Branišov – Křemešník – Pelhřimov

Zimní vycházka s Ivou Svobodovou z KČT Tesla Jihlava
Čtvrtek 27. prosince 2018

Ve středu 7. listopadu jsme s Ivou procházeli cestu, po níž půjdou účastníci vycházky na konci prosince – jako zodpovědná pořadatelka chtěla mít Iva ve všem jasno. Autobusem jsme dojeli kolem Dušejova a Vyskytné (u Pelhřimova) do Sedliště a odtud se podle turistického značení vydali po modře značené trase na Křemešník, kde Iva v restauraci upozornila na příchod prosincové skupiny turistů. Po červeně značené cestě jsme sestoupili z Křemešníku ke kapli sv. Jana Křtitele a Zázračné studánce a putovali dál přes Proseč do Pelhřimova, odkud jsme se autobusem vrátili do Jihlavy.
Všechno proběhlo podle plánu, ušli jsme asi 19 km.

Většinou připadá termín vycházky na 27. prosince – hned po vánočních svátcích a krátce před tradičními Silvestrovskými a Novoročními pochody – letos se zúčastnilo 45 turistů, kteří v přívětivém, bezvětrném počasí a po dobrých cestách vystoupili na Křemešník. Dál se podle propozic rozhodli buď pro kratší trasu po červeně značené cestě do Nového Rychnova či opačným směrem do Pelhřimova.
Do následujícího obrázkového zpravodajství jsem zařadila fotografie z obou našich cest, nejdříve však mapka trasy:

modře značená trasa ze Sedliště přes Branišov na Křemešník, dál po červené značce ke kapli sv. Jana Křtitele a přes Proseč do Pelhřimova – 7. 11. a 27. 12. 2018

Dočetla jsem se, že obcí jménem Sedliště je v Čechách sedm – upřesňuji, že autobusem jsme přijeli do obce Sedliště u Vyskytné pod Křemešníkem. 🙂

Iva Svobodová vítá účastníky vycházky v Sedlišti, kam přijeli autobusem z Jihlavy
samota u Sedliště; www.svatosi.cz
mírným stoupáním na Křemešník (765 m n. m.) ; foto F. Janeček
prosinec 2018 na Českomoravské vrchovině pod Křemešníkem
obcí Branišov prochází modrá turistická značka, která nás dovede na Křemešník

V současnosti má Branišov asi 50 obyvatel ve 35 domech, je to však obec s dlouhou a bohatou historií – na turistickém směrovníku je uvedeno, že se v blízkosti odehrála jedna z prvních bitev třicetileté války – zajímala jsem se o podrobnosti a na webu našla zápis z kroniky obce Vyskytná, který jsem použila pro následující text:

V místech jihovýchodně od Branišova, kde se dosud říká Na Bojišti a Na Království, se prý bojovalo se Švédy, ale existují doklady, že zdejší bitva se konala ještě před bitvou Na Bílé hoře, hned na počátku českého povstání roku 1618, kdy se po Českých zemích potulovalo mnoho císařských žoldáků – jedna jejich část, vedená generálem Dampierem, se utábořila u nedaleké Rohozné v místech, kde se dosud říká V Šancích.
Vojsko plánovalo útok na Moravu a jedna jeho část se utkala 3. listopadu 1618 u Branišova se stavovským vojskem vedeným hrabětem Thurnem – císařská vojska byla stavovskými poražena.
Důkazem o této bitvě je větší množství koňských podkov uložených v muzeu v Pelhřimově, které byly v lokalitě Na Bojišti nalezeny při dobývání pařezů v lese.
Po této prohrané bitvě u Branišova nečekala císařská vojska u Rohozné na další porážku a stáhla se k Jihlavě a Jindřichovu Hradci.

K bitvě Na Bojišti se zachovala pověst:
Raněný voják se odplížil k jakési studánce, jejíž vodou si omýval utržené rány, které se začaly rychle hojit a voják se uzdravil. Správně tušíte, že šlo o studánku, později nazývanou Zázračná, kam začalo putovat množství churavých, což byl určitě podnět k pořádání pozdějších poutí na Křemešníku i vzniku známého poutního areálu.

