Kněžice – Brtnice – M+M Svatošovi

Úterý 11. srpna 2026

Vycházku připravili a program zajistili Lída a Láďa Březinovi z KČT Tesla Jihlava.
O půl osmé jsme odjížděli autobusem z Jihlavy, postupně přistupovali další účastníci, takže v Kněžicích, kde vycházka začínala, nás bylo 25.
Došli jsme k zámku, kde na nás čekal Radek Žák, starosta obce, v níž žije asi 1400 obyvatel. Byl naším průvodcem po zdejších památkách a dozvěděli jsme se, že první písemná zmínka o obci Kněžice pochází z roku 1222, kdy se v historických pramenech připomíná vladyka Dětřich z Kněžic z rodu Hrutovců. Jde o vůbec nejstarší písemný doklad o osídlení v okolí Jihlavska a Brtnicka. Původ názvu vesnice odkazuje na sídlo lidí patřících knězi či klášteru.

Zámek v Kněžicích u Jihlavy. Všechny fotografie v tomto článku mi poskytla Iva Svobodová – děkuji! 🙂

Zámek Kněžice stojí pravděpodobně na místě bývalé tvrze, která zanikla v polovině 15. století.
Dnešní budovu postavili koncem 16. století Valdštejnové jako renesanční lovecký zámek. Za Collaltů zámek prošel barokní a klasicistní úpravou. Collaltům náležel do roku 1945 a vždy sloužil jako lovecký zámek. V současné době sídlí v prostorách zámku obecní úřad, knihovna a Kněžické muzeum přírody.

Starosta nám ukázal prostory obecního úřadu, jako raritu jsme si poslechli břinkavou produkci orchestrionu.

Hrací skříň stávala původně v šenkovně obecního hostince u Urbánků – po vhození mincí a otočení klikou zněly tóny tehdejších pochodů a valčíků. Opravený orchestrion je uložen na obecním úřadě.

K další části prohlídky, ke kostelu, jsme procházeli celou obcí a zastavili se u místní kapličky.

Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého je v mírném svahu uprostřed kněžické návsi.

V roce 2024 byla prohlášena kulturní památkou. Barokní dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého je dílem neznámého autora pravděpodobně z roku 1723.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Kněžicích – původně ze 13. století, pak goticky přestavěn. Kolem roku 1570, kdy v Kněžicích působili evangelíci, kostel chátral, farnost byla obnovena po třicetileté válce, vizuální změna nastala v roce 1837, kdy byla přistavěna velká kamenná věž.

Kostel sv. Jakuba v Kněžicích (proti slunci focený 🙂 )

Interiér kostela v Kněžicích.

Uvnitř kostela je nádherná křížová cesta z roku 1970, jejímž autorem je Jan Florian ze Staré Říše, také socha sv. Josefa a Panny Marie z roku 1977 jsou jeho dílem.

Křížovou cestu v kostele sv. Jakuba vyřezal Jan Florian ze Staré Říše.

Část křížové cesty v interiéru kněžického kostela.

Pestrá je i historie kostelních varhan, existovaly zde podle písemných zpráv jistě již v roce 1757.

Současné varhany v kostele sv. Jakuba Staršího v Kněžicích pocházejí z roku 1869.

Poslední restaurátorské práce realizoval v letech 2019 – 2023 MgA. Dalibor Michek, varhanář ze Studének.
Druhá část vycházky byla mírně turistická – vydali jsme se neznačenou polní cestou do Brtnice, což bylo asi 5 kilometrů – v rozpáleném letním dni to ale bylo tak akorát, protože nás čekala ještě prohlídka Brtnice, ale i dobrý oběd v tamní Radniční restauraci. 🙂

Letní krajina Vysočiny v oblasti Brtnicka.

O Brtnici (necelé 4 000 obyvatel) jsem už psala vícekrát, tak můžete kliknout na přiložené odkazy.

Výjimečný brtnický most se sochami patří asi k nejznámějším obrázkům městečka.

Nejdříve jsme zašli do zámeckého parku, přikládám vyhlídku z něho na město:

Vyhlídka na Brtnici s kostelem sv. Jakuba Většího.

Odpolední program patřil návštěvě městského muzea, vybudovaného v renesančních prostorách zámecké sýpky – rozsáhlými sbírkami historických šicích strojů a mnoha tradičních řemesel na Brtnicku nás provázel nadšený průvodce, kterému velmi záleželo na tom, abychom se dozvěděli co nejvíce. Téměř dvě hodiny trvající prohlídka končila v galerii Brtnické kovadliny – stálá muzejní expozice výrobků vzniklých při mezinárodním setkání uměleckých kovářů v Brtnici byla zlatým hřebem akce, kterou pořádali turisté z KČT Tesla Jihlava.