Bledule rozkvetly – zima je za námi!

I letos jsme spěchali do lesa Jechovce u Staré Říše popatřiti na koberce sněhově bílých květů, kdysi zvaných koukořičky.
Pátek odpoledne 17. března 2017

Jako každý rok očekávali jsme v polovině března s netrpělivostí psaníčko, v němž nás pořadatelé z KČT Tesla Jihlava vyzvou ke společné návštěvě lesa Jechovce u Staré Říše. Možná namítnete, proč čekáme na pozvání a nejdeme na vycházku sami?! Protože se potřebujeme sdělovat – je vyzkoušené, že samotný člověk má na bledulišti problém – komu říct prosté „To je krása“…?… souznění ten každoroční zázrak přírody umocňuje…

propozice tradiční odpolední vycházky v okolí Staré Říše

Na pozvánce je všechno podstatné – jediným bodem vycházky je návštěva lesa nedaleko obce – v loňském článku je přesná mapa, ve článku z roku 2015 jsou odkazy na vycházky, kterých jsme se od roku 2009 zúčastnili – prohlédnete-li všechny, dozvíte se historii Staré Říše a jejích nejvýraznějších osobností (Josef Florian, Gabriel, Michael a Anna Florianovi), či těch, kteří měli k nim vztah, a rovněž něco o bledulích. Množina těch informací dobře poslouží zvídavým, ale také je možné prohlídnout si jen obrázky běloskvoucích a čerstvostí zářících květů…

Všechno probíhalo jako vždycky, jen pro dvě zúčastněné osůbky to byla premiéra… 🙂
Andrea a Kristýna, žákyně 2. ročníku ZŠ nevycházely z údivu…

vedoucí vycházky Míla Bradová informuje účastníky o historii Staré Říše; www.svatosi.cz

Andrea a Kristýna soustředěně poslouchají?

se Starou Říší za zády; foto F. Janeček

první obdivné vydechnutí

děvčata byla nadšená

Bělost a křehkost kvítků i zářivá zeleň stonků ostře kontrastuje s šedivými zbytky loňských travin a ještě spících mokřadů – podivuhodné, nepřehlédnutelné spojení…

čerstvost jarních rostlin kontrastuje se zbytky loňských travin a listí

bledule jarní rády rostou v mokřinách; foto F. Janeček

po odkvětu bledulí má bažinaté území své období slávy na rok za sebou

Bleduliště na Jechovci navštěvujeme léta – myslím, že poprvé jsme tam byli na konci sedmdesátých let – můžeme tedy z vlastního pozorování s radostí potvrdit, že lokalita se rozrůstá. Příroda si podle vlastních kritérií řídí, kolik trsů bledulí spatří světlo světa – někdy jsou květinové koberce husté, jindy má kolem sebe každá koukoříková kytice dost prostoru.

děvčata zažila mimořádné odpoledne

takový pohled se nikdy neomrzí; foto F. Janeček

bledule přede mnou, bledule za mnou - napínavá pohádka! ; foto F. Janeček

kdysi se bledulím krásně česky říkávalo koukořičky či koukoříky; foto F. Janeček

Abychom dodrželi tradice, vyfotografovali jsme se – na těch obrázcích je vidět, že jarní příroda se pokaždé vyloupne mladá a svěží, s námi účastníky se však nemazlí… 🙂

památeční foto - doklad, že zdejší příroda se stále mladá, my se bohužel měníme

bleduliště v záři zapadajícího slunce

něžný obrázek na rozloučenou; foto F. Janeček

Na cestu domů nás pořadatelka Míla Bradová vybavila diplomem:

jaro přišlo na Vysočinu

Před odjezdem jsme nezapomněli zajít na staroříšský hřbitov vzdát poctu členům rozvětvené rodiny Florianových – bez nich by kulturní mapa Evropy byla mnohem chudší…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*