Babí hora – královna Beskyd

Třetí z pěti dnů, strávených na výpravě se Spolkem přátel hor z Českých Budějovic
27. 10. – 1. 11. 2015
Pátek 30. října 2015

Všichni víme, že nejvyšší horou Beskyd je Lysá hora (1 323 m n.m.) – pokud však neomezíme Beskydy jen na naše území a zahrneme do nich ještě polské a slovenské, zjistíme, že nejvyšším vrcholem je Babí hora (1 725 m n.m.). Leží v Oravských Beskydech, které jsou po Vysokých a Nízkých Tatrách na třetím místě mezi nejvyššími pohořími na Slovensku, a je horou hraniční – ze Slovenska vypadá mírně, ačkoliv vystupuje nad okolní krajinu o plných tisíc metrů, z polské strany jsou její svahy příkré, skalnaté a divoké.

Babí hora leží na hranici mezi Polskem a Slovenskem

Při pohledu na mapku vidíme, že Babí hora jako součást CHKO Horní Orava je nejsevernějším vyhlídkovým bodem Slovenska – pro svou odlehlost a poměrně špatný dopravní přístup není však příliš navštěvovaná, i když je symbolem Oravy, zato pro Poláky je to jeden z nejoblíbenějších horských masivů se statutem národního parku. Babiogórsky Park Narodowy se těší vysoké návštěvnosti a všechny trasy a chodníky jsou v perfektním stavu. Výše uvedené skutečnosti byly dobrým důvodem, aby vedoucí zájezdu Milan Marko navrhl naší výpravě výstup na vrcholek Babí hory z polské strany, ze sedla Krowiarky (1 018 m), odkud nás čekalo převýšení jen sedmisetmetrové.

Z hotelu Javor v Řece u Třince, kde jsme byli ubytovaní, zdolal autobus vzdálenost do Babiogorského národního parku za tři hodiny, v infocentru jsme zaplatili 2,50 zl. za vstup a začali po pečlivě upraveném kamenitém chodníku stoupat – zpočátku byl výstup strmější, po dosažení vyhlídky Sokolica (1 367 m) už na námahu nebral nikdo zřetel, protože výhledy z nezalesněného hřebene byly neskutečně krásné!

informační a vzdělávací turistické středisko; www.svatosi.cz

Tatry Vysoké i Nízké viděné z nezvyklé strany jakoby plavaly po obloze, předváděly se jako manekýny na molu – nádherné panorama, s každým výškovým metrem trochu jiné: rozeznali jsme Roháče, Kriváň, Choč, Červené vrchy, které jsme loni s Milanem po hřebeni přešli…

při výstupu na vrchol Sokolica jsme si užívali výhledy na slovenské hory

Babí hora je také významným rozvodím – její svahy odvodňuje v Polsku Visla, se kterou se dostanou do Baltského moře, vody z jižní strany odvádí řeka Orava do Váhu a ten se vlévá do Černého moře.

vyhlídka z vrcholu Kepa

I na polské straně převyšuje masiv Babí hory okolní terén o tisíc metrů, pohled z hřebenové cesty do strmých kotlů bere dech – když jsme opustili pásmo lesa, stoupali jsme zpočátku nízkou kosodřevinou a jalovčím, pak suťovisky a alpínskými loukami…člověk by nečekal zcela vysokohorský charakter krajiny…

výhled na polskou stranu při výstupu na Babí horu

stezka po hřebeni - Gówniak (1 617 m)

čím výše, tím čarovnější výhled na hřebeny slovenských hor

vrcholek Babí hory (1 725 m), královny Beskyd

Na vrcholku, skalním suku, zvaném polsky Diablak, kterým prochází hranice, je kamenný sloup z roku 1876, postavený na počest výstupu arciknížete Josefa Habsburského.

sloup na Diablaku byl postaven na počest výstupu arciknížete Josefa Habsburského

Cíle bylo dosaženo, následovalo kochání a odpočinek.

Oravské Beskydy jsou v mlze, v dálce Tatry

odpočinek na vrcholku Babí hory

přes poměrně malou výšku má Babí hora vysokohorský charakter

Malá Babí hora (1 515 m) z vrcholku Babí hory

Milan Marko nám podal dokonalé informace o blízkém i vzdáleném okolí

Babí hora jako dokonalý vyhlídkový bod přitahovala vždycky milovníky přírody – takovým byl i Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II., který prý na ni častokrát vystoupil – slovenští věřící z oravských vsí postavili v srpnu 1996 na vrcholku hraniční hory památník na jeho počest.

na slovenské straně je památník na počest výstupů papeže sv. Jana Pavla II.

text na pamětní desce je věnován Janu Pavlovi II.

Dočetla jsem se také, že údajně v roce 1912 měl na Babí horu vystoupit ze slovenské strany i Lenin 🙂 – každopádně se trasa vedoucí na vrcholek kdysi jmenovala „Chodník V. I. Lenina“.

Je načase podívat se na mapku dnešní trasy:

trasa ze sedla Krowiarki přes Sokolicu a Gówniak na Babí horu, ze sedla Brona (Brána) do střediska Markowa 30.10.2015

Na mapce je vidět, že jsme z Babí hory sestupovali po modře značené cestě směrem k Malé Babí hoře – cesta suťovým chodníkem byla místy nepříjemná, ale okolní výhledy nám všechny strázně bohatě vynahradily.

sestupujeme směrem k Malé Babí hoře

trasa vedla stále po hranici slovensko-polské

sestup z Babí hory po kamenném chodníku byl poměrně náročný

ohlédnutí na hřebenovou cestu, která nás dovedla na vrcholek Babí hory

sestup do sedla Brona (Brána) ve výšce 1 408 m

V sedle Brona jsme se rozhodli, že z časových důvodů nevystoupíme na Malou Babí horu,

Malá Babí hora (1 515 m)

ale vydáme se po svahu horského masivu dolů k chatě Markowe Szczawiny a pak lesem dále do Markowe (716 m), kde na nás měl čekat autobus. Okruh přes Malou Babí horu se nám zdál v tomto ročním období dost dlouhý, báli jsme se, že nás v neznámém terénu zastihne tma – ostatně těch zbývajících sedm set výškových metrů sestupu po chodníku, zbudovaném sice s péčí, přesto ale z neopracovaných kamenů, bohatě stačilo!

než jsme došli do cíle, sestoupili jsme celkem 1 000 výškových metrl dost náročným terénem

Všichni, kteří se vypravili na výšlap (≈ 22 km), se na stanovištích domluvených podle zvolených tras ve zdraví shledali, uvelebili se v autobuse a v 16:30 se vydali krajinou, kterou záhy pohltila tma, domů.

2 odpovědi na “Babí hora – královna Beskyd”

  1. Děkuji za pěkné povídání a ještě hezčí fotky.
    Předvčírem nám Babí Hora předvedla vrcholový výdrb s vodou a kroupama.
    Do Slanej Vody jsme ale došli suší.
    A dnes jsem moc rád, že vidím co jsem mohl vidět a neviděl.
    Ještě jednou dík.
    (Krowiarki – Slaná Voda cca 14 km a skoro 900 metrů výškových)
    Ať vám to šlape,
    Mirek

    1. Díky, že jste se ozval!
      Věřím, že příště to vyjde 🙂 Holt není vždycky posvícení 🙂

      Děkujeme za návštěvu našich stránek, moc si vážíme toho, že jste naším čtenářem – přejeme dobré a zajímavé cesty. 🙂

Napsat komentář: M+M Svatošovi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*