Pálava: Perná – Stolová hora – Turold – Mikulov – Svatý kopeček

Chráněná krajinná oblast Pálava nabízí nejen překrásnou přírodu, ale i historii sahající do hlubin pravěku
Třídenní jarní putování připravila Iva Svobodová z KČT Tesla Jihlava
Den první, čtvrtek 10. května 2018

Vpravdě jarní počasí provázelo nás, šestnáct účastníků zájezdu, jihlavských turistů z Tesly a Čeřínku, když jsme mířili na jižní Moravu – tam už jaro mělo své hlavní úkoly dávno za sebou a teď při dalekých výhledech do zcela jiné krajiny nežli je ta vysočinská nabízelo jásavé zelené plochy mezi bílými vápencovými skalkami – vše zarámované tajemným hřebenem Pavlovských vrchů.

Cestou do Perné, kde jsme byli ubytovaní, jsme se zastavili v Jinošově, abychom alespoň krátce vzpomněli na básníky Otokara Březinu a Jakuba Demla, sochaře Františka Bílka a spisovatele Josefa Pěnčíka.

Iva měla program promyšlený tak, že dnes po výstupu z Perné na hřeben výjimečného vápencového masivu se vydáme směrem k Mikulovu, zítra opačným, k Pavlovu.
Dnešní trasa: Perná ZTZ – Nad Pernou – sedlo pod Sirotčím hrádkem ČTZ – Stolová hora – Pod Tabulovou horou – Kočičí skála – Turod – Mikulov MTZ – Svatý kopeček – Mikulov hřbitov = 15 km

trasa z Perné po ZTZ na Stolovou horu, po ČTZ na Turold a do Mikulova 10. 5. 2018

Po dvou kilometrech výstupu z obce Perná jsme stáli na hřebeni, v sedle mezi Stolovou horou a Růžovým vrchem – vydali jsme se vpravo směrem k Turoldu.

rozcestník v sedle nad obcí Perná; www.svatosi.cz
sedlo nad Pernou mezi Stolovou horou a Růžovým vrchem

Sirotčí hrádek, dominantu Růžového vrchu nad Klentnicí, jsme si prohlídli jen z dálky. Počátky gotického hradu, vystavěného na severním okraji Stolové hory ve výšce 458 metrů na dvou vápencových skaliscích oddělených hlubokou roklí (prý v časech slávy spojených mostem), sahají do 13. století, v 16. zpustl a postupně se stal romantickou zříceninou zdaleka viditelnou. Na webu jsem vyhledala několik pověstí, spojovaných s neblahým koncem hradu a jeho obyvatel – jsou jedna hrůznější než druhá, ani je tu nebudu uvádět, abych nekazila jarní pohodu. 🙂

Sirotčí hrádek nad Klentnicí, v dálce stožár na Pavlovských vrších, zcela vzadu, spíš tušené, jsou Dívčí hrady
po červené značce jsme šli k Turoldu a Mikulovu

Na náhorní krasové plošině byla v částech Tabulová (Stolová hora), Růžový vrch a Kočičí kámen vybudovaná kvůli výskytu asi 400 různých druhů rostlin, z nichž některé jsou velmi vzácné, Národní přírodní rezervace, která se rozkládá přibližně mezi obcemi Klentnice, Perná a Bavory.
Vznik zdejšího unikátního vápencového masivu je kladen do třetihor. Po plochém temeni Stolové hory vede rezervací značená turistická cesta – už v mladší době kamenné prý tu existovalo opevněné sídliště.

jižně od Stolové hory je PP Kočičí kámen – v polích vystupují vápencové skalky, kolem se uchytily stepní trávníky se vzácnou květenou
z Kočičího kamene je báječný rozhled po okolí
výstup na vápencové skalky nás odměnil výhledem na hřeben Pálavských vrchů
výhled na masiv Pálavy
výhled na kopec Turold a vzdálenější Svatý kopeček u Mikulova

385 metrů vysoké vápencové bradlo Turold s jeskynním systémem a mimořádně cennými rostlinnými společenstvy je chráněno jako přírodní rezervace. Koncem 19. a v první polovině 20. století byla sice těžbou vápence nenávratně zničena část turoldského podzemí, v posledních desetiletích se však ochranáři a archeologové pokoušejí zájemcům zpřístupnit, co zůstalo zachováno.

v přírodní rezervaci Turold jsou chráněna skalní, stepní a lesní společenstva na vápencovém podkladě, významná geologická, paleontologická a archeologická naleziště, je tu i zimoviště netopýrů
jeskyně Na Turoldu tvoří s jeskyní Liščí díra přes 3 km dlouhý labyrint chodeb; v mladší době kamenné byla obývána lidmi

Nespěchali jsme z tohoto mimořádného místa, obhlédli pečlivě okolí a užívali si doteku hlubin času i vzájemné pospolitosti.

