PostHeaderIcon Přechod Jihlavských vrchů

Část druhá: Křemešník – Čeřínek

V sobotu 24. 1. se uskutečnil výstup na dva další významné uvedené vrchy, které mají téměř stejnou výšku a jsou od sebe vzdálené 12 km. Akce OKČT Tesla se pořádá už řadu let a podle termínu je zřejmé, že vždycky očekáváme přejezd (běžky), ale v posledních letech se často uskuteční přechod (pěšky). Oproti první části byla změna – přece jen se dva nadšenci postavili na běžky – nic moc, ale jeli…

Trasa: Nová Buková ČD – Nová Buková – Čejkov – Sázava – Křemešník (9 km) – Nový Rychnov – Čeřínek (21 km) – Kostelec = 26 km

Jihlavské vrchy

Sešlo se nás asi 30, odjížděli jsme z Jihlavy v 7:33 hodin, v Horní Cerekvi jsme přestoupili, na zastávku do Nové Bukové je to kousek. Odtud jsme se vydali po ŽTZ do obce Nová Buková a dále do Čejkova. Nadmořská výška je zde kolem 670 m n.m., tedy krajina je typicky vrchovinná – táhlé, zadumané kopce, většinou zalesněné a ve žlíbcích malé vesničky, jejichž historie sahá zhusta až do 13. století. Život tu byl asi tvrdý, a proto se lidé často obraceli na Pánaboha o pomoc – kříže a zastavení měly upozornit na jejich prosby.

zastavení u Čejkova

u polní cesty do Sázavy

Postupně se terén zvedal a polní cesta nás dovedla do Sázavy, nejvýše položené obce na Pelhřimovsku (686 m n.m.), probíhá zde evropské rozvodí Labe–Dunaj. O Sázavě se říkalo, že je zde počátek vody a konec chleba.

Sázava

Odtud už je Křemešník a rozhledna Pípalka jen kilometr.

pohled na Křemesník ze Sázavy

strázce vesnice

Vystoupali jsme lesem do výšky 765 m n.m. a už se před námi objevil poutní hotel Křemešník. Všimněte si na obrázcích, jak krásné a slunné počasí bylo, ani nám nevadilo, že musíme pěšky.

hotel na Křemesníku

Vrch je protkaný cestami, po staletí navštěvovaný kvůli zázračné vodě, opředený pověstmi, místo je zabydlené dušemi bývalých zdejších poustevníků a vděčných poutníků, kopec provrtaný štolami po dolování stříbra, na vrcholu je poutní areál a také kdysi slavná škola pro široširé okolí.

Už v polovině 16. století zde stávala dřevěná kaple, která byla na konci 17. století nahrazena kaplí zděnou, zasvěcenou Nejsvětější Trojici, jako poděkování Bohu za skončení třicetileté války. Místo získalo proslulost kvůli zázračné léčivé vodě, která se objevuje doposud v občasném prameni pod kopcem. Začíná téct zpravidla kolem vánoc, voda je čistá, slabě radioaktivní, se stopami stříbra a nemocní cholerou se prý vodou vyléčili. Tak vznikly pouti, při kterých se zde sešlo i šedesát tisíc lidí. Kostel byl během 18. století přestavěn barokně, pak byly přistavěny ambity pro poutníky. V chrámu je několik zvláštností – např. trojboký oltář (mohou se sloužit tři mše najednou), socha svatého Jana Bosca, patrona salesiánů, první u nás po jeho svatořečení, dále kropenka z velmi tvrdé horniny kordieritu, ze které je tvořen celý vrch Křemešník.

pohled na poutní areál na Křemesníku

kostel Nejsvětějsí Trojice

nad hlavním vchodem je reliéf Korunování Panny Marie

část ambitu s kaplí

Vrch Křemešník nebyl jen místo pro uzdravení těla a duše, do kraje odtud také proudilo vzdělání – už na konci 18. století zde byla postavena dřevěná škola (i sluneční hodiny jsou z této doby), v polovině 19. století byla vystavěná zděná budova, protože školu navštěvovalo i kolem dvou set žáků!

ąkola na Křemesníku

Možná víte o tom, že děkan František Bernard Vaněk (zemřel v Dachau) napsal knížku nazvanou Na krásné samotě, kde popisuje život zdejšího učitele a jeho svěřenců. Pamatuji si, že mě kniha při čtení velmi zaujala, ale už si bohužel nepamatuji konkrétní věci, budu ji muset doma vyhledat a znovu pročíst.

Na úbočí kopce je také tzv. Větrný zámek, který začal podle projektu architekta Kamila Hilberta stavět v roce 1930 Josef Šejnost (1878–1941), sochař a medailér, který pocházel z blízkého Těšenova. Stavba je romantická, bohužel ale nedokončená, říká se jí také U sedmi havranů – bývali tu na věži zkamenělí havrani, bratři zakletí, jež má láska vysvobodit, ale dnes jsme je neviděli, snad se dočkali upřímné lásky, snad jsou zazimovaní nebo snad změnili majitele?

