20. června 2015
Od výletní soboty uplynula doba jen o málo delší nežli týden – ten jsme strávili v Lechtalských Alpách, a tak, i když za víčky mi probíhá film z nádherných výšlapů mezi horskými velikány, soustředím se teď na kopec nepatrný výškou, ale zajímavý svými osudy a milý mnoha turistům – z různých míst se jich k němu bez ohledu na deštivé ráno vydala v sobotu na prahu léta stovka. Až do čtvrté odpolední přicházeli pochodníci na Čeřínek a mnozí z nich přinášeli na prostranství před chatami sluníčko, které se při každém vstupu drželo na obloze déle a déle, až před polednem konečně získalo nad dešťovým nečasem převahu. 🙂
Letos jsme kvůli nepřízni počasí posunuli cíl o pár metrů výše – na krytou terasu velké chaty, kde se nám s příchozími i za dešťových přeháněk hezky povídalo –
snažili jsme se je potěšit nejen diplomem, ale i nabídkou cukrářskou (vlastní výroby) – věřím, že nelitovali svého rozhodnutí přijít na Čeřínek.
V regionu totiž bylo několik atraktivních akcí, a proto jsme si vážili přízně stálých přátel, kteří zvolili trasu sobě milou či si vybrali některou podle nabídky z propozic Sedmého hvězdicového výstupu:
První účastnicí v cíli byla Iva, která se svou sportovně založenou fenkou Adinou dorazila pěšky z Vyskytné – obě, plné elánu, zachytil Mirek u vchodu do tzv. „malé“ chaty, která v roce 2013 slavila 100 let své existence.
Po uvítání a sdělení příhod z cesty, ale i v mezidobí, kdy jsme se potkali naposledy, přešli turisté k ohništi, kde si opékali klobásky, které dostali jako „výslužku“:
O to, aby oheň hořel tak, jak bylo právě zapotřebí, se starali Mirek s Honzou Korbelem – Mirek si ale nenechal ujít značkařskou osvětu – viděl-li zájem, opustil aktivní službu topičskou a šířil ideály turistické, které by bez výsledků činnosti značkařské neměly zdaleka takovou sílu a dopad… 🙂
Pozitivně naladění příchozí se s chutí vrhali i do soutěží zručnosti, nachystaných původně pro děti, ale ukázalo se, že turisté jsou hraví v každém věku… 🙂
Většina pochodníků zašla i do restaurace v chatě – nás, členy odboru KČT Čeřínek, který je vlastníkem obou chat, těší, že tamní jídlo je výborné domácí kvality, cenově přístupné, obsluha vzorná – postupně si získává dobrou pověst a stálé klienty, což je v dnešní době tvrdé konkurence jediná záruka přežití. Každého návštěvníka potěší, dostane-li při odchodu z restaurace od nájemce chaty Zdeňka Vlčka jako dárek některou z pohlednic, na níž jsou zachyceny podoby „velké“ chaty od její stavby v roce 1923 či její nový vzhled po požáru v roce 1934.
V osmdesátých letech minulého století dosloužila chata, kterou vidíte na předchozím obrázku, a tehdejší majitel ČSTV Brno uvedl v roce 1988 do provozu nynější objekt – ten přešel v roce 1991 zpět do majetku KČT Čeřínek – tehdy byl předsedou odboru Ing. Jan Koday.
Ať obě chaty dlouho a dobře slouží! 🙂
Povídání o předchozích výstupech a stručnou historii chat naleznete ve článku Šestý hvězdicový výstup na Čeřínek 2014.