Pověstí o objevení Zázračné studánky však existuje řada 🙂 Někde se uvádí, že voda je mírně radioaktivní, ale to se při chemickém zkoumání nepotvrdilo, našly se však stopy stříbra, které způsobuje, že voda se nekazí – pro svou trvanlivost se kdysi rozvážela po celé monarchii.

kaple Nejsvětější Trojice v Branišově byla postavena roku 1870
interiér kaple v Branišově
náves v Branišově v listopadu 2018 – o obci jsou písemné zprávy už ve 14. století
vánoční výzdoba ve středu starobylé obce Branišov

Na cestě k vrcholu kopce panovala tajemná mlha, stromy podřimovaly, jen letité kříže bděly.

na cestě nedaleko vrchu Křemešník
poutní areál na Křemešníku 27. prosince 2018

Po krátkém občerstvení v restauraci hotelu Křemešník jsme před odchodem na další část trasy zavzpomínali na projekt 100 let republiky, 130 let v pohybu, který skončil 28. října 2018.

vzpomínka na projekt 100 let republiky, 130 let v pohybu – před hotelem na Křemešníku

Dějiny Křemešníku jsou bohaté – krátký souhrn událostí a fotografie z této lokality naleznete především ve článcích z roku 2012 a 2016.

kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku – nade dveřmi v průčelí je zasazen kamenný trojúhelníkový reliéf z druhé poloviny 16. století znázorňující korunovaci Panny Marie – plastika prý sem byla dovezena neznámým kramářem a je tedy starší než pozdně barokní kostel (vystavěn roku 1752)
„křemešnické nemehlo“, kamenný patník před vstupem do Větrného zámku – unikátní budovu podle návrhu Kamila Hilberta nechal postavit sochař a medailér Josef Šejnost, zůstala bohužel nedokončená; žertovný patník věnoval sochaři Šejnostovi jeho pelhřimovský přítel

Kromě sakrálních staveb v poutním areálu, Větrného zámku a hotelu, postaveném ve 30. letech minulého století tesařským mistrem panem Veselým, vznikly na Křemešníku dvě vily vybudované týmž stavitelem. Dříve tu bývala vesnice o šesti domech, prý s 36 obyvateli, škola, kostel, hospoda a myslivna, dokonce i pošta tu na začátku 20. století fungovala.

skalka na vrcholu Křemešníku je opředena pověstmi (uváděla jsem je v minulých článcích)
scházíme z vrcholu Křemešníku po křížové cestě
Větrný zámek na začátku listopadu
podzim pod poutním areálem na Křemešníku
stejné místo na svahu Křemešníku o měsíc později

Původní křížová cesta byla postavena roku 1689, několikrát se opravovala, ale v první polovině 20. století se k tomu nenašly peníze ani čas, proto se v roce 1946 musela vystavět nová – na obnově se podílel především Viktor Foerster, konečný návrh Antonína Theina byl inspirován původním námětem od Antonína Bílka (bratra Františka) – tuto podobu vidíme i dnes, po nejnovější opravě třinácti kapliček křížové cesty – čtrnáctým zastavením je Boží hrob v umělé jeskyni ve skále, kde je socha Ježíšova těla od Antonína Bílka.

kaple sv. Jana Křtitele u Zázračné studánky pod Křemešníkem (postavena 1689)
František Bílek je autorem reliéfu „Křest Páně v Jordáně“ (1904) na štítu barokní kaple

Voda vyvěrala přímo pod oltářem, ale pak byla z praktických důvodů vyvedena třemi trubkami přibližně 5 metrů od kaple. V současnosti bohužel voda netekla, ačli to prý kolem vánoc bývávalo zvykem.
Nalevo, pár metrů za kaplí, je poustevna obývaná už v 17. století – doložena jsou jména čtyř poustevníků.