část Větrného zámku

Vše odvál čas, ale dnešní doba má zde jiné lákadlo – 52 m vysokou rozhlednu Pípalku se 203 schody, vybudovanou pelhřimovskými turisty v roce 1993.

rozhledna na Křemesníku

Pro námrazu byla rozhledna nepřístupná, ale rozcestník před hotelem nabízel mnoho dalších možností.

rozcestník

My jsme se podle plánu vydali po červené TZ směrem k dalšímu vrchu – k 761 m vysokému Čeřínku. Část cesty vedla po naučné stezce Křemešník (tu a další zajímavosti, které zde jsou, si necháme na příští návštěvu)

naučná stezka Křemesník

Cestu do Nového Rychnova jsme si užívali, no posuďte sami:

cesta k Novému Rychnovu

hájovna U Rásochů

Navíc už byl čas, abychom oblažili také tělo a složili údy na lavici hospodskou, na to jsme se těšili. Ale!! V Rychnově jsou tři hospody, všechny však byly zavřené, tak jsme si před tou poslední nedobytnou připili ze svých zásob první slivovicové pomoci a zase jsme se vrhli do terénu za zdravím a poznáním!

A že je v historicky bohatém městyse Nový Rychnov dost příležitosti uvidět něco zajímavého – např. zámeček, před ním je socha českého světce:

sv.Jan před zámkem v Novém Rychnově

Zámek měnil – jak už to bývá – majitele, jedním z významných byl arcibiskup Valdštejn, jehož znak je nad hlavním vjezdem do zámku.

arcibiskupský znak nad vjezdem do zámku

Zdejší fara se pyšní slunečními hodinami a je zdobená i znakem arcibiskupa Příchovského.

fara v Novém Rychnově

V roce 1827 prý zde byl velký a ničivý požár, po obnově městečka se začalo užívat označení Nový Rychnov. Tehdy hořel i kostel a při opravě a zvedání jeho krovu přišel o život jeden z tesařů, jemuž byl u zdi kostela vztyčen pamětní křížový kámen s tesařskou sekerou:

pamětní křízový kámen u zdi kostela

kostel v Novém Rychnově

Na náměstí u kostela je ještě jedna zajímavost – kolomazný kámen, dovezený sem z oblasti Řeženčic pro pozvednutí vzdělání kolemjdoucích. O tom, jak se kolomaz vyráběla, už jsem psala v listopadu 2008.

kolomazný kámen

Ještě jednu zajímavost zmíním – z Nového Rychnova pochází rod světoznámého dirigenta Karla Ančerla (1908–1973), který jediný z rodiny přežil Osvětim.

Rychnov určitě stál za prohlídku, na „výpadovce“ k Čeřínku nás laskavě vyprovázeli pohledem dva starouškové, i když jim naše cestovatelské choutky byly naprosto vzdálené:

idylka z Vysočiny

Na Čeřínek to bylo 7 km, restaurace v chatě KČT nás přívětivě přijala a občerstvila, vyhodnotili jsme zde dnešní den jako úspěšný a už zbývalo jen seběhnout 5 km po zelené značce dolů do Kostelce na vlak. Vy, kteří děláte turistiku, si lehce dokážete představit  ten krásný pocit, který si člověk donese z cesty domů, nedá se popsat, musí se zažít…

7 komentářů - “Přechod Jihlavských vrchů”

  • M+M says:

    Pane doktore Smrčko,děkuji za adresu stránek. Ten Křemešník je z nebe opravdu nádherný! Moc mě potěšilo, že jste nám, šlápotám, umožnil podívat se na zem svrchu a doufám, že víc návštěvníků našich stránek využije této možnosti. Procházím Vaše stránky, prohlížím fotky a snažím se poznat, co je na nich. Obdivuji rozsah Vašich znalostí a zájmů. Přeji Vám vždycky dobrý vítr a skvělou viditelnost

  • František Smrčka says:

    Jiný pohled na stejnou krajinuKraj okolí Křemešníku ja opravdu nádherný. Pokud máte zájem, podívejte se na stejnou krajinu na fotkách, které jsem vyfotil 11.1.09 ze vzduchu a let částečně popsal. Zrovna byla inverze a nahoře to opravdu stálo za to. Odkaz je http://www.pgv.cz…112/090111.html

  • M+M says:

    buteo,upřímně jsem se zasmála. Je to klasický případ, kdy se duch místa vtělil do hmoty, pozitivně ji ovlivnil :-)) a tím přináší trvalý užitek lidstvu!

  • buteo says:

    Opět jsem rozšířil obzory.Jediný termín co zde uvádíš co dobře znám, je křemešník /s malým/ a kupuji si ho v Intersparu a moc mi chutná.

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist