Teslácká Stezka Českem 2026

Albeř – Nová Bystřice – Jindřichův Hradec
Připomínka 138. výročí založení Klubu českých turistů – 11. června 1888
Čtvrtek 11. června 2026 – 5. ročník akce

Program Stezky Českem připravily Míla Bradová a Iva Svobodová z KČT Tesla Jihlava. Od roku 2022 připravuje Míla každoročně pro členy jejich turistického odboru putování po českých hranicích. Původně vznikl tento projekt na ústředí KČT s úmyslem obejít v den vzniku klubu turistů, tedy 11. června, celé Česko a zapojit všechny odbory v republice. Bohulibá akce se bohužel nesetkala všude s porozuměním, tedy se celostátně konala jen jednou a výsledek nebyl valný.
Vedení odboru KČT Tesla Jihlava ale pochopilo význam původního návrhu a drží linii samostatně.

Letos byla připravená červeně značená pěší trasa z Malého Ratmírova do Jindřichova Hradce, ale pro velmi deštivé počasí nebylo možné stezku údolím, vydatně zásobeným vodou, absolvovat. Náhradní variantu pro den plný přeháněk (a dokonce ledových krup) připravily organizátorky Míla a Iva během cesty rychlíkem z Jihlavy do Jindřichova Hradce.
V Hradci jsme přestoupili na úzkokolejku a jeli téměř až na konec její dráhy nedaleko autokempinku Osika u Albeře. Vláček byl plný školních výletníků, průvodčí veselý, tak jsme si užili cestování.
Samozřejmě jsme čekali na zastávku Kaproun, abychom si prohlídli sochu Járy Cimrmana:

Zde byl český velikán Jára Cimrman koncem června kolem roku 1900 vyhozen jako černý pasažér z vlaku – stojí na cedulce. Foto Iva

Zastávka Kaproun je část obce Kunžak uprostřed lesů České Kanady – pomník Járy Cimrmana přitahuje množství návštěvníků, kteří přivážejí z různých koutů země kameny na jeho památku a mohyla každým rokem roste. 🙂

Vláček nás dovezl do Albeře. Foto Míla
Účastníci Teslácké Stezky Českem. Foto František Janeček

Z Albeře jsme šli po MTZ silničkou do Nové Bystřice, cestou nám Míla přečetla historii úzkokolejky a míst k ní přilehlých.

Míla nám v Albeři četla o vzniku a osudech úzkokolejky. Foto Březinovi

Foukal dost studený vítr, zlověstné tmavomodré mraky visely co chvíli nad hlavami, většinou rozfoukány odpluly. Měli jsme ovšem deštníky připravené. Kupodivu jsme je za celý den rozevřeli jednou, a ne na dlouho. Prostě turisté jsou Pánaboha milé děti…
Kolem poledne se nás 10 účastníků putování stavilo v Nové Bystřici na oběd, který proběhl k naší spokojenosti. Míla nám pak přečetla historii města Nová Bystřice – následně jsme se vydali na prohlídku některých pamětihodností.
Mají zde Šatlavu se dvěma celami a vyšetřovnou, v níž sedí rozvalený odpudivý oficír – na přiložené infotabuli je text s údaji o budově a jejích „obyvatelích“ a celkové zločinnosti v někdejším regionu, který čítal 14 000 lidí.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a sochami andělů na Mírovém náměstí v Nové Bystřici. Foto Iva

Podle někdejších údajů byl sloup postaven roku 1679 jako poděkování za ukončení epidemie moru. V tom případě by to byl nejstarší trojiční sloup v Čechách. Originál sousoší se v současnosti nachází ve farním kostele sv. Petra a Pavla.

Osmiboká kašna z roku 1859 na Mírovém náměstí v Nové Bystřici. Foto Iva

Na kašně je socha sv. Lukáše, jednoho ze čtyř evangelistů, který se narodil na počátku prvního století. Okolo roku 50 doprovázel po 27 let sv. Pavla, s Ježíšem se nikdy nesetkal. Dožil se 84 let a je pochován v Thébách. Jeho lebka je součástí svatovítského pokladu, do Prahy ji dovezl císař Karel IV.
Atributy svatého Lukáše jsou pero, kniha, svitek a býk. Bývá také zobrazován s obrazem Panny Marie – údajně namaloval několik jejích obrazů, jeden z nich je tzv. Brněnská Madona (Palladium města Brna), nejstarší dochovaný obraz v ČR.

Po 14. hodině odjížděl autobus do Jindřichova Hradce – odpoledne se počasí značně vylepšilo, i když hrozivé mraky se neustále připomínaly.

Jindřichův Hradec, náměstí Míru, obklopené starými měšťanskými domy – ústředním bodem je 20 metrů vysoké sousoší Nejsvětější Trojice. Foto Iva

Prohlídli jsme si centrum města a starobylé uličky, obešli hrad a obdivovali jeho krásu i z chodníčku kolem Nežárky.

Historie hradu a zámku v Jindřichově Hradci sahá do 10. století, linii pánů z Hradce založili ve 12. století Vítkovci, od 17. století patřil rodu Slavatů, následovali Černínové. Foto Iva

Pod hradem, přímo u hospůdky, právě otevírané, nás překvapil prudký liják – je jasné, kam jsme zamířili…

V uličce pod hradem nedaleko Nežárky. Foto Míla

Občerstvili jsme se, přestalo pršet, nemohli jsme vynechat nakouknutí na 15. poledník,

Najdeme jej na nároží proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie v samotném centru Jindřichova Hradce. Foto Míla

pak šupito presto do městské knihovny, kde byla instalovaná výstava ke 135. výročí založení KČT Jindřichův Hradec, která představuje vývoj turistiky od historie po současnost prostřednictvím map, kronik, fotografií, diplomů i turistických deníků.

Plakát z webu knihovny Jindřichův Hradec.
Jeden z asi 20 panelů v knihovně, kde byla výstava z činnosti odboru KČT Jindřichův Hradec. Foto Iva

Právě se blížila čtvrtá, tak jsme se cestou zastavili v centru sv. Floriána a dopřáli si pohled na Aqua show, která probíhá každou celou hodinu.
Pak už rychle na nádraží, odkud v 17.00 odjížděl rychlík Rožmberk – 18.20 jsme byli v Jihlavě.

Před odjezdem.

Celkem jsme ušli jen 10 km, ale dnes to bylo o připomínce vzniku KČT v kruhu přátel – všem nám celoživotní turistika přinesla, a stále přináší, mnohé radosti, z nichž dnes pospolitost byla naplněna vrchovatě…

Související články:
Teslácká Stezka Českem 2025 – v článku jsou odkazy na všechny předešlé ročníky
Krajem pětilisté růže – Jindřichův Hradec
Prázdninový výlet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*