Arnolecké hory – velikonoční přechod hřebene

Bílá sobota 31. března 2018

Letošní velikonoční svátky jsme si opět zpříjemnili výšlapem po hřebeni Arnoleckých hor – už po čtvrté nás přitáhla známá turistická trasa z Řehořova přes kopce do cíle v Měříně, takže se dá říct, že Bílou sobotu jsme prožili tradičně v polích a lesích Vysočiny. Velikonoce jsou pohyblivé svátky, proto je příroda pokaždé v jiné fázi svého cyklu a my pochodníci jsme plni očekávání.

Ve třech předchozích článcích (zařadím je na konci) jsem podrobně popsala naše putování po této části česko-moravského pomezí s evropským rozvodím Labe-Dunaj a s prameny mých nejmilejších zdejších toků (říčky Šlapanka a Balinka, Řehořovský potok). Když jsem přemýšlela, jaké téma článku letos zvolím, uvědomila jsem si, že součástí krajiny jsou i drobné sakrální stavby – Vysočina jimi doslova oplývá – navíc právě slavíme největší křesťanské svátky! Z fotografií, které během naší výpravy pořídili Míla Bradová, Mirek, a zvláště Silva Poukarová, neúnavně dokumentující kříže podél cest, jsem sestavila průběh velikonoční trasy.

Uvedu jen základní údaje: Arnolecké hory, které převyšují své okolí asi o 150 až 200 metrů,  sahají od Celenského kopce u Polné k Netínu – hřeben je asi 20 km dlouhý. Oblíbená trasa, kterou se vydáváme, začíná v Řehořově, kam nás doveze z Jihlavy autobus (odjezd v 6:45 hod.), po zeleně značené turistické trase vystoupáme na Kopeček (627 m n.m.), pak sestoupíme do obce Nadějov a hned znovu do kopce na zalesněné Kopaniny, cesta nás kolem kraje lesa Velký Ochoz dovede až do starobylé obce Stáj. Odtud už není daleko na hlavní hřeben Arnoleckých hor – na jižním úbočí nejvyššího kopce Havlina (707 m n.m.) pramení Balinka, na sever od masivu pohoří začíná  království Žďárských vrchů. Silnice, která spojuje Bohdalov a Pavlov, a po níž je nutné asi 3 km šlapat k úpatí vrchu Kyjov (703 m n.m.), odděluje Arnolecké vrchy od Bohdalovské rybniční pánve – že příroda v této lokalitě stojí za návštěvu, dokládá množství rezervací (PP Bohdalovsko, PP Belfrídský potok, PR Baba-V Bukách). Žádný z okolních kopců není nižší než 600 metrů, my stoupáme až na Dědkovskou horu (694 m n.m.), která těží ze své strategické polohy téměř v závěru hřebene – kampak na ni, krasavici, nevýrazná, šedivá Havlina! 🙂
Z Dědkovské hory vždy zvolíme sestup po žluté značce, která vede přes Blízkov do Měřína k autobusu – s různými zacházkami ukázal krokoměr 27 km.

Podívejte se na mapu trasy:

z Řehořova přes Stáj k prameni Balinky, na Havlinu a přes Kyjov na Dědkovskou horu, z Blízkova do Měřína – 31.3.2018

Vydejme se na cestu:

pamětní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého v Řehořově; foto Silva Poukarová
v archivu se dochoval záznam, že socha sv. Jana Nepomuckého byla v roce 1823 renovována – zdobí náves v Řehořově; foto SP
výstup na Kopeček (627 m) nad Řehořovem; SP
kříž u Nadějova postavila v roce 1908 rodina Kašíkova; SP
kaplička v lese Velký Ochoz – poblíž silnice mezi Zhoří a Stájí; kaplička je z roku 1932, ale už od poloviny 18. století tu prý býval dřevěný kříž s klekátkem; SP
kříž u silnice před obcí Stáj; SP
střed obce Stáj (žijí tu necelé dvě stovky obyvatel) s návesními lochy a rybníkem; SP
kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1808 ve Stáji, před ní jeden z lochů, který dosud slouží na uskladňování převážně brambor, řepy a ovoce; foto M. Bradová
velikonoční výzdoba; www.svatosi.cz
z obce Stáj stoupáme na hřeben Arnoleckých hor – výhledy nelze popsat, nutno vidět; www.svatosi.cz
stromy, ještě neolistěné, stavějí na odiv prastaré kmeny a větve; SP
od kříže u silnice nad Stájí lze přehlédnout velkou část Řehořovské pahorkatiny; SP
u pramene řeky Balinky na jižním úbočí nejvyššího vrcholu Arnoleckých hor Havliny (707 m); foto M. Bradová
pramen Balinky – chutnou chladivou vodou připíjíme na dobrý rok a zapisujeme se do pamětní knihy; SP
za námi Havlina, před námi výhledy na Žďárské vrchy; www.svatosi.cz
kříž na rozcestí u bohdalovské silnice; SP
rozcestí nad obcí Kyjov – poblíž je druhá nejvyšší hora Arnoleckých vrchů Kyjov (703 m); SP
výhled z úpatí vrchu Kyjov na Křižanovskou a Brtnickou vrchovinu i Řehořovskou pahorkatinu; SP
tradiční oběd na vrcholu Dědkovské hory (694 m); SP
tabulka na vysokém kříži na vrcholu Dědkovské hory poslouží příchozím k zopakování Desatera božích přikázání, také text Písně La Salettské je tu umístěn; SP
vedle turistického směrovníku je schránka s vrcholovou knihou, kterou může Dědkovské hoře každý jiný vrcholek (i turisté) závidět jak kvůli krásnému provedení, tak pro bohatou návštěvnost; foto M. Bradová
žádný příchozí se ve společnosti trpělivého stádečka necítí na vrcholku Dědkovské hory osamocený; www.svatosi.cz
po ŽTZ sestupujeme do Blízkova – vrchol Dědkovské hory je tajemný a dožaduje se pozornosti; SP
pod Dědkovskou horou cestou do Blízkova; SP
kaple sv. Václava v Blízkově byla postavena roku 1971, vysvěcena v roce 1990; v průčelí jsou sochy P. Marie a sv. Václava; foto S. Poukarová
kaple sv. Jana Nepomuckého v Blízkově pochází pravděpodobně z roku 1762; foto S. Poukarová
opravu kříže v Blízkově financovala v roce 1940 rodina Bublánova; foto S. Poukarová
kříž v polích u cesty z Blízkova do Měřína byl postaven roku 1931; foto Silva Poukarová

Před čtvrtou hodinou odpolední jsme byli v cíli, vzdálenost z Měřína do Jihlavy jsme díky Pavlovi a jeho rychlému autu překonali během chvilky. 🙂

Všechno, co potřebujete vědět o této krásné části Vysočiny, naleznete (věřím 🙂 ) ve třech předchozích článcích:

Po hřebeni Arnoleckých hor 2015,
Velikonoční neděle v Arnoleckých horách 2016,
Arnolecké hory 2017.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*