Jarní vycházka v okolí Opatova a Jankova

Hlavní roli hrála krajina, v níž je přírodní rezervace s názvem Prameniště Jankovského potoka
Pondělí 3. května 2021

Před polednem jsem se vydala autobusem z Jihlavy do Vyskytné, kde na mě čekala Iva, jejímž autem jsme dojeli do nedalekého Opatova. Zaparkovala na návsi poblíž evangelického kostela.

Evangelický pseudorománský kostel na návsi v Opatově byl postavený v roce 1868 podle návrhu Josefa Bláhy z Kostelce – je prohlášen kulturní památkou.

Název obce odkazuje na původního vlastníka, opata želivského kláštera. První písemná zmínka o Opatovu je ze dne 5. 1. 1303 v souvislosti s objevením stříbrných rud v okolí. V polovině 16. století odebral Jiří z Poděbrad Opatov z majetku želivského kláštera a připsal ves s polnostmi Trčkům z Lípy, představitelům husitské šlechty. Až do roku 1848 se střídali majitelé, pak v obci vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou.

Na obrázku z infotabule je současný Opatov.

Na návsi jsme si přihlédly pamětní kámen Mistra Jana Husa z roku 1915 a pak se vydaly cestou, kterou Iva už jednou absolvovala a líbila se jí natolik, že mě na ni pozvala.

Krajina v okolí Opatova se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 650 m n. m.
Míříme k místům, kde je prameniště Jankovského potoka.
Jeden ze statků postavených v blízkosti údolí Jankovského potoka.

Podívejte se na mapu míst, kudy jsme s Ivou procházely:

Z Opatova k prameništi Janovkského potoka kolem mlýnů polní cestou k silničce, pak kolem Bednářovny zpět do Opatova.
Opravený statek nedaleko Opatova.
Osada Polánky u Opatova.
Niva Jankovského potoka. Foto Iva Svobodová.
Mokřadní část Jankovského potoka – prameniště zabírá rozsáhlé okolní území.
Úctyhodný strom nad údolím Jankovského potoka.
Rozsáhlý opravený statek v údolí Jankovského potoka.
Jankovský potok, dlouhý 23 km, se vlévá společně s Hejlovkou do Sedlické nádrže, z níž pak vytékají vody s názvem Želivka. 🙂
Okolí horního Truplova mlýna.
Mlýn zvaný Horní Trupl, tzv. Polánecký mlýn.
Areál horního Truplova mlýna – mletí bylo ukončeno roku 1936. Nejstarší nalezený doklad o mlýně pochází z roku 1721, kdy byl uzavřen kontrakt mezi jeníkovskou vrchností a mlynářem Václavem Truplem – zřejmě krátce před tím byl mlýn vystavěn.
Areál dolního Truplova mlýna prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Foto Iva.
Památník mlynáře Josefa Trupla nechala vybudovat nad údolím potoka u cesty do Opatova jeho vdova v roce 1871.
Z návrší je výhled na louky u statku Březina.

U mlynářova památníku jsme nastoupily cestu zpět do Opatova, ale před tím jsme se stavily u samoty s názvem Bednářovna – chovají tu daňky a divoká prasata.

Svinský plácek u Bednářovny.
Daňčí obora u Bednářovny blízko Opatova. Foto Iva.
Rašelinné louky u Opatova.

Byla jsem velice spokojená s procházkou kolem romantického Jankovského potoka a s poznáním dalšího z krásných míst Vysočiny, takže jsem ráda souhlasila s návrhem na vycházku v okolí Jankova, kde je vlastně pramenná oblast potoka nesoucího jméno obce, vzniklé na dohled vrchu Křemešník. Stačí za Opatovem přejet silnici Jihlava–Pelhřimov a zastavit až na jejím konci – dál nevede, než polňačka.

Iva zaparkovala nedaleko kaple sv. Anny v krásně upravené obci, kde prý žije asi 40 obyvatel. Stavení jsou rozložená kolem silnice, protože všude kolem je značně svažitý terén. Co na první pohled zaujme každého příchozího, jsou jinde nevídané ozdobné vchody do domů, tedy vrata jankovských zemědělských usedlostí. Vrata se stala hlavní chloubou zdejších hospodářů – ozdobou byla buď mřížovina z lišt, nebo dekorativní prvky stylizovaných květů, paprskovitě se rozbíhající listy či složité ornamenty. Roli hrála i barva vrat, měla ladit s průčelím domu. Mnohá vrata měla v sobě dvířka, kterými se do usedlosti vcházelo. Nelépe si je prohlédnete na webu obce www.jankov.eu  v části zajímavosti.

Vydaly jsme se po zpevněné cestě k osadě Chaloupky, vpravo v lesích kolotalo podzemní víření pro zrod potoka s meandrujícím korytem v lukách, kde se vyskytuje perlorodka říční.

Neznačenou cestou z Jankova do osady Chaloupky, kolem samoty U Beranů na vrch Stráž, pak k rybníku Bukač a polní cestou zpět do Jankova.

Vpravo na nás kývala křemešnická rozhledna Pípalka, ale my jsme s Ivou měly v plánu nižší, ale též krásný vrch Stráž. Prohlédly jsme si osadu Chaloupky (patří k Novému Rychnovu a je tu hlášeno 14 adres) – je vidět, že majitelé chalup si svého majetku považují – všechna stavení byla doslova vymazlená.

Samota U Beranů v Chaloupkách slouží jako turistická základna DDM Pelhřimov.
Na louce u dětského tábora je tzv. Hejkadlo.
Překračujeme jeden z mnoha místních potůčků a míříme na kopec Stráž (693 m n. m.).

Výstup na kopec nebyl kvůli pokáceným stromům jednoduchý, zato jsme získaly přehled o zdejší kamenném moři, pokrývajícím vykácenou stranu svahu. Táborníci tu kdysi zažívali překrásné časy…
Z vrcholku kopce se ukázala hladina rybníka Bukač – sešly jsme k němu, poseděly na lavičce a obdivovaly hladinu s břízkami a koupajícími se mraky.

Hráz rybníka Bukač, který leží v krajině uprostřed katastru vesnic Jankov, Chaloupky a Milíčov.
V klidné hladině rybníka Bukač se obdivují bachraté mráčky.
Kolem rybníka a po loukách jsme se s Ivou vrátily do Jankova.

Ušly jsme 15 km – jeden kilometr hezčí než druhý!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*