Irsko – Gallarus Oratory, Moherské útesy (Cliffs of Moher)
Prohlídka raně křesťanských památek a vycházka po útesech nazývaných přírodní div Evropy
17. července 2010, sobota
Pouze půlden jsme měli na prohlídku světoznámých památek na poloostrově Dingle v hrabství Kerry na jihozápadě Irska – z hostelu ve vesnici Dunquin, kde jsme pobyli jen jednu noc, jsme vyjeli v 8 hodin ráno směrem severním a kochali se výhledem na hory.
Prvním dnešním cílem byla návštěva Gallarus Oratory, což je jedna z nejpůsobivějších raně křesťanských památek na poloostrově Dingle.
Malá, dobře zachovaná kamenná kaple ve tvaru obráceného člunu byla vystavěna v přístavní zátoce nedaleko městečka Ballyferriter – nelze určit datum jejího vzniku, ale obvykle se uvádí stáří 1300 let.
V návštěvnickém centru jsme shlédli film, který nám přiblížil nejen Gallarus Oratory, ale i podobné prastaré památky, kterými Irsko zvláště oplývá – byl to pro mne úžasný zážitek, protože k této tematice mám hodně blízko, což je jistě patrné i z našich článků. 🙂
A dostalo se mi další štědré nadílky – popojeli jsme do vesnice Kilmalkedar, abychom si prohlédli nádherný románský kostel stejného jména.
Tento kostel byl zřejmě zasvěcen sv. Brendanovi (žil v 6. století) a celý církevní areál je s tímto legendárním irským světcem spojen – je součástí tzv. svaté cesty, která odtud vedla až na vrchol hory Mount Brendan (952 m n. m.). Sv. Brendanovi se přezdívalo „cestovatel“ či „mořeplavec“ – dokonce mnoho lidí z hrabství Kerry, odkud světec pocházel, je přesvědčeno, že už deset století před Kolumbem objevil Ameriku… Pravdu se už asi nedozvíme, jisté ale je, že sv. Brendana Irové velice uctívají.
Sv. Brendan prý zasvětil celý život hledání „země zaslíbené“ – texty, které o jeho cestách vznikly, jsou však jen legendy, neboť nepopisují události tak, jak se staly, ale jsou přizpůsobeny autoritě Bible.
Opustili jsme poloostrov Dingle, který nám přinesl tolik radosti a skvělých zážitků, a pokračovali směrem k městu Limerick, ležícímu v ústí nejdelší irské řeky Shannon, která po 386 kilometrů dlouhé pouti právě zde odevzdává své vody Atlantiku. Pár kilometrů jihozápadně od města jsme nemohli vynechat jednu z nejkrásnějších vesnic v Irsku – tak se o Adare píše v průvodcích a my jsme po návštěvě nemohli proti tomu protestovat. 🙂
Z Limericku jsme zamířili k západnímu pobřeží do hrabství Clare, abychom si dopřáli vytouženou procházku po Moherských útesech (Cliffs of Moher), které patří k nejvyšším v Evropě. Jsou tvořeny z měkké břidlice a pískovce a spadají do hloubky až 214 metrů – tam se o ně bez ustání tříští vlny Atlantiku. Tato drsná krása fascinuje všechny návštěvníky, což teprve nás, rodáky z krotké Českomoravské vrchoviny… 🙂
Obvykle přijíždějí návštěvníci v autobusech na parkoviště poblíž O‘Brienovy věže, vystoupí na ni, užasle se kratší či delší dobu (podle počasí) rozhlédnou, udělají pár obrázků a zamíří do návštěvnického centra. Málokdo se vydá na osm kilometrů dlouhou stezku po útesech až na mys Hag’s Head (Hlava čarodějnice) k polorozpadlé věži Moher Tower, kde končí schůdný úsek. My, zvědaví a zvídaví turisté, kteří nejsou líní na krok, bychom nedokázali nevyužít tak skvělé příležitosti – uskutečnili jsme procházku po pastvinách u vesnice Ballylaan směrem k Moher Tower a odtud se po útesech vydali na sever k O’Brienově věži – nepotkali jsme ani živáčka, jen na pastvině jsme se hodně nelíbili mladému bílému, dobře krmenému a sportovně založenému býčkovi – takticky jsme se dali na ústup a raději pokračovali drolící se blátivou stezkou, ovšem mimo dosah toho zuřivce.
Podívejme se na mapky:
Následující mapku jsme měli k dispozici při vycházce:
Vše o tomto divu přírody bylo řečeno, následující obrázky bohužel nemohou zachytit to velkolepé přírodní divadlo – vlastní oči jsou nejspolehlivější.
Nové návštěvnické centrum, vybudované v roce 2007, umístili jeho tvůrci pod povrch, aby nenarušovalo unikátní scenérii útesů.
Do kempu u vesnice Doolin, nedaleko Cliffs of Moher, jsme odjížděli v dešti, stany stavěli v dešti, usínali jsme za vytrvalého deště…
Doolin je východištěm nejen na útesy, ale i na krasovou planinu Burren – vycházka tajuplnou a nehostinnou skalnatou zemí bude hlavním programem zítřejšího dne.