Pátek 11. srpna 2023
Na poznávací výlet s devítičlennou skupinou mě nalákala možnost prohlídky zámku v Budišově. Několikrát jsme tu byli jako turisté, prošli zámecký park a navštívili nedaleký Věterák, ale na prohlídku zámku nebyl čas. Tak jsem s mně neznámou skupinou jela. Brzy mi bylo jasné, že nikdo z nich není moje krevní skupina, dámy přišly v botičkách, šatičkách, s kabelkami a neustále šveholily řeči, tzv. společenské, na které jsem neměla co říct. Inu nešť.
Přestupovali jsme v Třebíči, pak ve Studenci, výstup v Budišově, příjezd 10.15. Městys Budišov leží přibližně v polovině cesty z Třebíče do Velkého Meziříčí.
Pomaloučku jsme došli z nádraží do zámku a čekali do 11 hodiny na začátek prohlídky. Ta byla bezvadná, trvala půl druhé hodiny a viděli jsme skvělé věci.
Počátky historie zámeckého areálu sahají do 13. století, kdy byla v těchto místech vybudovaná vodní tvrz s obytnou věží, v 16. století přestavěná na renesanční zámek. Dnešní podoba je z 20. let 18. století, kdy byl zámek přestavěn na barokní letní sídlo hrabat Paarů. Tehdy byl kolem zámku zřízen park o rozloze 14 ha s bohatou sochařskou výzdobou.
Dějiny zámku jsou skvělé, bylo to nádherné renesanční, později barokní sídlo s parkem a spoustou soch, výzdobu zámeckých interiérů provedli vynikající umělci, kapli vymaloval Václav Vavřinec Reiner. Interiéry zámku a sala terrena byly vyzdobeny dekorativními malbami s čínskými vzory se zlatými prvky a štukami – jen část je zatím opravená, je to nádherné!
Zámek patří městysu, je to na malý rozpočet obce moc velké sousto. V části budovy je zoologický depozitář Moravského zemského muzea, je zpřístupněný, ale my jsme tam nešli – na vycpaná zvířata jsem neměla náladu.
Paní starostka, která nás provázela, sdělila, jak moc bojují s penězi – obec je nemá, sponzoři nejsou. Tím radostněji se pochlubila dosaženými opravami – kaple sv. Anny a část sala terreny – užasli jsme, jak krásné věci na Vysočině jsou a veřejnost o nich prakticky neví.
Prohlídkou jsem byla nadšená, zašli jsme do zámeckého parku, lákala jsem účastníky asi na 300 metrů dlouhou cestu k Věteráku, ale to bylo daleko, park moc rozsáhlý, vedro neúnosné – raději hned oběd. Ten se odehrál v místní restauraci pod krytou verandou – dlouhé sezení, odpočívání, kafíčko a řeči o ničem…
Pak někteří z nás došli městečkem, též vyzdobeným krásnými sochami, k další velké pamětihodnosti Budišova – ke kostelu sv. Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie – někteří však uvázli v cukrárně.
Toto pozoruhodné dílo zhotovil v roce 1730 velkomeziříčský sochař Alexander Jelínek pro zdejší hraběcí manžele Paary. Sousoší je umístěno na křižovatce. Mohutný podstavec zdobí reliéf, zobrazující sv. Jana Nepomuckého.
Budišov byl založen asi ve 12. století, kostel prý snad už ve století předešlém.
Otočná korouhev na renesanční věži kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda je vysoká 4,17 m, široká 2,63 m, pozlacená, váží celkem 440 kg. Je největší v ČR, druhá (po Francii) v Evropě.
Původní plastika pochází z roku 1721, 1982 byla nahrazena kopií od pasíře Benedikta Anderle z Rájce-Jestřebí, roku 2011 pozlacená.
Kdo chce, může vylézt i na ochoz věže, je otevřeno, ale přístup byl dost špatný, nikdo z nás se neodvážil.
Odjezd v 14.17 z Budišova, přestup ve Studenci a Třebíči, příjezd do Jihlavy v 17.10. Zdá se mi, že věnovat celý den jedné prohlídce zámku (i když opravdu skvělé) je velké plýtvání časem.
Zlatý turisti!!
Zařadím mapku Budišova a nejbližšího okolí – celkem jsme tam ušli pěšky asi 3 km, něco po zámku, ale většina účastníků byla při návratu vyčerpaná. 🙂
Související článek:
ZJTS v oblasti KČT Vysočina – Trnava u Třebíče
Vidím, že Tvoje zklamání z organizace a z účastníků této akce přetrvalo i víc než 1,5 roku. V okolí Budišova máme kořeny ze strany mojí maminky a v tamním zámku jsem nikdy nebyla. Ale to se dá napravit, že?