Sirákov – Matějov – rybník Babín – Žďár n/Sáz.

Jak jsem neviděla pramen řeky Oslavy
29. dubna 2017

Na vycházku KČT Čeřínek jsem se vypravila s radostí – přitáhla mě možnost postát u turistického pramene Oslavy (ten skutečný je podmočená louka asi kilometr a půl od studánky, která byla označena jako pramen řeky), na jejíchž březích jsme v poslední době pobývali a byli nadšení její romantickou krásou. (Viz článek Sedlecký hrad nad řekou Oslavou)

Mirek se nemohl zúčastnit, ale já jsem se spolehla na osvědčeného průvodce Ing. Františka Smejkala – byla jsem si jistá, že vycházka je logicky spojená s návštěvou té pramenné studánky – vždyť má být nedaleko modře značené turistické trasy, po které jsme šli.
17 účastníků vyjelo v 7:30 autobusem z Jihlavy, v Sirákově nám František sdělil několik informací a vyrazili jsme.

Ing. František Smejkal hovoří v Sirákově o programu vycházky; www.svatosi.cz

Sirákov je malá obec na české straně někdejší zemské hranice – její průběh poblíž obce je označen infotabulí, u níž je odpočívadlo a pro zvýšení turistického ruchu dokonce i strážní budka s dobovým vojákem ve službě, za strážnicí hraniční kámen.
Historická hranice mezí Českým Královstvím a Markrabstvím Moravským se formovala během 12. století, do konce 14. století se stabilizovala – jako administrativní hranice přestala existovat od 1. 1. 1949.

zemská hranice poblíž modré značky vedoucí z Jihlavy přes Polnou do Žďáru

O hranici česko-moravské jsem několikrát psala, např. ve článcích Podzimní Vysočinou 2014 (u Žďáru) či Ježek Vysočiny 2014 (u Jihlavy).
Volně se dá říci, že průběh historické hranice odpovídá hlavnímu evropskému rozvodí Labe – Dunaj: Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí pěti řek – Sázava, Doubrava a Chrudimka tečou do Severního moře, Svratka a Oslava do Černého moře.

Ráno bylo mlžné, s příslibem slunečného dne.

výhled přes Pužů rybník na kopec Rosička se zatím neviditelnou rozhlednou

Modrá turistická značka vede po svahu kopce Blažkov (694 m), toho, který leží trochu stranou hlavního hřebene Arnoleckých vrchů.

směrovník Blažkov (bus) - zatím jsme se nevydali po značené cestě, ale dál obcházeli po silnici

Na vrcholu Blažkova prý snad v hloubi věků bývala osada stejného jména, v novější době rozhledna – obojí už smetl čas.

Podívejte se na trasu vycházky:

ze Sirákova po MTZ do Matějova, kolem Matějovského rybníka k Babínu a do Žďáru na nádraží ČD 29.4.2017

Stoupali jsme silničkou mezi poli až na hranu terénní vlny, na jejímž severovýchodním úbočí leží ve výšce skoro 600 m obec Matějov. Z temene kopce byl nádherný výhled na českou i moravskou stranu vrchoviny, nedaleká Rosička s rozhlednou jakoby na dosah ruky, na obzoru vrch Blažkov a hřeben Arnoleckých hor – spanilý pohled!

výhled od Matějova na vrch Blažkov v dálce

rozhledna na Rosičce od Matějova

Matějov je hezká a spořádaná obec – dočetla jsem se, že v roce 1900 byla náves na oslavu příchodu nového tisíciletí osázena 90 stromy, pak v roce 1907 začala výstavba kaple, do níž pořídili zvony od brněnské firmy Manoušek. Jako historickou událost mají v kronice zapsáno, že v srpnu 1909 trávil v Matějově dovolenou Josef Lada a psal pak o obci ve své Kronice mého života.

kaple na návsi v Matějově

Modrá turistická značka nás vedla kolem Matějovského rybníka, pak po hrázi rybníka Plaček – to už jsme byli na NS Babín.

kolem rybníka Plaček

Naučná stezka Babín se šesti zastaveními vede z Budče do Žďáru (či naopak), kopíruje modrou turistickou značku v délce asi 5 km. Blížili jsme se k rybníku Velký Babín,

cestou k rybníku Velký Babín

cesta byla dobrá, tak všichni přidali do kroku, moje upozornění na nedaleký pramen Oslavy nikoho nezaujalo – litovala jsem hořce Mirkovy nepřítomnosti, sama jsem si netroufala oddělit se od skupiny… Bohužel… musíme k prameni zajít spolu jindy…

moje nálada odpovídala této smutné krajině; www.svatosi.cz

Ušlapali jsme 16 km, hodinu pak čekali ve Žďáře, v 13:34 odjeli vlakem přes Havlíčkův Brod do Jihlavy. Tož tak.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*