PostHeaderIcon Hvězdicově na Jalovec 2015

19. ročník pochodu krajinou Pojihlaví
Sobota 12. září 2015

O půl osmé jsem bez Mirka, který měl dneska sraz rodáků v Lukách nad Jihlavou, nasedla s Jitkou a Honzou Korbelovými na vlak a za hodinku jsme vystupovali v Třebíči. Propozice pochodu jsme měli a z nabídky doporučených pěších tras na Jalovec si vybrali tu, kterou jsme pro dnešek považovali za vhodnou:
Třebíč ZTZ – Týnský rybník – Zámiš – Dubiny ŽTZ – Račerovice – Nová Ves – Rezkův mlýn ČTZ – Přibyslavice – Fretychův mlýn – Číchov – Jalovec – Na Americe – Okříšky = 26 km

trasa z Třebíče přes Račerovice a Přibyslavice do Číchova a na Jalovec, pak do Okříšek na vlak 12.9.2015

Z nádraží jsme zvolili trasu přes ještě ospalé Karlovo náměstí, z jehož zajímavých budov uvedu jen obrázek tzv. Malovaného domu, renesanční stavby se sgrafity, kterou koncem 16. století postavil benátský kupec jako obchod s koloniálním zbožím.

Malovaný dům na Karlově náměstí v Třebíči; www.svatosi.cz

Od rozcestníku poblíž centra jsme zvolili zeleně značenou cestu a na vlastní nohy poznali, že Třebíč není žádné malé město. Stoupali jsme čtvrtí Podklášteří vzhůru do části Týn až k temeni kopce zvaného na Barborce, kde v parku je kaplička sv. Barbory, vybudovaná na začátku 18. století – tehdy to bylo na venkově a z ostrohu se nabízela hezká vyhlídka na město…

kaplička na Barborce v okrajové čtvrti Třebíče; www.svatosi.cz

Když jsme míjeli rybníky Týnský a Zámiš, byli jsme už opravdu mimo městskou zástavbu a zanedlouho vstoupili do lesa.

Týnský rybník

Zajímal mě neobvyklý název většího z rybníků, Zámiše – hledala jsem a našla, že slovo „zámiš“ vlastně znamená „semiš“, což je podle slovníku vyčiněná kůže vysoké zvěře, ovcí nebo koz, která se dá prát ve vodě a užívá se na výrobu rukavic, kabátů a galanterního zboží. 🙂

Na rozcestí v Dubinách jsme podle propozic pokračovali po žluté značce a za chůze lesní cestou relaxovali – takové prostředí je jako stvořené k probrání všeho, co se člověku usadilo v hlavě – mám zkušenost, že věci, ke kterým je třeba zaujmout stanovisko, se na rozdíl od noci, kdy neodbytně buší ve spáncích, zdají být snadněji řešitelné… Z úvah nás probralo vzácné setkání – kousek od cesty jsme zahlédli nachové kvítky bramboříků

divoké bramboříky

a při pozornějším zkoumání zjistili, že v okolí je několik ložisek, kde nad spadaným listím září tmavě růžové vzdušné obláčky květů…

ve stinném koutě lesa svítí květy bramboříků

Měli jsme velké štěstí – dočetla jsem se, že v ČR je původní areál bramboříku nachového jen na jižní a jihozápadní Moravě, v oblasti mezi řekami Oslavou a Rokytnou, do Čech byly uměle vysazeny.

bramboříky si vybraly místo v podrostu opadavých dřevin

Klid a mír lesních cest byl zanedlouho narušen kolonou asi dvaceti historických vojenských vozidel – jejich osádky na nás mávaly a očividně měly potěšení ze setkání s civilními pěšáky… V místech, kde kopec prudce klesá do údolí k Račerovicím, jsme potkali další část kolony, a u místa s kritickým stoupáním jsme se od přítomného velitele dozvěděli, že o tomto víkendu si na Třebíčsku dali dostaveníčko členové klubu vojenské techniky a že skoro padesátka vozidel se právě přesouvá na jiné stanoviště.

