17. tematická vycházka pořádaná na počest skladatele a dirigenta Gustava Mahlera
Neděle 17. května 2026
Slavnostní nedělní odpoledne mělo léty osvědčený průběh – v Parku Gustava Mahlera se letos shromáždilo 52 účastníků kvůli vzpomínce na významného hudebního skladatele, díky němuž zná město Jihlavu téměř celý kulturní svět.
Ve 14 hodin zahájila Iva Svobodová pietní setkání připomínkou životních dat Gustava Mahlera a předala slovo mně, abych shrnula akce, které pořádají jihlavští turisté na počest významné osobnosti, která v Jihlavě prožila v kruhu své rodiny a příbuzných dětská a jinošská léta.
Zmínila jsem také zásluhy Ing. Josefa Poukara o zřízení pomníku Gustava Mahlera a každoročních shromážděních, kterých se od roku 2009 ujali jihlavští turisté.
Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v Kalištích u Humpolce, v říjnu téhož roku se rodina Bernarda Mahlera přestěhovala do Jihlavy, kde Gustav Mahler strávil čas do 15ti let a poté odešel do Vídně. Tam se po dožitých jedenapadesáti letech uzavřela dne 18. května 1911 jeho životní pouť. Tedy následujícího dne po našem setkání v Parku Gustava Mahlera uplyne přesně 115 let od skladatelova úmrtí.
Před položením květin připomněla Iva Svobodová osobnost sochaře profesora Jana Koblasy (1932–2017).
Položení květin k pomníku se ujali Olga Poukarová a JUDr. Jiří Šimánek, zakládající členové Společenství pro zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě.
Turisté se pak vydali historickým centrem města do Domu Gustava Mahlera ve Znojemské ulici, v němž rodina Mahlerova ve 2. polovině 19. století žila.
V DGM nás čekala muzikoložka a kurátorka DGM Mgr. Jana Součková, která nám léta vychází vstříc při zajišťování našich akcí věnovaných Gustavu Mahlerovi, několikrát nás provázela Jihlavou místy, která upomínají na významnou osobnost světové hudby.
V sále DGM bylo vše připraveno pro avizovanou přednášku MgA. Matěje Koláře o skřípácké tradici nejen v okolí Jihlavy a už z dálky nás vítaly skřipky, rozezpívané panem Kolářem.
Co jsme se dozvěděli o skřípácké muzice:
Ve 12. století s rozvojem těžby stříbra na Jihlavsku přišli na Vysočinu němečtí obyvatelé, kteří pocházeli především z Bavorska a přinesli s sebou určité zvláštnosti. Vedle kroje, jazyka, nářečí, specifických zvyků a obyčejů to byl i neobyčejný projev lidové zábavy tzv. „skřipácká muzika“. Provozovala se na nástroje podobné houslím, zvané německy „Fideln“ – skřipky, dyndy, skřipce, prkýnka, třísky, husle či fidlovačky (jak je uvedeno v Národním ústavu lidové kultury).
Skřipácká kapela měla obvykle dvoje malé husle, jedny velké husle a skřipáckou basu. Podomácku vyráběné nástroje z jednoho kusu javorového dřeva se smrkovou deskou a zvláštní konstrukcí strun dávala nástrojům specifický drnčivý až skřípající tón.
Skřipácké kapely k tomuto regionu patřily prakticky až do konce 2. světové války, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva. S ním většinou odešly i dosavadní německé zvyklosti, k nimž patřila také skřipácká muzika.
Nejdéle se skřipácká kapela udržela v Kozlově – Zámkova kapela, a ve Velkém Beranově u Jihlavy – Havrdova kapela, jejíž členové byli také Češi. Mezi ně patřil po válce Miloslav Brtník (1928– 2017), pozdější zakladatel a vedoucí folklorního souboru Vysočan. Po zániku autentické skřipácké kapely přenesl Míla Brtník tuto muziku do souboru Vysočan, který byl založen v roce 1954 v Jihlavě.
V roce1986 vznikl při souboru Vysočan dětský soubor Pramínek, který založil dětskou kapelu. Od roku 2013 nově obnovená skřipácká kapela působí na veřejnosti, účastní se významných akcí a reprezentuje zdejší region doma i v zahraničí.
Pan Kolář nám skřipky nejen ukázal, ale zahrál písně, které v tomto kraji zná každý – a samozřejmě posluchačstvo rozezpíval… 🙂
Po ukončení pásma, jehož provedení se k velké spokojenosti všech posluchačů zdařilo, si zájemci prohlédli expozice v Domě Gustava Mahlera.
A jaký vztah měl Gustav Mahler ke skřípácké muzice? Slyšel ji přece ve svém dětství a mládí všude kolem sebe – Jihlava byla centrem německého jazykového ostrova. Odezvu v jeho hudbě jsme objevili zanedlouho:
19. května 2026 se v Horáckém divadle Jihlava konal zahajovací koncert festivalu Mahler Jihlava 2026, Hudba tisíců, kde jsme vyslechli Předehru k opeře Tannhauser Richarda Wagnera a ve druhé části koncertu Symfonii č. 4 G dur Gustava Mahlera v podání Moravské filharmonie Olomouc, kterou řídil Marek Štilec (sopránové sólo Tereza Mátlová).
Do partitury tohoto díla Gustav Mahler vepsal, že ve druhé scherzové větě mají housle kvůli žádoucímu výrazu znít „jako skřipky“.
Související článek:
Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel, 2025