Turisté z KČT Humpolec pořádali 42. ročník turistického pochodu
Sobota 17. září 2016
Na start pochodu do sokolovny v Humpolci jsme se z Jihlavy vydali autem Jitky a Honzy Korbelových společně s Ivou Svobodovou a její fenkou Adinou – počasí nebylo zrovna vstřícné, ale podle předpovědi by se mělo rozpršet až odpoledne, tak uvidíme (dosud bylo velké sucho)… Na startu nás kromě pořadatelů vítal nový barevný banner propagující dnešní pochod, který se celým názvem jmenuje Cestami Oktaviána Strádala za opečeným špekáčkem – o význačném humpoleckém turistovi panu Strádalovi jsem psala ve článku z roku 2011.
Z nabídky tří tras jsme si vybrali střední, 20 km dlouhou. Při registraci jsme od pořadatelů dostali popis zvolené cesty a krásnou přehlednou mapu:
Stručný náčrt dnešního putování:
Sokolovna – pomník rumunských vojáků – rozcestí na Bysterské silnici – Městská hájovna – rozcestí Pařezitý – V Oboře – westernové městečko Stonetown, Kamenice u Humpolce – rybárna Kinský – Boňkov – rybník Kachlička – Leština – Panský les – Na Štůlách – hrad Orlík = 20 km, pak 3,5 km zpět do Humpolce k autu – celkem 23,5 km
Prošli jsme hodný kus města, nežli jsme se dostali nad železniční trať k pomníku rumunských vojáků, který stojí v tzv. Cípku na kraji lesa nad Humpolcem.
Drapérie na kříži z hořického pískovce je v barvách rumunské vlajky – některá města na Českomoravské vrchovině osvobodila na konci II. světové války rumunská armáda (kromě Humpolce též Havlíčkův Brod a Polnou; také u Kadova ve Žďárských vrších je rumunská kaplička).
Po modré turistické značce jsme pokračovali až k rozcestí na Bysterské silnici, odkud jsme se vydali po žlutě značené pěší trase k Městské hájovně a odtud nás vedla zelená značka. Pečliví pořadatelé ještě navíc umístili po celé trase papírové kartičky 7×7 cm s příslušnou směrovou šipkou – úžasný (a časově i organizačně velmi náročný) počin! Inu, předseda KČT Humpolec se jako zkušený značkař nezapře! 🙂
Přes vyprahlost půdy se v lesích našly hříbky jako na focení pro kalendář přichystané,
některé z nás potěšily i klouzky… 🙂
V roce 2004 byla poblíž Kamenice u Humpolce zahájena výstavba westernového městečka Stonetown – areál je vybudován ve stylu doby osidlování Divokého západu. Pořádají se tu dětské prázdninové tábory, ale i během celého roku je možné navštívit muzeum, kde se zájemci dozvědí o indiánech, kovbojích, lovcích a pistolnících, tedy námětech z let 1860–1890, kdy končila vlna osidlování západní Ameriky.
Blízká ves Kamenice nabízí příchozím naprosto jinou stránku životního stylu: 🙂
Kousek za vesnicí se pochodníci putující stejnou trasu jako my, zastavovali u Kamenického rybníka, který byl i s jeho okolím vyhlášen Přírodní památkou a zařazen do sítě chráněných území Natura 2000.
Mělký polní rybník ležící ve výšce 570 metrů má rozlohu 3,57 ha, předmětem ochrany jsou některé zde se vyskytující silně ohrožené druhy rostlin a obojživelníci. V lokalitě hnízdí i chráněné druhy ptáků, ačkoliv jejich množství je limitováno malou rozlohou rybníka. Podle informační tabule tu žijí potápka, chřástal, bekasina, moták pochop, zahlédnout je možné i čejku chocholatou a ledňáčka říčního – živí se drobnými savci a žábami.
Následující trasa vedla nám málo známým úsekem kolem starých rybníků a překrásnými alejemi stromů vysázených v době dávno minulé, prastarou kulturní krajinou zvelebenou soustavnou lidskou prací – putovali jsme po hrázích rybníků Velký Jankov, Tvrzný, U Dubu a Boňkovského.
Dalším zastavením asi kilometr od Boňkova byla hráz 18ti hektarového rybníka Kachlička – ten je vyhledáván především rekreanty. Přes nevlídné počasí byla otevřená restaurace, v níž nám uvařili kávu – při venkovním posezení jsme pozorovali hladinu rybníka a travnatou pláž v sezoně obleženou návštěvníky. Kemp i chatová osada zely prázdnotou.
Další zcela novou informaci jsme získali při přecházení silnice, která vede z obce Skála do Humpolce – uviděli jsme památník s textem:
28. 10. 1918
Na památku založení Republiky Československé postaveno Strakovskou nadací založenou lidumilem vlasti hrabětem Janem Petrem Strakou. Na úsvitu Druhé republiky L. P. 1945 obnoveno a znovu postaveno.
Dole je vytesáno L. P. 1935
V uvedených letopočtech jsem měla trochu chaos, proto jsem hledala na vševědoucím internetu a dozvěděla se, že pomník byl původně postaven nákladem velkostatku z Okrouhlice v roce 1908 na památku 60ti letého panování císaře Františka Josefa. V roce 1918 změněn nápis – a dál už jste to četli… 🙂
Chválili jsme pořadatele za skvělý výběr trasy, nebylo to jen bezduché šlapání. 🙂
S pověstným štěstím poutníků jsme za počínajícího deště docházeli do cíle na Orlíku, během pár minut se spustil prudký liják.
Pamětní list dnešního pochodu mě nadchl – byla na něm i zmínka o letošním uvedení Oldřicha Kociana (1888–1942) do Síně slávy české turistiky!
Jak chutné byly opečené špekáčky a dobré víno ve společnosti přátel!
Hudba a srdečná atmosféra nám nedovolila opustit brzy příjemnou společnost pořadatelů a pochodníků – každé takové setkání je jako úspěšná léčebná kúra… 🙂
Posledních tři a půl kilometru z Orlíka do Humpolce uběhlo tak, že jsme ani nestačili probrat všechny události dnešního bohatého dne… 🙂
Související články:
Cestami Oktaviána Strádala 2012,
Cestami Oktaviána Strádala 2014.
V říjnu 2015 zajistili humpolečtí turisté Seminář cvičitelů a vedoucích turistiky KČT Vysočina v rekreačním středisku Želivka.