad kouzlem přírody

údolí se rozšiřuje, terén je členitý

zelená barva je pro Irsko opravdu charakteristická

přechod přes můstek – jsme v Lettergesh, na úpatí hor, blízko oceánu – dnešní okruh měřil asi 20 km

u vodopádu na říčce vzniklo malé vodní dílo

v kempu nás vítá slunce a teplo

budeme odpočívat od pěší turistiky

rychle poklidit a připravit jídlo, abychom mohli obhlédnout, co jsme viděli jen z výšky

Než jsme vyrazili na vycházku, přihnal se silný studený vítr z Atlantiku – inu, na rozmary počasí musí být turista připraven. 🙂

vrtošivé počasí nás od vycházky neodradí

prohlíželi jsme osadu z jiného úhlu nežli během dne

obrázek z mořského pobřeží v kraji Connemara

tak kudy jsme to dneska šli?

slávky žijí přichycené na skalách

tito mořští mlži jsou pro některé labužníky vítanou pochoutkou

na pobřeží přichází večer

pro Irsko jsou typické ovce s černými hlavami

zítra se s tímto krajem rozloučíme

běžně se v domácnostech topí rašelinovými briketami – při hoření příjemně voní suché traviny

květy tajemné rostliny 🙂

v okolí se vyskytuje několik druhů hortenzií

fuchsie tu rostou podél cest jako u nás třeba hlohy – jsou teplomilné, až 3 metry vysoké a za svůj život vděčí teplému Golfskému proudu

květinám a keřům se díky časté „nebeské“ zálivce dobře daří

tyto palmy prospívají díky absenci tuhých zim; zdejší domky jsou zpravidla bíle omítnuté

nové domy se stavějí většinou z kamene – všimněte si umných zídek

vůně moře se mísí s intenzivní vůní květin; www.svatosi.cz

pro vzpomínku – kdo může vědět, jak bude zítra? 🙂

Ráno odjíždíme na sever do hrabství Donegal, v plánu je výšlap po útesu Slieve League.

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist