Irsko – poloostrov Dingle, výstup na Mount Eagle

16. července 2010, pátek

Tři noci strávila naše turistická výprava za poznáním Irska v hostelu Neptun ve městě Killarney, které je vstupní branou na největší z jihozápadních irských poloostrovů – na Iveragh, kde mimo neopakovatelných vyhlídek z okružní cesty (Ring of Kerry) mohou všeteční turisté dosáhnout i vrcholku nejvyšší hory Irska Carrauntoohil, což jsme právě včera udělali.

Dnes jsme odjížděli na poslední z pěti poloostrovů, kterými se Irsko na jihozápadě zdobí – na Dingle, o kterém někteří cestovatelé píší jako o nejkrásnějším z těch, které se tu vynořují nad hladinou Atlantického oceánu. A opravdu jsme (až se umoudřilo počasí) viděli krajinu jako z letáků cestovních kanceláří – třeba ji připomenou některé z fotografií v tomto článku.

přesunuli jsme se z Killarney na poloostrově Iveragh na poloostrov Dingle

Přirozeným centrem asi 45 km dlouhého poloostrova Dingle je rybářské a farmářské městečko stejného jména. Asi dvoutisícové město Dingle je ideální základnou turistů – pohodová atmosféra, barevné fasády domů, blízkost dramatických útesů, krásných pláží a čistého moře, možnost výstupů na vysoké hory s fascinujícími výhledy do malebné krajiny – to jsou lákadla, která žádného návštěvníka nezklamou. Jen počasí je velmi proměnlivé…

nejzápadnější irský poloostrov Dingle

Páteří poloostrova je výrazné horské pásmo, kde jsou jedny z nejvyšších hor v Irsku (druhá v pořadí je Mt. Brandon, 952 m n. m.) – pro nás však vybrala vedoucí zájezdu Lída Dvořáková pohodový výstup na Mount Eagle (516 m n. m.). Na túru jsme vycházeli z mysu Slea Head na samém konci poloostrova a užívali si překrásných výhledů na divoké pobřeží a ostrovy roztroušené v moři.

Úředními jazyky v Irské republice jsou irština a angličtina, obyvatelé této oblasti na jihozápadě Irska však mluví převážně svou původní řečí, irštinou, patřící ke keltské větvi indoevropských jazyků – je blízká skotské gaelštině, velštině či bretonštině. Ve veřejném životě dominuje v Irsku od poloviny 19. století angličtina – v poslední době se propaguje návrat k irštině, dokonce bylo v roce 2004 vydáno nařízení, že ukazatele a cedule musí být povinně též v irštině. Na jihozápadě, kde jsme se už pátý den pohybovali, někde dokonce nebyly ukazatele vůbec v angličtině, což byla trochu potíž. Byli jsme ovšem v tom nejirštějším Irsku… 🙂

ukazatele, které se zdráhaly sloužit cizincům 🙂

Prvním turistickým počinem po příjezdu na Dingle byla procházka po údajně nejhezčí písečné pláži s dunami – je na výběžku zvaném Inch v zátoce Dingle Bay (ta dělí poloostrov Dingle od poloostrova Iveragh) – nadšení nám ale trochu kazil drobný déšť a studené větřisko…

pláž u vesnice Inch; www.svatosi.cz
drobně pršelo a byl velký vítr

Srdnatě jsme část prošli, podívejte se, jak skvělé možnosti se nabízely, nebýt protivného počasí:

vycházka po pláži na poloostrově Dingle

Dalším bodem programu byla prohlídka městečka Dingle – počasí se začalo nadějně měnit k lepšímu.

přístav v Dingle
město Dingle má kolem dvou tisíc stálých obyvatel a nepočítaně turistů
největší celebritou městečka je delfín Fungie – přes 30 let žije v průlivu a skotačí před rybářskými bárkami

Delfín se prý poprvé objevil v roce 1984 a stal se takovou atrakcí, že mu obyvatelé postavili blízko přístavu bronzovou sochu. Vezmeme-li však v úvahu, že delfíni se průměrně dožívají 25 let, dá se předpokládat, že ten místní je už potomkem pravého Fungieho… 🙂

farmářský trh v Dingle
páteční trh v Dingle dýchal přátelskou, sousedskou atmosférou
rybářská část tržnice
kostel Panny Marie v Dingle
strom Svaté Trojice (Trinity Tree) před kostelem – na trojitém mrtvém kmeni jsou vyřezané motivy z bible – působí staře, ale řezbářská práce prý byla provedena až po roce 2000
interiér kostela St. Mary v Dingle
kostelní loď působí příjemným a zklidňujícím dojmem

Zlatým hřebem dnešního programu byla vycházka po pobřežních skalnatých útesech a výstup na Mount Eagle – vše korunováno výhledy na romantické osady, zemědělské usedlosti, pasoucí se ovce na pozemcích obehnaných kamennými zídkami, ale hlavně na moře s ostrůvky a příboj neustále útočící na skály…

Dingle Way – z Ventry po pláži a dále po pobřeží, výstup na Mount Eagle, večer na pobřeží v Dunquin

Trasa začínala procházkou po pláži směrem k mysu Dunmore Head, pak po travnatém pobřeží, nakonec stoupala po svahu hory – s výškou se měnily výhledy, kterých jsme se nemohli nabažit. Putovali jsme nejzápadnějším výběžkem Evropy – my turisté ale dobře víme, že o takové prvenství stojí hned několik lokalit 🙂 což myslím není na škodu, zvláště, když se člověk ocitne v tak rajské krajině…

pláž na mysu Dunmore Head
před námi nevýrazný vrchol hory Mount Eagle (516 m n. m.)
dobytek na zelených pastvinách, kamenné zídky i domy – to je Irsko
stoupáme z pobřeží pastvinami kolem zídek na vrchol Mount Eagle
pohled k Dingle

Poloostrov Dingle není rájem jen pro milovníky túr, na své si tu přijdou i přátelé historie – v oblasti je množství raně křesťanských památek a řada archeologických lokalit: zdejší osídlení trvá zhruba 4 000 let, asi před dvěma tisíci lety začaly vznikat pro tento kraj typické kruhovité kamenné stavby, kterým se říká „včelí úly“.

vysoko nad útesy jsou raně křesťanské kamenné památky
asi před 3 – 2 tisíci lety začaly vznikat kamenná kruhovitá obydlí zvaná „včelí úly“

Západní cíp Irska byl v minulosti dost izolovaný a lidé tu hledali bezpečí, během 5. – 6. století sem přišel velký počet křesťanských mnichů, kteří sídlili v klášteře Reasc Monastery, ale i v poustevnách, které si stavěli na těžko přístupných místech.

na svazích hory jsou zbytky obydlí z osídlení v 5. – 6. století
malebná krajina spjatá s nejstarší historií – každý kámen v sobě uchovává mnohasetleté dějiny místa
na svazích Mount Eagle
výhled z nejzápadnějšího irského poloostrova na Atlantický oceán
terén na horských svazích je mnohdy podmáčený, nízký houževnatý porost je těžko prostupný
počasí přálo poutníkům – vítr byl silný, ale ne příliš studený
romantické výhledy, o kterých my suchozemci sníme
Mount Eagle na poloostrově Dingle v Irsku
o vysoké rozeklané útesy se neustále tříští příboj
vzdálenější ostrov má přezdívku „spící obr“ – připomíná ležící lidskou postavu
výhled na další výběžky poloostrova Dingle
z vrcholku Mount Eagle je fantastický rozhled
památeční foto šťastných českých turistů na Mount Eagle v Irsku
sestupovali jsme z kopce k pobřeží jinou cestou
rašelina může mít mocnost až 10 m, dobře hoří, těží se jak průmyslově, tak i ručně tzv. borkováním, které je k přírodě šetrnější

Po vykácení lesů v Irsku se v chladnu a vlhku, tedy příhodnému klimatu, rozšířila slatinná rašeliniště i vrchoviště, která postupně dosáhla v některých místech mocnosti až 10 metrů a začala sloužit především jako zdroj levného paliva, ale i hnojivo. Rašelina vznikla z částečně rozložených rostlin, především rašeliníku, vřesu, travin a rákosu – proto prý při hoření pěkně voní.
Dříve se rašelina těžila ručně, tzv. borkováním, posléze i mechanizovaným způsobem – v současnosti zabírají rašeliniště asi 200 000 hektarů irského území (v ČR ≈ 25 000 ha), plocha se zmenšuje následkem průmyslové těžby. Vytěžené cihly (borky) obsahují 85% vody, proto se nechávají několik týdnů vyschnout.

Důležitou funkci plní rašeliniště i pro historiky – kvůli jejímu chemickému složení se zde zachovala konzervovaná těla, ale i různé předměty v dobrém stavu, které slouží pro poznání dějin a výzkum.
A to nemluvíme o nenahraditelném rašelinném kouři při výrobě whiskey. 🙂

sestup po holých svazích nám skýtal velké potěšení
„spící obr“ a další ostrovy v Atlantiku u irského pobřeží
nemůžeme se nabažit výhledu na zelené pastviny a modré moře – právem se Irsko nazývá „smaragdový ostrov“
zelený, bezlesý ostrov
díky teplému Golfskému proudu se tu daří i subtropické vegetaci
obrázek pro vzpomínku na Irsko
domky farmářů
irský krasavec
jsme ve vesnici Dunquin, čekáme na ubytování v místním hostelu
hostel, kde jsme byli jednu noc ubytovaní
večerní procházka po pobřeží
je devět večer, vycházka po nejzápadnějším cípu Irska
i nové stavby se inspirují původním historickým stylem
tato vesnická obydlí jistě dosud pamatují na své dávné obyvatele
romantické obrázky si zapisujeme do paměti pro budoucí večerní snění
ve vesnici Dunquin na poloostrově Dingle
vesnice na západě Irska
procházka pobřežní krajinou na poloostrově Dingle
strážci irského pobřeží; www.svatosi.cz

Zažili jsme krásný den a příjemný večer v hostelu – zítra si prohlédneme raně křesťanské památky Gallarus Oratory a Kilmalkedar Church na poloostrově Dingle a přírodní div, který musí každý cestovatel vidět – Moherské útesy (Cliffs of Moher).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*