Číchov – Brtnice – Přibyslavice

Kontrola cyklotrasy č. 5111

Trasa: Číchov – Radonín – Černé lesy – Brtnice – Jestřebí – Aleje – Opatov – Heraltice – Okříšky – Přibyslavice – Číchov = 36 km.

Neděle 12. 7. byla jako stvořená pro cyklistiku. Ráno mírně pod mrakem, žádné vedro, jako vždycky vál svěží vysočinský větřík. Rozhodli jsme se pro jednu trasu z letošního zadání, autem jsme dojeli na její začátek, tj. do Číchova, kousek od kapličky, která budila důvěru, jsme nechali auto a vyjeli; začátek značení je vidět hned za železničním mostem.

kaplička v Číchově

nase dnesní zadání

Trasa, kterou jsme měli kontrolovat, měřila sice jen 34 km, ale vedla pahorkatinou, takže byla zajímavá a místy bylo třeba hodně přitlačit do pedálů.

pahorkatina, kterou vede cyklotrasa 5111

cyklotrasa Číchov-Brtnice-Přibyslavice

Hned ze začátku jsme z dolíku v Číchově vystoupali kopec k Radonínu, čímž jsme objížděli lokalitu Jalovec, kde je rekreační středisko a chráněné území Číchovské jalovce. Trasa pak vede lesem, často ji lemují, jak je v tomto kraji zvykem, kamenné kříže, ale i kapličky, tato je blízko hájenky Černé lesy, to už jsme za sebou měli převýšení přes 200 m.

sv. Trojice u hájenky Černé lesy

Cykloznačení je zde v dobrém stavu, ale na mnoha místech bylo nutné odstranit větve, které bránily viditelnosti značky, což Mirek dělal s velikou vervou.

je nutno odstranit bujnou vegetaci a značku zviditelnit

V takových radovánkách jsme přijeli do Brtnice, která svou barokní košatostí působí starosvětsky solidně. Na náměstí upoutá pozornost rekonstruovaný dům architekta Josefa Hoffmanna (1870–1956), který na začátku minulého století nejen stavebně, ale i úpravou interiérů zvelebil sídlo své rodiny; v současné době je zde stálá výstava o světoznámém rodákovi.

Hoffmannův rodný dům v Brtnici

Letos v červnu byl na seznam architektonických skvostů UNESCO zapsán Hoffmannův palác Stoclet v Bruselu, postavený na začátku minulého století jako vrcholné dílo vídeňské secese. Prostřednictvím slavného rodáka tak bude Vysočina kromě dříve zapsaných lokalit (Telč, Žďár, Třebíč) dále zviditelňována, což si plně zaslouží.

Architekt žil většinu života ve Vídni, pro zajímavost uvádím, že i tamější náhrobek Gustava Mahlera je Hoffmannovým dílem.

barokní most na náměstí v Brtnici

svatý nas mostě

Solidnost vystřídá neklid, když staneme na mostě pod zámkem a vzhlédneme k ubohé budově, která se zmítá v džungli novodobých majetkových vztahů a chátrá…

pohled z mostu na večerní zámek

Na mostě jsou sochy a tato mi připadá obzvláště vhodně umístěná…

Pieta na mostě pod tězce zkouseným brtnickým zámkem

Původně to byl gotický hrad založený na začátku 15. století Zdeňkem z Valdštejna, po Bílé Hoře jej získali Collaltové, kteří objekt přestavěli na zámek a zůstali zde až do roku 1945. Zámek je nepřístupný, potěšit se můžeme jen nádhernou vstupní alejí a doufat, že majetkový gordický uzel bude někdy rozseknut…

O tom se dá přemýšlet a zklidnit se cestou na Brtnický vrch a dále na odbočce k Jestřebí, kde jsou nádherná rozhledová místa.

cykloznačení vede krajinou vymodelovanou časem a lidmi

V Jestřebí si můžeme odpočinout na lavičce u rybníka

Jestřebí

nebo na návsi, kde je úžasná nová kaplička Panny Marie Královny, dokončená v roce 1998, kterou osobně posvětil papež Jan Pavel II. při své návštěvě v roce 1997! (Vzpomeňme si, že i základní kámen Cyrilometodějské kaple ve Škrdlovicích byl tehdy posvěcen.)

kaple Panny Marie Královny v Jestřebí

bárka naděje pro vsechny

na návsi v Jestřebí

Za Jestřebím pokračujeme ke Stonařovu, ale před ním odbočíme do jedné ze sedmi alejí, jež vedou k loveckému zámečku Aleje, který na začátku 19. století vystavěli Collaltové. I loni vedla jedna z našich kontrolovaných tras kolem zámečku, já jsem napsala, že s jeho opravou už se nedá dlouho váhat – asi to zodpovědní četli – a už je tam lešení!

