Z hřebene Železných hor do údolí Doubravky

20. ročník pochodu Léto v Železných horách
2. srpna 2014

Pořadatelé ze Sobíňova navrhli pro 20. ročník pochodu Léto v Železných horách tak atraktivní trasy, že jsme nemohli nepřijet. Start i cíl byly tradičně v hostinci U Štefana a v krásném letním ránu se to na sobíňovské návsi turisty jen hemžilo. Měli jsme jasnou představu o dnešním dni, proto jsme si vybrali trasu, která nás po modře značené turistické cestě dovedla od nivy Doubravy na hřeben Železných hor a pak okruhem znovu svedla do pohádkového říčního údolí.

Na návrší nad Sobíňovem u směrovníku Březinka jsme se na infotabuli, která je součástí NS Sobíňov, dozvěděli, že stojíme nedaleko hrobu švédských vojáků, kteří zde v roce 1643 odpočívali po prohrané bitvě u Sloupna a podle pověsti se otrávili houbami.

V Podmoklanech nás upoutal litinový kříž před zvoničkou dvě století starou,

vše opravené – kříž byl vyroben v nedalekých železárnách Staré Ransko.
Na rozcestí Hudeč jsme odbočili ze zpevněné cesty do lesa a vystoupali na hřeben Železných hor, k vesničce Štikov o dvou staveních, na bývalou náves zdobenou 600 let starou lípou.

Pod horami vedla Libická cesta a na návrších podél ní byly zřizovány strážnice a lípy u nich vysázené sloužily jako zdáli viditelné body.

Pravdivost těchto údajů potvrzují prastaré lípy v okolí – v Klokočově, Spálavě, Lipce i jinde (viz M+M Svatošovi – Podzimní putování Železnými horami 2008).

Název vesnice má snad původ ve staroslověnském slově „ščukati“, tedy hlídati, a kamenný stůl pod lípou je připomínkou pověsti, že se na jeho desku vyplácel žold strážným.

Impozantní lípa, dvacet metrů vysoká, s obvodem kmene sedm a půl metru, byla prohlášena památným stromem

a tím zachránila osadu Štikov (čítající původně 17 domů) před úplným zmizením z povrchu zemského – lom na opuku a ortorulu ve Sloupně, který postupně odebíráním kopce likvidoval osadu na úbočí, musel svoji expanzi ukončit, protože strom s tímto statusem má právo na ochranu. 🙂
Z horního okraje lomu je libý výhled na Podoubraví:

Sešli jsme hodně zanedbanou a velmi špatně značenou turistickou stezkou dolů do Sloupna

a ve Štěpánově u zámku jsme se na křižovatce drželi stále modré značky vedoucí do Bezděkova,

přes který jsme se dostali (stoupáním :-)) do Dolního Sokolovce. K výstavbě nejstarších domů v obci prý bylo použito kamene z nedalekého zbořeného hrádku loupeživých rytířů, kteří si v 15. století zbudovali základnu pro své nekalé rejdy na skalním ostrohu nad kaňonem řeky Doubravky. Řeč je o Sokolohradech, ke kterým jsme zanedlouho po sestupu k Točitému víru a vstupu na červeně značenou cestu údolím Doubravy vzhlíželi od řeky společně se skupinkou mladých horolezců zkoušejících vyšplhat po skále a ztéci odtud nedobytné středověké sídlo.

Že je údolí Doubravky kouzelné, nemusím nikoho přesvědčovat. Obrázků je v minulých článcích habaděj, proto jen jeden pro radost:

Možná nastala vhodná doba pro zařazení mapky dnešní trasy:

Trasa: Sobíňov – Březinka – Podmoklany – Štikov – Sloupno – Štěpánov – Bezděkov – Dolní Sokolovec – Točitý vír – Sokolohrady – Bílek – Sobíňov žst. – Sobíňov U Štefana = 25 km

V Bílku nás trochu zklamalo, že hospůdka, ve které jsme si vždycky dali občerstvení, už nefunguje, ale zato jsme si prohlédli hodně staré stavení, když nám vstřícný majitel nabídl k napití chladnou pramenitou vodu ze studny. 🙂

Můstek v přírodní rezervaci Niva Doubravy

nás převedl do obce Sopoty, části Sobíňova, k významnému poutnímu kostelu Navštívení Panny Marie,

v němž jsou vzácné varhany z poloviny 18. století (jejich stavitelem byl Vojtěch Schreyer z Kuksu), před několika lety kvalitně opravené restaurátorem Daliborem Michkem ze Studének u Puklic nedaleko Jihlavy.

Překročením kolejí u železniční zastávky a vstupem do centra Sobíňova

končil pochod a začínaly požitky odměnové:
nejdříve pamětní list předaný pořadateli, od nichž jsme se dozvěděli, že akce se zúčastnilo přes 500 lidí (pěšáků i cykloturistů),

potom posezení na zahradě obecního úřadu s hudbou místní kapely a, což nás zajímalo více, s grilovanými rybími a uzenářskými pochoutkami. Nad nimi jsme si popovídali s turisty z Jihlavy, Třebíče, Pelhřimova, Havlíčkova Brodu, Žďáru, Hlinska, Kutné Hory – a pravděpodobně i ze zbytku světa… 🙂

Jak to bylo minule:
M+M Svatošovi – Sobíňov 2011,
Kaňon Doubravky – Léto v Železných horách 2013.

Související články:
M+M Svatošovi – Údolím Doubravky 2007,
Železné hory 15. a 16. 9. 2007.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*