Smolný říjen

Letos se moje teorie zase – bohužel – potvrdila

Říkávám, že všechno, co nepěkného se mi stalo, stalo se v říjnu(+ – pár dní). Nebudu unavovat výčtem katastrof – celoživotně s železnou pravidelností přicházejí v této době osobní, zdravotní či materiální problémy. Trvalo dlouho, než jsem si to uvědomila. Nejsem ale typ, který by se už od května bál, cože zase bude v říjnu…Jsem založením optimistka zrozená ve znamení Střelce. Žiju svůj život v radostech a blahém zapomnění a pak najednou…a zjistím, že je zase říjen.

Minulé úterý (vím, že ještě bylo září, ale už pomalu končilo) byl docela hezký den. Krátce po poledni jsem sedla k počítači, potřebovala jsem vyřídit poštu a napsat ve Wordu pár věcí, které jsem slíbila. Zaujatá prací jsem přehlídla, že venku se dramaticky změnilo počasí a že se schyluje k bouřce. A pak to najednou šlo ráz na ráz. Rychle vypnout počítač – tak, a ještě honem vytáhnout ze zásuvky – to už jsem ale nestihla! Ještě ani nepršelo, hrozná rána a do sloupu před naším domem uhodil blesk, sjel k nám a tady je výčet zničených věcí: monitor, počítač (hard disk je prý v pořádku, uklidňují mě povolaní, ale uvěřím až uvidím), radio, 2 televize, zesilovač a svod na anténě, zařízení na příjem internetu. Sečteno a podtrženo – je teď u nás doma moc smutno.

Jenom doufám, že pro letošek už je vybráno.

Prozatímní dobrá zpráva je, že můj Pečovatel obětavě zajistil vypůjčení notebooku, pomocí něhož si právě vylévám duši. Opravy a znovupořízení vyhořelých věcí chtějí peníze a čas. Prý by to dopadlo ještě hůř, kdybychom neměli hromosvod (vlastně bleskosvod). Takže máme vlastně štěstí. Nebo ne?!