Přechod Jihlavských vrchů 2014: Javořice

II. část přechodu, 15. února 2014

Při tvorbě kalendáře turistických akcí se počítá s tím, že v zimě je sníh. Tečka. Nehledě na to, že řada tematických vycházek si za mnohaleté pořádání vydobyla tradiční termín – v propozicích těch zimních se proto někdy píše „běžky nebo pěšky“.

Akce, kterou 15. února 2014 pořádal odbor KČT Tesla Jihlava, měla tuto doušku v záhlaví a jistě tušíte, že předchozí vysvětlující věty jsem zařadila proto, že místo běžkařské túry, tedy přejezdu Javořice, se šlo (už třetí rok) pěšky.

Nutno dodat, že na velké většině letošní dvaadvacetikilometrové trasy byla namrzlá sněhová vrstva ztěžující plynulou chůzi, proto byl výšlap zkouškou obratnosti a trpělivosti – na výbornou uspělo všech 22 účastníků. 🙂

Trasa: Jihlávka – Kaliště – Klatovec – rybník Zhejral – Studánka Páně – Javořice – ZTZ – Velký Pařezitý rybník – MTZ – Malý Pařezitý – hrad Roštejn – ZTZ – Kratizna – Hodice = 22 km + 4 km po Jihlavě = celkem 26 km

Mezi účastníky tentokrát chyběl Mirek, proto všechny následující fotky jsou od Františka Janečka, ta první je z nádraží v Jihlávce,

kde jsme byli přivítáni pořadateli Blankou a Alešem Čermákovými a Mílou Bradovou. Letos vybrali pořadatelé trasu na nejvyšší vrch Českomoravské vysočiny kolem rybníka Zhejralu, teď odpočívajícího vzácného území s rašeliništi, rákosími, olšinami a vůbec vším, co se v mělké vodě i v okolí této národní přírodní památky vyskytuje a pohybuje (v posledních letech zde v sezoně napočítali na pět set druhů motýlů!!)

a cíl stanovili v Hodicích, kam jsme došli cestou přes Roštejn, což byla změna – předchozí dva roky jsme po přechodu javořického hřebene mířili do Telče.

Obligátní zastávka u Studánky Páně pod Javořicí posloužila ke skupinovému fotu.

Zde, na západním svahu kopce, vyvěrá mohutný pramen – okolní hluboké lesy poskytovaly ve všech dobách úkryt obyvatelům okolních obcí před nepřátelskými vojsky – od dob pronásledování nekatolíků po Bílé hoře k poslední světové válce; Studánka Páně se stala uctívaným a posvátným místem.

Vrcholek Javořice si nás dobře pamatoval z nesčetných předchozích návštěv a tak unaven neslanou nemastnou zimou netečně odpočíval zachumlán do mlhy – strávili jsme s ním chvíli potřebnou k odpočinku a jídlu

a začali se klouzat dolů po zeleně značené cestě na křižovatku u Velkého Pařezitého rybníka, kde jsme zvolili modrou turistickou cestu k romantickému Malému Pařezitému

a k Roštejnu.
Když se na skalnatém ostrohu objevila osmiboká 47 metrů vysoká kamenná věž gotického hradu Roštejna, věděli jsme, že do cíle už máme jen pár kilometrů.

V první polovině 14. století vybudovali tento gotický hrad v hlubokých telčských lesích páni z Hradce, husité pak na něm zanechali svou ničivou vizitku a Zachariáš z Hradce, majitel panství a budovatel pohádkově krásné Telče, pak přestavěl objekt ke konci 16. století na renesanční hrádek s rozsáhlou oborou (její část je dosud zachována).

Na toto historické místo máme moc pěknou vzpomínku i zásluhou výtečných horáckých koláčů s tvarohem či mákem, kterými nás na prostranství před hradem uctil (sám je napekl) jeden z účastníků vycházky Ing. Jánský. 🙂

Cesta hlubokými ztichlými lesy v pospolitosti příjemně ubíhala, kousek za hájenkou Kratizna jsme se vyloupli do otevřené krajiny a protože odpolední obloha slibně zrála, výhledy na Špičák a přilehlé hřbety, stejně jako na vrchovinské vesničky pod nimi, byly až dojemně spanilé. Do Hodic jsme došli v mžiku – za několik málo minut (před třetí hodinou) odjížděl autobus do Jihlavy, proto jsme změnili původní plán a ani nezašli do hospůdky na tiskovku.

Ani tentokrát nezapomněli pořadatelé na „lístek do památníku“:

Související články:
M+M Svatošovi – Křemešník – Čeřínek 2014: přechod Jihlavských vrchů
M+M Svatošovi – Přechod Jihlavských vrchů 2013
Přechod Jihlavských vrchů 2012
Teslácký přechod Jihlavských vrchů 2011
Teslácký přechod Jihlavských vrchů 2010
Přechod Jihlavských vrchů 2009
.

2 odpovědi na “Přechod Jihlavských vrchů 2014: Javořice”

  1. Tak jsem si připomenula naše putování. Sice to byla trochu fuška, ale výsledek byl příjemný. Hlavně tím, že jsme si všichni dokázali, že nás žádné překážky- náledí- zdolat cíl neodradí.
    Dík, aspoň jsem si opět zavzpomínala.
    Jarka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*