PostHeaderIcon Křemešník – Čeřínek 2018: První část přechodu Jihlavských vrchů

Dobrá Voda – Křemešník – Nový Rychnov – Čeřínek – Kostelec: teprve po projití vlastníma nohama oceníte skutečné kvality této turistické trasy
13. ledna 2018

Z vývoje počasí v první polovině ledna a z budoucí předpovědi bylo jasné, že úvodní část tradiční akce Teslácký přejezd/přechod Jihlavských vrchů absolvujeme pěšky.
Do vlaku s odjezdem v 7:33 z jihlavského hlavního nádraží nastoupilo 21 zájemců o výšlap pořádaný turisty z odboru Tesla Jihlava. Asi po hodince jsme vystoupili ve stanici Dobrá Voda u Pelhřimova.

účastníci přechodu Jihlavských vrchů před startem na Křemešník; www.svatosi.cz

z obce Dobrá Voda je na Křemešník 9,5 km

Cestou po vesnici jsme zažili milé setkání:

Tříkráloví koledníci dostali od nás za pohotový přednes básničky příspěvek do kasičky

Pořadatelé se rozhodli vystoupit na Křemešník po modře značené trase – při dnešním hezkém počasí (kolem 0°C) a za mírného větru, byla cesta vedoucí odedávna obydlenou krajinou, kolem polí, rybníků a lesíků a stoupající na zaoblené kopce, zajímavá i tím, že vůkol jsme přímo cítili a poznávali typické znaky této oblasti.

z Dobré Vody jsme se vydali po modře značené trase

charakteristická krajina Křemešnické vrchoviny

typický statek v okolí Lešova

Na Křemešník (765 m n.m.) jsme došli před polednem – tedy byl čas krátce se občerstvit v restauraci. Návštěva na podivuhodném vrchu Křemešníku nebyla zdaleka první – ucelené informace naleznete ve článku a odkazech z roku 2012, pro osvěžení jen nejtypičtější stavby:

Větrný zámek na Křemešníku – romantická vila sochaře Zdeňka Šejnosta, kterou začal ve 30. letech minulého století stavět jeho otec, sochař a medailér Josef Šejnost

vlevo Větrný zámek, vedle barokní kostel Nejsvětější Trojice, vpravo kaple Mrtvých na ambitech poutního areálu

52 metrů vysoká rozhledna Pípalka vybudovaná v roce 1993 – na vyhlídkovou plošinu vede 205 schodů

část výpravy – vlevo horský hotel Křemešník vystavěný roku 1941 podle návrhu architekta Oldřicha Bendy, vzadu poutní areál s ambity z poloviny 18. století; foto J. Lavičková

Dříve než jsme se vydali na 12 km dlouhý úsek po červeně značené turistické trase s cílem na Čeřínku (761 m n.m.), dostali jsme od pořadatelů pamětní kartičku dnešní akce.

na pamětním listu připomínají pořadatelé, že odbor KČT Tesla Jihlava slaví letos 40. výročí založení, Československá republika 100 leté výročí vzniku a KČT 130 let působení v našich zemích

Podívejme se na mapu pochodu Dobrá Voda – Křemešník – Nový Rychnov – Čeřínek – Kostelec, který podle turistického značení měřil 27 km, ve skutečnosti včetně pochůzek na nádraží o 2 km více:

trasa z Dobré Vody na Křemešník, pak do Nového Rychnova, na Čeřínek a do cíle na nádraží v Kostelci, 13. 1. 2018

Po červené turistické značce jsme sestupovali ze svahů Křemešníku a po několika kilometrech se začala krajina nenápadně měnit – došli jsme do Nového Rychnova, městyse s přibližně tisícovkou obyvatel.
Zdejší lesnaté území s množstvím žulových balvanů a kopci 600 – 750 metrů vysokými daroval už na konci 12. století český panovník arcibiskupství pražskému, které příhodná, chráněná místa panství zalidnilo zejména německými osadníky. Po husitských válkách připadl Rychnov rodu Leskovců, kteří přebudovali zdejší tvrz na renesanční zámek, po Bílé hoře se majetek vrátil do správy arcibiskupství a patřil mu až do poloviny 20. století.
Velké škody způsobili Švédové v roce 1640, a zvláště zničující požár Rychnova v roce 1827 – po stavební obnově se začal užívat název Nový Rychnov.

kostel Nanebevzetí Panny Marie v Novém Rychnově – vznik spadá do let 1343–1369; dva kaštany u kostela byly zasazeny 24. 4. 1879 na památku stříbrné svatby habsburského páru Františka Josefa a Alžběty

O obnovu zámku po vpádu Švédů se zasloužil arcibiskup Jan Bedřich hrabě z Valdštejna – jeho znak je nad vchodem do budovy.

zámek v Novém Rychnově

znak arcibiskupa Valdštejna s letopočtem 1675

Na návsi nelze přehlédnout barokní faru z roku 1778 postavenou za arcibiskupa Antonína Petra hraběte Příchovského a přestavěnou do dnešní podoby v roce 1837 po požáru – na průčelí je nejen štukový znak arcibiskupa, ale také sluneční hodiny z 19. století.

vzadu barokní fara v Novém Rychnově, v popředí kolomazný kámen z nedalekých Řezenčic

Sedm kilometrů z Nového Rychnova na Čeřínek znamenalo stoupání zalesněným masivem – na konci však bylo výborné jídlo v historické chatě Klubu českých turistů nedaleko pod vrcholem a dostatek odpočinku – posledních pět kilometrů z kopce bylo tedy radostných, v 16:45 jsme odjeli z Kostelce do Jihlavy.

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist