45. ročník pochodu a cyklojízdy
Sobota 30. května 2026
Na startu v Technologickém parku Jihlava (areál někdejšího podniku Tesla Jihlava) jsme si vybrali trasu 13 km dlouhou, abychom měli dost času a mohli si na Okrouhlíku, kam vedly všechny pěší i cyklotrasy, popovídat s organizátory i souputníky.
Šli jsme s Martou a panem Váňou společně s Jitkou a třemi jejími kamarádkami pěšky až k Ráji, pak jsme se oddělili. Děvčata měla jiný program, my jsme chtěli až v 15 hodin odjíždět autobusem MHD z rozcestí u Vysoké do Jihlavy, takže jsme měli dost času.
Na pohodovou cestu jsme vyrazili krátce po 9. hodině, zamířili přes centrum Jihlavy historickými ulicemi ke Staré plovárně, odtud k restauraci Na Pančavě a do Sasova, stále po modře značené turistické trase.
V Rančířově byla na razítkové kontrole Iva Svobodová, zastavili jsme se, vyfotili vzájemně, popovídali i s příchozími a vydali se dál.
U Okrouhlických rybníků jsme vzpomínali na Ivana Bohatého – bylo to jeho oblíbené místo. U prvního rybníka za Rančířovem byl plný břeh rozkvetlých kopretin – příležitost vzpomenout na Mirka, který je miloval.
Počasí bylo dobré, hlášeny přeháňky – a skutečně spadlo asi 6 kapek z těžkého mraku, který naším krajem jen proplouval.
Fotila jsem, ale nebaví mě to. Marta byla fajn, šlapala skvěle, sice jako vždycky slovně předstírala nemohoucnost, ale nijak se to na jejím výkonu neodráželo. 🙂
Cestou jsme s radostí konstatovali, že nástupci lesů postižených kůrovcem se začínají zelenat a probouzet k životu. Bylo tam při kalamitě tolik polomů kolem řeky Jihlavy, že značkaři museli přeložit trasu do svahů nad řekou. Nová cesta je příjemná.
Hráze rybníků byly vybudovány v roce 1904, položení 8 km dlouhého potrubí, které odvádí vodu do vodárenských rybníků pod obcí Vysoká, dokončili dělníci v roce 1911 (uvedeno v dokumentu z roku 1966, který zpracoval Zdeněk Krejčí). Chatová osada tu vznikla po skončení 2. světové války.
Pojmenování Okrouhlík pochází od profesora Bohumíra Bradáče (1884–1953), který působil na českém reformním reálném gymnáziu v Jihlavě a byl autorem prvních moderních českých průvodců a studií o Jihlavsku.
Na Okrouhlík jsme dorazili krátce po poledni, byli jsme moc hezky uvítaní, dostali kontrolní razítko a doporučení, abychom raději hned zamířili do hospůdky U Billa na výbornou klobásku, o niž je velký zájem. 🙂 Což jsme udělali – ledová bezinková limonáda nás osvěžila (ale teď z ní kašlu), grilovaná klobása byla výborná!!
Je ale jasné, že jsme si při příchodu na kontrolní stanoviště nezapomněli prohlídnout všechny náležitosti, které měli členové KČT Tesla Jihlava František, Míla a Libuška, přichystané pro turisty – nejen, že si zájemci mohli namalovat turistickou značku (mnozí pravidelní pochodníci se na to opravdu těší), také kvízy zaměřené na poznávání značkařské tematiky se setkávají s výbornou odezvou.
Potom při setkání U Billa jsme s kamarády vzpomínali, že je to právě 20 let od doby, kdy Ivan Bohatý přišel s nápadem dát pochodníkům možnost namalovat si turistickou značku – první stanoviště vzniklo tehdy v Rančířově. Je skvělé, že se tento nápad ujal a na mnoha místech v ČR tuto akci při pochodech provádějí. Dvě vzácné dokumentární fotografie, které vznikly 30. května 2006, mi poskytla Libuška Bohatá.
Na tiskovce U Billa jsem přátele potěšila historkou, která se týká Mirka:
V dřevníku na naší zahradě překážel už léta dřevěný čtyřkolový vozík, ve kterém Mirek kdysi vozil dvojčata Áju a Týnku. Usilovala jsem o jeho odklizení marně, Mirek měl pro něj slabost. Letos, šest let poté, co odešel, jsem se odhodlala poprosit synovce Vlastíka, aby vozík odvezl do sběrného dvora. Pracovník, který měl vozík převzít, se ošíval, Vlastík nechápal. Nakonec vyšla pravda najevo – podvozek se po opravě bude dobře hodit Spolku přátel dělostřelby pro přemísťování středověkých palných zbraní! 🙂
Vlastík samozřejmě souhlasil – pak jsme oba nadšeně sdělovali Mirkovi nahoru, do jaké služby se vozík dostal – věděli jsme, a naši přátelé teď taky, že Mirka by nové uplatnění kolejáčku těšilo!
Domů jsme nejely s Martou autobusem z rozcestí u Vysoké, ale vrátily se 2 km do Rančířova k autu – svezení do Jihlavy nám nabídla Iva, která po uzavření stanoviště v Rančířově vyběhla na Okrouhlík, aby se občerstvila U Billa.
V cíli v Technologickém parku jsme dostali tradičně krásný diplom, Turistické noviny z Vysočiny, tatranku, limonádu a časopisy podle výběru – prostě celá výslužka!
Pořadatelky Jana Komínová a Martina Skryjová sestavily soupis účastníků pochodu a cyklojízdy:
Vzhledem k tomu, že právě dnes se v Jihlavě pořádá mnoho jiných akcí, je to slušný výsledek – i když si pořadatelé vždycky přejí co největší účast – přípravy jsou totiž velmi náročné, tak aby se práce kolem nich zúročila. 🙂
Související články:
Toulky Vysočinou: Jihlava-Stará plovárna – Rančířov – Okrouhlík
Z Okrouhlíku přes Rančířov do Jihlavy
Vycházka na jih od Jihlavy