Putování krajem skalek, remízků a rybníků

20. 11. 2010 v Trnavě u Třebíče

A chce se mi napsat také krajem bývalých kolomazníků a současných jedenáctinásobných Mistryň republiky v požárním sportu, ale nevím, zda si mohu takové spojení dovolit, i když všechno uvedené je stoprocentní pravda.

Zúčastnili jsme se totiž podruhé pochodu, který pořádají turisté z Trnavy u Třebíče, poprvé jsme tam byli v roce 2008. Akce má stále stejný scénář, můžete si o tom přečíst v odkazu – patnáctikilometrová trasa pochodu nádhernou, listopadově zadumanou krajinou skalek, remízků a rybníků je poetickou procházkou, která každému prospěje. To vše ale po prvním údivu, mohu říci „šoku“, který zažil ten, kdo přijal na startu pozvání organizátorů k prohlídce „síně slávy“ trnavských hasičů. Panoramatický snímek nemáme, tak nabízím jen část trofejí, které hrdě ukazuje František Dlabáč ve zcela lesklou nádherou zaplněné místnosti obecního úřadu.

úspěchy trnavských hasičů

Mužské, a obzvláště zdatné ženské hasičské družstvo doveze z každé soutěže další pohár, a tak se prý stále prodlužuje doba, jedenkrát za rok potřebná k umytí, ošetření a vysmejčení trofejí, aby se oslnivě leskly a hlásaly slávu místních dobrovolníků. Jejich předchůdci, kteří založili hasičský sbor v roce 1904, by se jistě při pohledu na stovky ocenění dmuli pýchou.

Prohlédněte si mapku dnešního putování:

Putování krajem Ludvíka Svobody 2010

Trasa: Trnava ŽTZ – Přeckov – klobáskové rozcestí Kuchyňka – Hroznatín – Rudíkov – po vlastním značení Kolomazné kameny – Malý Bor – Trnava = 15 km

Všimněte si na mapce vlevo dole Pocoucova a Syenitových skal, tam jsme byli před třemi týdny, takže dnes je logické pokračování prohlídky krajiny tohoto koutu Vysočiny. A vpravo dole jsou na mapce přírodní památky Kobylinec a Ptáčovský kopeček, kam chodíváme zjara obdivovat koniklece. Než to ovšem bude možné, musíme prožít ještě jedno roční období, ke kterému se už celá příroda chystá.

listopadová nálada

Prožili jsme hezký den s partou kamarádů,

u Kolomazných kamenů

přečetli jsme si z letáčku, který nám dali laskaví pořadatelé, o výrobě kolomazi a kolomaznickém řemesle, rozšířeném zvláště v tomto kraji, obdivovali jsme romantické syenitové skalky

typické skalky

a všechno, co nám dnes příroda nabídla.

bez komentáře

S maličko unavenýma nohama, projasněnou hlavou, oblaženou duší a čistými myšlenkami jsme se vrátili do reálného světa, abychom se, jako vždycky, postupně během týdne všeho zbavovali – to při vědomí, že příroda nás, znavené a potřebné, vlídně znovu přijme…

3 odpovědi na “Putování krajem skalek, remízků a rybníků”

  1. buteo,srnky mají ve Tvé zahradě zemi zaslíbenou, jsi hodný.
    Běžela jsem se podívat na teploměr, ale teď je u nás -8 stupňů, je s podivem, jak velké rozdíly teplotní jsou v různých částech země.
    Ano, Velký javor je u Věstoňovic, ještě jsem o něm nepsala, putování k němu máme ve svých dlouhodobých plánech. To víš, co je za humny, někdy uniká.
    O víkendu už možná běžky…

  2. Zamrazilo manež jsem si přečetl datum. Teď jsem přišel z venku, ještě jsem na noc přidal srnkám dávku šrotu. Už teď je tam kosa a 30 cm nového prašanu, ten jim ze všech odrůd vadí nejmíň ale 6 večer a už je -17. Čujem do rána dvacítku.
    Ty skály jsou zajímavá hornina, že je odolnější jako rula. Jó a ještě tam někde je Velký javor, myslím strom a ne ten šumavský kopeček. Možno jsi už o něm psala, ale já s tím Němcem co mi krade brýle, se omlouvám. Krásný víkend a nezamrzněte

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*