účastníci jarního putování Pálavou

U bývalého vápencového lomu byl zřízen geopark, do něhož budovatelé umístili 17 bloků hornin z různých částí České republiky. Zopakovali jsme si u nich látku ze základní školy, že v přírodě se vyskytují horniny vyvřelé, usazené a přeměněné, a na tabulkách jednotlivých vzorků četli popis hornin, prohlédli si mapku výskytu a při pohledu na vyleštěnou plošku žasli, jak krásně vypadá dotyčný kámen po umělém opracování – pod širým nebem jsme absolvovali zajímavou výuku. 🙂

zkameněliny nalezené Na Turoldu jsou asi 150 milionů let staré; rezervací vede naučná stezka s infotabulemi a byl tu zřízen i geopark
zajímavá část jedné infotabule v přírodní rezervaci Turold

Této části trasy jsem ve článku věnovala větší pozornost nežli následující – o Mikulově a Svatém kopečku už jsem psala několikrát, proto zařadím jen několik komentovaných fotografií.

Krásné výhledy nás provázely z Turoldu do Mikulova, kde jsme podle doporučení turistického směrovníku přešli na modrou značku a vystoupali na Svatý kopeček.

z Turoldu po ČTZ do Mikulova, po MTZ na Svatý kopeček, pak po Křížové cestě zpět do města 10. 5. 2018

Svatý kopeček (363 m n. m.), jen kousek cesty od města, poskytoval vždycky báječný rozhled do daleka a sloužil lidem coby shromaždiště k oslavám toho typu, které příslušné století považovalo za důležité: konaly se tu pohanské rituály, oslavy letního slunovratu a různé taneční veselice, proto se kdysi nazýval Tanzberg. Olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina inicioval na začátku 17. století výstavbu křížové cesty z města na Tanzberg, čímž dosáhl nejen přejmenování vrchu na Svatý kopeček, ale i změny názoru na jeho příští využívání. Na plochém kopci i v okolí postupně vyrůstaly další sakrální stavby.

směrovník na Svatém kopečku u Mikulova
kapli sv. Šebestiána, ochránce před morem, nechal kardinál postavit roku 1623
stručná informace o historii kaple na Svatém kopečku
tato kaple je zasvěcena Panně Marii Bolestné a v současnosti slouží pro poutní bohoslužby pod širým nebem
sakrální stavby na Svatém kopečku nad Mikulovem
třiatřicet schodů vede ke kapli Božího hrobu
kaple Božího hrobu na Svatém kopečku
přehled o historii kaple

Pokochali jsme se úžasným výhledem na Mikulov a stezkou kolem Křížové cesty jsme sestoupili do města.

výhled z Křížové cesty na Mikulov – zámek je přirozenou dominantou města
ohlédnutí za zvonicí na Svatém kopečku
kaple Křížové cesty pod Olivetskou horou
pod Olivetskou horou

Pouze krátce, co nám vyměřený čas dovolil, jsme se rozhlédli centrem města, spíše jen letmo se očima dotkli známých historických míst – naší hlavní snahou bylo zajít ke hrobu profesora Stanislava Krátkého, teologa a vysokoškolského pedagoga, který byl podstatnou část života pronásledován komunistickým režimem.

náměstí v Mikulově
barokní sloup Nejsvětější trojice z roku 1724 je nejvýraznějším prvkem náměstí – sloup zakončuje jehlan se symbolem sv. Ducha
průčelí Dietrichsteinské hrobky bylo vybudováno počátkem 18. století podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu

Potěšilo nás, že se k nám přidali mnozí turisté a vzdali hold Otci Stanislavu Krátkému – u hrobu vyslechli jeho životní příběh a tak bylo samozřejmě při další cestě jasně určené téma pro zajímavý rozhovor.

u hrobu Otce Stanislava Krátkého, který byl v letech 1999–2010 proboštem mikulovské kapituly

Cestou do středu města jsme se zastavili na Lormově náměstí a upozornili turisty na pamětní desku Hieronymu Lormovi (1821–1902), filosofu, spisovateli, básníku a dramatikovi, hlavně však tvůrci prstové dotykové abecedy pro hluchoslepé.

na tomto domě v centru města je pamětní deska skvělému džezovému hudebníkovi Karlu Krautgartnerovi (1922–1982), v chodníku je zabudováno jako stafáž asi dvacet hvězd se jmény jeho významných kolegů
rozloučení se Svatým kopečkem a městem; www.svatosi.cz

Na dohodnutém místě při okraji Mikulova čekal autobus a odvezl nás do Perné. Večer jsme pili moje oblíbené Veltlínské ze sklepa, nad nímž jsme bydleli – že panovala spokojenost, je jistě jasné. 🙂

4 odpovědi na “Pálava: Perná – Stolová hora – Turold – Mikulov – Svatý kopeček”

    1. Teď je hezké při fotkách a komentáři zavzpomínat – po pár letech to navíc bude hodně objevné – já to většinou tak mám 🙂 A „vo tom to je“ 🙂

  1. Míšo, velké poděkování za snímky z Vašeho cestování po Pálavě a Mikulově. Zde jsme strávili příjemný a vzácný čas s Otcem Stanislavem Krátkým. Byl to mimořádný člověk a jsem ráda,
    že jsme měli tu čest se s ním seznámit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*