členové klubu vojenské techniky měli na Třebíčsku sraz

Člověk by neřekl, jak rozdílné okamžiky může poutník v lese zažít. 🙂

Z Račerovic přes Novou Ves nás až k červené značce u Rezkova mlýna za Petrovicemi spolehlivě vedli bílí sněhuláčci – těmi pořádající turisté označili polní zkratku, která není v registru cest KČT. Červená značka vede okrajem Přibyslavic oklikou přes silniční most na stezku podél řeky Jihlavy – značkaři ji před časem museli tudy vyznačit oproti původnímu umístění po druhém břehu, protože majitelé mlýna si nepřáli, aby vedla po (veřejné) cestě kolem jejich stavení. (Je to tentýž mlýn, kvůli kterému je problém na cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs.)
Z říční nivy se nabízí krásný pohled na poutní kostel Narození Panny Marie:

přibyslavický poutní kostel

O známém chrámu a dějinách, podle nichž patří k nejstarším kostelům na Moravě (na oltáři byl objeven letopočet 1056), jsme podrobně psali ve článku Cyklovýlet Jihlava – Třebíč a zpět.

průčelí kostela navrhl ve třicátých letech 20. století architekt Kamil Hilbert

je vidět, jak byl v průběju staletí kostel postupně přistavován

Obraz Panny Marie s dítětem namalovaný v 16. století na vnější zdi původního kostela sv. Anny byl příčinou zázračných uzdravení a tím pádem postupného rozšiřování poutního chrámu.

zprava je nejstarší část - kostel sv. Anny, pak přistavěná kaple, později rozšířená na kostel, průčelí s věžemi je nejnovější

Kousek za splavem u mlýna

splav na řece Jihlavě v Přibyslavicích

jsme museli vystoupat polní cestou na svah kopce a zase sejít k novému cyklomůstku přes řeku na původní trasu, ke Kratochvílovu mlýnu, odtud přes lávku do chatové osady Oblazeň obtékané řekou a ke směrovníku Fretychův mlýn, poslednímu nositeli názvu mlýna, který tu kdysi jako jeden z mnoha na Jihlavě stával, a z něhož zbylo jen trochu kamenných základových zdí bývalé stodoly.

jen název směrovníku už připomíná bývalý Fretychův mlýn

Z informační tabulky je patrné, že do Číchova (≈ 200 obyvatel) jsou jen dva kilometry – během půlhodinky jsme byli v obci, o níž se píše už v zakládacích listinách benediktinského kláštera (1101) v Třebíči. Ignorovali jsme modrou značku vedoucí na 600 metrů vysoký Jalovec a šli známou neznačenou cestou, která tam též vede.

rozcestník v Číchově

Vystoupali jsme téměř pod vrchol kopce k chatě v majetku třebíčské TJ a byli přivítaní pořadateli dnešní akce, turisty z KČT Třebíč. Nabídli nám pohoštění – kávu a výborné zákusky – i jejich grilovaná klobása je jedno z podstatných lákadel, které kladně ovlivňuje naši účast na tomto pochodu… 🙂
Obrázky chaty a jejího interiéru najdete ve článku Hvězdicově na Jalovec 2014.

Do cíle na Jalovci dorazilo celkem přes sedmdesát pochodníků – takové množství pořadatelé ani neočekávali, takže se na nás, později přibyvší, už nedostal pamětní list. 🙂

Nechali jsme si od pořadatelů poradit neznačenou a pro nás neznámou cestu do Okříšek, odkud jede vlak do Jihlavy. A dobře jsme udělali!

rekreační středisko na Jalovci; www.svatosi.cz

Výhledy během asi pětikilometrové cesty kopcovitou krajinou do Okříšek opravdu stály za to.

Okříšky - odtud odjedeme vlakem; www.svatosi.cz

Minutu poté, co jsme došli na nádraží, přijel v 16:47 vlak – celý den nás šťastné náhody neopustily…

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist