Návštěva výstavy Jože Plečnik na Pražském hradě

Výstava se konala v Tereziánském křídle Starého královského paláce na počest 150. výročí Plečnikova narození
Středa 4. května 2022

Náhoda zařídila, že v den, kdy jsme se s Mílou během dopoledne zúčastnily schůze na pražském ústředí KČT, podnikla Iva se sestrou májovou vycházku Prahou. Hlavním odpoledním programem nás čtyř byla návštěva v úvodu zmíněné výstavy.
Se souhlasem Ivy jsem využila části jejích rozzářených jarních fotografií jako doprovodu z centra města ku Hradu.

Pomník Jana Husa od Ladislava Šalouna byl na Staroměstském náměstí odhalen roku 1915 k pětistému výročí Husova upálení.
Socha Karla IV. na Křižovnickém náměstí byla instalována roku 1848 u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy.
Staroměstskou mosteckou věž postavil Petr Parléř společně s Karlovým mostem během 70. let 14. století.
Hradčanské panorama z Karlova mostu.
Malostranské mostecké věže – nižší je Juditina věž, vyšší byla dokončena v polovině 15. století za Jiřího z Poděbrad; mezi nimi je gotická brána jako vstup na Malou Stanu.
U sochy sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě se zastavuje množství turistů.
Vstup do Pražského hradu u Matyášovy brány.
Býčí schodiště spojuje III. nádvoří Pražského hradu se zahradou Na Valech – podle návrhu hradního architekta Josipa Plečnika bylo dokončeno roku 1931.
Upoutávka na výstavu ke 150. výročí narození hradního architekta, která se konala v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě.
Jedním z exponátů výstavy byl Plečnikův dům v Lublani – model byl vytvořený pro výstavu konanou v roce 1986 v Centre Pompidou v Paříži; zapůjčeno z Lublaně.
Model Plečnikova trojmostí v Lublani.
Výstavní síň ve Starém královském paláci.

Na výstavě, která byla otevřena od 1. 4. 2022 do 31. 10. 2022 a vstup byl zdarma, se nacházelo množství studijních materiálů – zařazuji části úvodního textu, který v krátkosti přibližuje život a dílo osobnosti, řazené mezi světové fenomény architektury 20. století.

Slovinský architekt a urbanista Jože Plečnik, narozený 23. ledna roku 1872 v Lublani, měl být původně dle přání otce tesařem – v jeho dílně se také vyučil.
Po získání státního stipendia studoval na průmyslové škole ve Štýrském Hradci. Následně absolvoval studia architektury na vídeňské umělecké akademii pod vedením prof. Otto Wagnera, v jehož architektonickém ateliéru poté pracoval. V roce 1901 si Plečnik založil ve Vídni vlastní ateliér.
Zároveň na akademii navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou (1871–1923), na jehož doporučení se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil celých 10 let. Tuto etapu svého života bral Plečnik velmi zodpovědně a věnoval se tak více svým povinnostem v rámci působení na škole, nežli vlastní tvorbě a snažil se být pro studenty dobrým mravním příkladem.

Na počátku dvacátých let byl jmenován architektem Pražského hradu a zahájil přestavby pro reprezentativní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Mezi další Plečnikovy počiny v Praze patří například Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, jeho působení lze zaznamenat také v Lánech, letním prezidentském sídle, kde vybudoval například sloupořadí s lvími hlavami či kašnu komponovanou z kamenných pyramid.

Během svých profesorských let vychoval Josip Plečnik na 50 architektů, kteří následně přispěli k vysoké úrovni české moderní architektury.
Od roku 1921 zároveň působil také jako profesor architektury na Univerzitě v Lublani, kde byl až do roku 1956.
V roce 1957 umírá ve svém domě v Lublani. 

Schodiště v Tereziánském křídle Starého královského paláce.
Zahrada Na Valech je lemována areálem Pražského hradu.
Zahrady pod Pražským hradem.
Májová Praha.
Sestup z Pražského hradu zahradním schodištěm na Malou Stranu.
Valdštejnská zahrada v areálu Senátu České republiky.
Rozkvetlá májová Praha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*