Úterý 25. července 2023
10.23 jsme jely s Ivou vlakem do Telče, kde jsme byly asi po hodině. Cestou z nádraží jsme se zastavily na hřbitově sv. Anny u hrobu básníka Furcha, pak jsme zašly k místu, kde jsou pochovaní Míla Doleželová a Jiří Mareš – na výstavu jejich obrazů jsme se dnes především vypravily, kousek vedle odpočívají manželé Foitovi a jejich dcera Regina – do muzea na africké artefakty vystavené při příležitosti 110. výročí narození Ireny Foitové jsme se také chystaly. (Více v článku Výstavy v Telči – Míla Doleželová a Jiří Mareš, František V. Foit)
Středem města jsme prošly do Univerzitního centra, kde byla letos otevřena stálá výstava malířky Míly Doleželové a jejího manžela Jiřího Mareše. Expozice představuje díla malířky (1922–1993), která dlouhá léta žila a tvořila na Telčsku a v Telči. Na svých rozměrných plátnech zachycovala život Romů, později křesťanské motivy. Část výstavního prostoru je věnovaná jejímu manželovi Jiřímu Marešovi (1932–1984).
Výstava je nádherná – jsou tam některé obrazy, které jsme porůznu na předchozích výstavách viděly – je tam hodně zajímavého textu o životě malířky a výňatků z deníků Marešových. Plátna jsou veliká a úchvatná!! Byl to moc krásný zážitek, v expozici jsme strávily 2,5 hodiny, nemohly jsme se odtrhnout.
Je jasné, že za fotografie mohu poděkovat Ivě 🙂
Čas letěl, vydaly jsme se na Staré Město, kde před nedávnem v historických budovách bývalého špitálu vzniklo nové telčské muzeum – užasly jsme, jak je vše upravené a nádherné. Muzeum navazuje na kostel Panny Marie. V jednom křídle objektu byla otevřena výstava ke 110. výročí narození Ireny Foitové, manželky sochaře Františka Foita, který pocházel z Doupí u Telče.
Regionální muzeum v Telči připravilo bohatou fotografickou a dokumentační výstavu ve spolupráci s muzeem ve slovinském městě Velenje. Tam Irena Foitová žila až do roku 1995 a zanechala mnoho dokumentů ze svých cest s manželem Františkem Vladimírem Foitem (1900–1971), které mohly být poskytnuty pro výroční výstavu. Proto na slavnostní vernisáž 14. července 2023 přijela i ředitelka velenjeského muzea Tanja Verboten.
F. V. Foit je také autorem busty na rodném domě Dr. Karla Kramáře ve Vysokém nad Jizerou, kde jsme navštívili i jeho vilu Větrov.
Samozřejmě jsme nevynechaly prohlídku stálé expozice Křehká krása rašelinišť, která je umístěná v jiném křídle bývalé špitální budovy.
Dlouhodobá výstava Křehká krása rašelinišť vznikla v rámci projektu Přírodní dědictví rašeliništních krajin regionu Mühlviertel a Geopark Vysočina jako chráněný přírodní prostor, místo zážitků a vzdělávání.
Na Telčsku, stejně jako jinde po celém světě, patří mokřady mezi nejcennější, ale i činností člověka nejvíce zasažené biotopy.
Měly jsme štěstí a mohly vcholem ze sklepních prostor muzea nahlédnout do bývalé špitální kaple.
Vrátily jsme se do centra Telče a užily si krátké vycházky po nevšedním náměstí:
Silénos byl veselé povahy, vychovatel a průvodce boha vína Dionýsa. Stařec Silénos a jeho druhové byli spojováni s břehy vod a pramenů. proto asi jeho umístění na kašně.
Sloup byl zaplacen z odkazu měšťanky Zuzany Hodové, která poskytla na stavbu tisíc zlatých. Na sloupu stojí Panna Marie, dole je osm andělů. světci jsou sv. Jakub se znakem mušle, sv. Šebestián, umučený šípy, sv. Roch, ochránce před morem, sv. František Xaverský, sv. Jan Nepomucký a mezi nimi Anděl strážný. V jeskyni je sv. Rosalie a na druhé straně sv. Marie Magdaléna.
Náš čas byl přesně vyměřený – plynule jsme z náměstí zamířily na nádraží a odjely v 17.36 do Jihlavy. Den plný zázraků, klidu a pohody.
Překrásný a hlavně naplněný den.