Putování po projektech uskutečněných s pomocí fondů EU
Komentovaná prohlídka interiérů, historických krovů a věže kostela
Sobota 1. října 2022
S radostí jsme využili pozvání a v 9 hodin byli spolu se 20 dalšími účastníky připraveni před kostelem. Jak už to v těchto případech bývá, prohlídka byla dokonale připravena, vyslechli jsme nejen historii kostela, ale i vyprávění o průběhu opravy krovů, nedávno dokončené.
Kdysi, před léty, jsme „půdní prostory“ kostela viděli, proto nás zajímal jejich stav po rekonstrukci.
Obdrželi jsme brožurku, z níž zařadím některé fotografie a využiji texty, v nichž je v kostce to nejdůležitější o historii kostela sv. Jakuba Většího.
Trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem a dvěma vysokými věžemi v průčelí je zasvěcený patronu horníků, svatému Jakubu Většímu. Roku 1256 byl posvěcen hlavní oltář olomouckým biskupem Brunem, trojlodí však bylo dokončeno až v letech 1373–1703. Dnešní podoba kostela je z větší části výsledkem puristické obnovy z přelomu 19. a 20. století.
Kostel byl od samého počátku v duchovní správě řádu premonstrátů, nejdříve želivských, od roku 1591 premonstrátů ze Strahova.
Roku 1436 bylo v kostele za přítomnosti císaře Zikmunda vyhlášeno české znění Basilejských kompaktát, v roce 1469 zde byl Matyáš Korvín prohlášen českým králem. (Informace z brožury.)
Hlavní oltářní obraz Stětí sv. Jakuba namaloval v roce 1763 Johann Nepomuk Steiner (*1725 v Jihlavě, †1793 ve Vídni), portrétista a malíř oltářních obrazů, dvorní malíř Marie Terezie, člen Vídeňské akademie.
Jeho dcera, Barbara Krafft-Steinerová (*1764 v Jihlavě, †1825 v Bamberku), byla slavná portrétistka – nejčastěji reprodukovaná podoba Wolfganga Amadea Mozarta je jejím dílem (byla např. i na původním obalu čokoládových bonbonů Mozartovy koule) – jako posmrtný portrét skladatele jej namalovala v roce 1819. Byla, stejně jako její otec, členkou Akademie umění Vídeň.
Kostel sv. Jakuba Většího je pokladnicí uměleckých předmětů – jmenujme zde jen unikátní Pietu z 2. poloviny 14. století a překrásnou sochu sv. Kateřiny, která náleží do okruhu spanilých českých madon.
Věže byly stavěny již v průběhu 13. století a dokončeny v první třetině 14. století. Severní věž je vysoká 63 metrů – v horní části věže byl umístěn byt věžníka, který zde působil až do roku 1924.
Přibližně o sto let později byla postavena věž jižní – zvonová. Zakrátko však musela být o celých 9 metrů snížena, neboť se vlivem příliš nestabilního podloží začala vyklánět od své osy. V roce 1563 byl do věže zavěšen zvon, tradičně nazývaný Zuzana. S průměrem 220 cm je druhým největším zvonem na Moravě (hned po Olomouci) – je vysoký 182 cm a váží 7086 kg.
Původní krytinou střechy kostela byla břidlice, později nahrazená červenými pálenými taškami. Ty byly roku 1904 vyměněny za novou krytinu z barevných glazovaných tašek, vyrobených v lichtenštejnské keramičce v Poštorné u Břeclavi.
V letech 2017–2019 došlo na kompletní rekonstrukci střechy. Novou krytinu speciálně pro tuto střechu vyrobila firma ve Slovinsku. Celkem 82 000 kusů bobrovek ve dvou zelených a čtyřech hnědých odstínech bylo uchyceno 160 000 kusy měděných hřebů. Krovy byly opravovány technologií celodřevěných spojů. Kompletní náklady na obnovu přesáhly třicet milionů korun, rekonstrukce byla podpořena finančním programem Evropské unie. (Informace z brožury.)
Závěrem jsme vystoupili na věž – František pořídil několik fotografií:
Kaple Olivetské hory byla vystavěna na konci 17. století, byl v ní soubor soch z 15. století, který je dnes umístěn v kostele sv. Jakuba. Kaple byla později zbourána, současná pseudorenesanční stavba vznikla v roce 1913.
Související článek:
Sedm století Jihlavy v obrazech