Aleje se opravují

Do této lokality se dá přijet hvězdicově (jak je patrno z přiložené mapky), proto musí býti cykloznačení pro množství návštěvníků obzvláště vyšperkované, je nutno vycídit tabulky,

dočista do čista

vyřezat větve a kolemrostoucí bujný porost a přitom na upoceného cykloznačkaře může vykouknout –

i to se můze stát

což je za odměnu! Trasa je dobře vybraná, protože v Opatově vede kolem hospody. Kromě jiných zajímavostí v městysu mají na můstku sochu sv. Jana Nepomuckého.

v Opatově na můstku (1714)

Takových soch je u nás nesčetně, tato je ovšem zajímavá dobou svého vzniku – 1714! Připomeneme-li si, že sv. Jan Nepomucký byl svatořečen až v roce 1729, máme zde potvrzeno, že kult světce byl u nás rozšířen už dávno před úředním papežským schválením.

Za Opatovem se teď buduje nová silnička do Heraltic, takže až po ní pojedete, pravděpodobně si ji už užijete (zvláště sympatický lesní sjezd). My jsme asi pykali za spáchané hříchy, protože jsme museli téměř čtyři kilometry tlačit kola a cupat po dosud neuválcovaném štěrkovém povrchu, jen místy se dalo „očistci“ vyhnout. V Heralticích jsme vstoupili do „ráje“ a už jsme v něm zůstali. Jeli jsme k Okříškám, a tak jsme uzavírali kruh, který vytváří trasa 5111, jež se v Přibyslavicích napojuje na dálkovou trasu č. 162, zvanou také Jantarová, aby nás po dvou kilometrech dovedla v Číchově zpět na začátek dnešního okruhu.

Doma jsme pečlivě zapsali zjištěné technické závady, předáme je našemu vedoucímu cykloznačení na Vysočině Standovi Balíkovi a budeme doufat, že odpovědná firma po Standově souhrnné žádosti zařídí opravy, abyste se mohli na zážitkové trase v klidu věnovat krásám Vysočiny a neztratili se.

9 odpovědí na “Číchov – Brtnice – Přibyslavice”

  1. Pingback: Vysočinou…
  2. Pingback: Josef Hoffmann
  3. Pingback: Zlatomlýn
  4. Milá Elizo,mnohokrát děkujeme za Tvůj chvalozpěv, ale jen v málo věcech mám tak neochvějnou jistotu jako v tom, že je mnohem více a o hodně lepších a déle pracujících značkařů (pěších i cyklo-) než jsme my. A to prosím není falešná skromnost, to je naprostá pravda. Jen nepíší blog – o to více se věnují značení! :-)) My jsme moc rádi, že nás vzali mezi sebe a že se proto můžeme dočkat například tak krásného poděkování jako je výše uvedené. Bereme to tak, že patří všem značkařům KČT a jsme rádi, že prostřednictvím našeho blogu se o této činnosti dozvědí i lidé, kteří by jinde tuto informaci nezískali.
    Pravda je, že značení zabere spoustu času, ale vše je bohatě vráceno v různých formách, jedna z krásných, hned po radosti z dobře odvedené práce, je poděkování uživatelů značených cest :-)).
    Přeju Tobě i ostatním, abyste vždycky po našich cestách došli ve zdraví tam, kam potřebujete :-))

  5. Nejenom dobří, jste přímo na metál!Opravdu neznám nikoho, kdo by tuto , nikde moc nepreferovanou činnost, dělal tak dobře jako vy! Jste naprosto fantastičtí a já vám mnohokrát děkuji, za všechny kolaře, chodiče, či jak se těm, co vaší práci používají, říká. Každý to bere tak nějak jako samozřejmost, že vezme mapu a jde, či jede, a dojde až do cíle. Já si to dříve také nikdy neuvědomovala. A tuhle jsem viděla téměř střet kola na hlavním tahu s autem. Nevím proč si musel vybrat takto špatnou cestu pro svůj nápad, na zdraví mu to nepřidalo a ještě tím ohrožoval provoz jak řidičů aut, tak hlavně svůj. Možná vůbec nezušil, že nějaké cyklostezky existují, a jenom se prostě vydal na výlet. Škoda jen, že o té vaší činnosti není mezi lidmi více v povědomí, stálo by to za to. Moc se mi líbí, když v cizině jsou cyklostezky vlastě nedílnou součástí provozu. Takže ještě jedenou díky vám, moc!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*