Z míst tajemných, zázračných a promodlených jsme vstoupili na starou cestu vedoucí k Pelhřimovu – tudy se po staletí ubírali poutníci se svými prosbami a nadějemi na Křemešník, dnes se tu nejčastěji objevují turisté a dětští osadníci tábora na Sluneční pasece.

jdeme po červeně značené cestě do Pelhřimova
tábor Sluneční paseka v zimě odpočívá; foto Iva Svobodová
podzim na staré cestě pod Křemešníkem; foto Iva Svobodová
historická cesta Křemešník – Pelhřimov vede kolem Sluneční paseky

Výhledy na volném prostranství kolem půvabné obce Proseč pod Křemešníkem byly poměrně dobré – louky zelené, po sněhu ani památky.

kaple na návsi v Proseči pod Křemešníkem
v listopadu nedaleko Proseče
lesní dělníci prokázali svůj kladný vztah k turistickému značení – část poraženého stromu se značkou připevnili tak, aby dál sloužila

V Pelhřimově nám zbyl čas právě tak na procházku centrem a krátké zastavení u stánku s vonícími vánočními dobrotami. 🙂

Horní (Rynárecká) brána v Pelhřimově byla postavena v 16. století
Pelhřimov – náměstí s 60 metrů vysokou věží kostela sv. Bartoloměje a kašnou sv. Jakuba
příjemné vánoční prostředí na Masarykově náměstí v Pelhřimově
vánoční vycházka končí u stromečku v Pelhřimově
na náměstí v Pelhřimově – v pozměněné sestavě zvěčněni jiným fotografem 🙂 ; foto F. Janeček
vánoční atributy

Valem se šeřilo a blížila se hodina odjezdu autobusu (16:35) – zelená turistická značka nás dovedla na nádraží, cestou Mirek vyfotil objekty, které nás zaujaly – prohlídka jejich interiéru nám zůstává pro příští návštěvu. 🙂

kostel sv. Kříže v pseudogotickém slohu podle návrhu pelhřimovského stavitele J. Šlechty byl postaven v 80. letech 19. století, v roce 2016 prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí
barokní poutní kaple Panny Marie Sedmibolestné je dílem italských stavitelů ze začátku 18. století, byla postavena na místě božích muk poté, co se zde událo několik zázračných uzdravení – boží muka jsou zabudovaná v oltáři kaple

Dnešní pohodový výlet skončil, zanedlouho nás čeká několik tradičních turistických akcí k ukončení starého a přivítání nového roku.

V článku Zimní vycházka z Bransouz do Bítovčic: údolí řeky Jihlavy a Brtničky jsou pro zvědavé a zvídané čtenáře odkazy na minulé vánoční vycházky.

4 odpovědi na “Branišov – Křemešník – Pelhřimov”

  1. Milá Míšo! Moc Ti děkujeme za krásnou vycházku u počítače. Jarda si zavzpomínal na důvěrně známá místa. Moc se nám to líbilo a už se těšíme na jaro, že půjdeme po vašich stopách a ještě více se těšíme na další Tvé články. Máš náš velký obdiv a dík. Majka a Jarda

    1. Moc si cením Vaší pochvaly! A těším se, až mi povíte o svých zážitcích z vycházky Vaším krásným krajem.
      Díky, že jste nám věnovali svůj čas a zažili hezkou chvilku. 🙂

  2. Milá Míšo, „zlí jazykové“ tvrdí, že jít dvakrát na stejné místo je zcela zbytečné. Ale vy s Mirkem jste mi potvrdili, že tomu tak zdaleka není. Moc vám oběma děkuji za společnost při přípravě letošní vánoční vycházky (už jsme se sešli nejen s tesláckými turisty v čase mezi vánočními svátky a Silvestrem na pěším putování po okolí Jihlavy… po 22.!), za to že jste vaší účastí podpořili i oficiální akci a hlavně díky za to, že jsem se na trasu mohla vydat dnes znovu, tentokrát sice z tepla domova od PC, ale hrozně zajímavě. Těch pro mě nových informací jsi, Míšo, nashromáždila „kupu“ – díky za to. Držím Ti palce, ať Ti to turistické písmáctví vydrží ještě hodně dlouho.
    Iva

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*