Kontrola cykloznačení na Telčsku

Trasa č. 5123   Doupě – Kostelní Myslová

Trasa č. 5021   Kostelní Myslová – Roštejn

Na sobotu 2. 8. 2008 jsme si naplánovali kontrolu uvedených cyklotras (tzn. zda nechybí značky a když ano, tak podle předpisů sepsat jaké, stávající značky správně nasměrovat, dotáhnout šrouby, zviditelnit značky v okolní vegetaci – tzn. ořezat či ostříhat clonící větve či keře, případně značky očistit a sloupky pokud možno zabezpečit před otáčením v betonovém podloží) a moc jsme se těšili, že se podíváme do známých míst, protože dnešní zadání znamená okruh kolem Telče. Ale není vždycky posvícení, déšť jsme neuprosili, natož abychom mu poručili, takže jsme ráno vyjížděli z domu a náladu jsme měli úměrnou počasí – šedivě pracovní.

Kola jsme autem přepravili do obce Doupě a ani vzpomínka na místního rodáka, sochaře Františka Vladimíra Foita (1900–1971), jehož osudem se stala Afrika, nám kvůli jeho tragickému skonu na veselosti nepřidala. (Jeho žena Irena žila v posledních letech v Telči; v roce 2006 byla vydaná kniha o Foitových Z Telče do Afriky a nikdy zpět)

Trasa vede přes Třeštici, Sedlejov, Urbanov, Ořechov, pak krásnými lesy k Moučkovu kopci, značení je zde v docela dobrém stavu. Na mnoha místech jsme ale museli vyřezávat větve, které bránily dobré viditelnosti značek – za deště, který se s postupem dne už naštěstí dal označit jako „časté přeháňky“. Po příjezdu do obce Rozsíčky jsme pro jistotu směrovali svoje prosby ohledně zlepšení počasí soškám lesních duchů – a k večeru, když jsme se vraceli domů, jsme opravdu byli vyslyšeni.

lesní duchové v Rozsíčkách 1

lesní duchové v Rozsíčkách 2

Ale příroda je spravedlivá a bohatě se nám odměnila: ve Zvolenovicích, kde byly obzvláště vzrostlé keře černého bezu a naprosto pohltily cykloznačky, jsme po vyřezání a úklidu mokrých a špinavých klacků objevili v blízkosti množství zralých ostružin. Tak dobré už jsem dlouho nejedla! Pak jsme jeli z kopce do Radkova, přes Slaviboř do starobylé Myslůvky a zase z kopce na konec trasy do Kostelní Myslové.

v Kostelní Myslové-1.část trasy

Jedna z nejstarších obcí na Telčsku (z počátku 13. století) je rodištěm židovského malíře Františka Mořice Nágla (1889–1944). Po studiích na telčské reálce se vydal do Prahy a Vídně studovat malířství, pak musel do války a s následky zranění ruky se potýkal celý život. Vrátil se do Kostelní Myslové, převzal rodný statek i mlýn, se ženou Vlastou (houslistkou) vychovali dvě děti. Kromě vedení hospodářství maloval, obec se stala kulturním centrem kraje a pak přišli Němci se svými rasovými zákony…V roce 1940 byl Nágl při malování na telčském náměstí zatčen gestapem. V blízkosti horní kašny můžeme najít pamětní desku:

pamětní deska malíři Náglovi v Telči na horním náměstí

V roce 1942 musela celá rodina do Terezína, své životy ukončili všichni v Osvětimi…Nágl maloval i v Terezíně, při stavebních úpravách se tam našlo více jak 250 obrazů, které stačil malíř před transportem na smrt zazdít. Dnešní deštivý a smutný den vyvolává vzpomínky…

Hned začátek další trasy č. 5021 je kvůli chybějícím značkám obtížný (doufáme spolu s vámi, že se stav brzy změní), najít správný směr k Mysleticím se nám podařilo až na druhý pokus. Za obcí je však vše v pořádku:

nad Kostelní Myslovou-2.část trasy

V Olší jsme si pohlédli oko v oko se pštrosem, který s pštrosicí (ale bez pštrosáčat) hlídkoval u plotu farmy, pozdravili jsme kostelík sv. Jáchyma v Dobré Vodě a už jsme byli v restauraci Na Kovárně v Mrákotíně a těšili se na smažák…Truchlivá pověst o dávném zdejším kováři stylově zapadá do dnešního dne – rozličné životní zvraty způsobily, že se jeho dvě děti ze dvou manželství setkaly a nalezly v sobě milostné zalíbení, osud ale nedopustil soužití nevlastních sourozenců a nešťastný kovář se musel dívat do hrobu obou svých dětí…

Za požití tolika kalorií z nezdravého (ale dobrého) jídla jsme byli potrestáni neustálým stoupáním – ke Lhotce, k Řídelovu a pak přes Farský kopec až do cíle na Roštejn. Hrad stojí už od 1. poloviny 14. století uprostřed hlubokých lesů na skalním ostrohu ve výšce 667 m n.m. Přes nepřízeň počasí a docela těžkou práci s prořezávkou jsme dorazili na Roštejn v dobré kondici, avšak nepokusili jsme se ve zdejších sklepeních o hledání pokladu loupeživého rytíře – neměli jsme chuť, čas ani náčiní. Uzavřeli jsme okruh dvoukilometrovým sjezdem do Doupí a tím jsme dokončili i naši letošní kontrolu cykloznačení.

Telčský okruh (asi 50 km) všem vřele doporučujeme k projetí, na škodu snad nebudou ani uvedené informace o významných rodácích, třeba vás inspirují k bližšímu zájmu o jejich díla.

Jedna odpověď na “Kontrola cykloznačení na Telčsku”

  1. Pingback: Police a Uherčice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*