Ohnsorgův mlýn, Cejle

Příprava trasy Eurorando 2016
Neděle 21. února 2016

Výbor oblasti KČT Vysočina rozhodl, že se při příležitosti Zahájení jarní turistické sezony na Čeřínku uskuteční i oblastní Eurorando a jeho trasa bude účelně propojena s ostatními, které vedly Přírodním parkem Čeřínek – vhodný objekt, Ohnsorgův mlýn, je na trase ke kosteleckému nádraží ČD, kudy většina pochodníků půjde, a spojuje v sobě nejen dané téma energie, ale příhodně rozšíří i znalosti turistů o historii Kostelce a okolí.

Dějiny tohoto místa v údolí pod svahy Čeřínku při brodě přes řeku Jihlavu, na křižovatce tehdejších cest, sahají do samých počátků osidlování Českomoravské vrchoviny. Kolonizace hvozdů probíhala za podpory pražských církevních hodnostářů, jejím největším centrem byl klášter Želiv. Z výčtu držav kláštera, které v roce 1226 písemně potvrdil papež Honorius III., je znám průběh hranice mezi zeměmi českou a moravskou, v listině jsou také zmínky o mnoha vysočinských vsích. (Dočetla jsem se, že Rynárec na Pelhřimovsku je nejstarší doložená ves na Českomoravské vrchovině – pražský biskup Daniel II. písemně potvrdil 20. 5. 1203 vysvěcení tamního farního kostela.)

Hraničním hvozdem, který byl v těchto místech ve středověku nazýván les Borek, procházela paralelně s Haberskou Humpolecká obchodní stezka, která vedla k Třešti a dále na jih. Nad řekou v kotlině mezi masivem Čeřínku a protějšími vrchy byla vybudovaná ochranná tvrz proti loupeživým rytířům, později vznikla poblíž osada, jejíž obyvatelé si už ve 13. století postavili na vyvýšenině nad řekou na místě dřevěného kostela zděný, který dal vsi jméno Kostelec. Původně se jednalo o slovanskou osadu, ta však byla obsazená německými přistěhovalci. Stavba tvrze a osady jistě souvisela s rozvojem blízké Jihlavy a jejích stříbrných dolů. První písemná zmínka o existenci Kostelce je v listině jihlavského městského senátu z 27. ledna 1288.

kostel sv. Kunhuty v Kostelci byl chráněn valem; www.svatosi.cz

kostel v Kostelci pochází ze 13. století, jeho předchůdcem byl dřevěný

V meandru řeky poblíž vodní tvrze začal pracovat mlýn, který však zanikl v 17. století – stával na Gothově louce, kde je dnes Kaláškův rybník. Lokalita byla prozkoumána na konci 19. století amatérským archeologem, statkářem Vilémem Richlým z Mirošova a pak při stavbě železnice, která historicky nejstarší místo Kostelce protínala.

v popředí rybník Ohnsorg, vzadu Kaláškův rybník, kde stávala vodní tvrz

V roce 1555 byl nedaleko prvního mlýna, u tzv. tvrzského dvora, ve Vestenhofu na české straně, postaven další, který patřil Kostelci ležícímu za řekou na straně moravské. V roce 1761 koupil mlýn od Franze Raaba Mathes Ohnsorg – jeho potomci v něm žijí dodnes a mlýn dosud plní své poslání – nyní však katastrem spadá pod obec Cejle.

Ohnsorgův mlýn

původ Ohnsorgova mlýna je kladen do roku 1555

Mlýn byl dříve poháněný vodou z nedalekého rybníka, napájeného náhonem z řeky Jihlavy. Ve mlýně byla instalována turbína o výkonu 13 kW. Ve druhé polovině 20. století byl náhon z rybníka ke mlýnu zasypán a pohon řešen elektromotorem.

rybník Ohnsorg

Toto místo bylo do akce Eurorando 2016 vybráno ne pro omračující výrobu energie, ale kvůli kontinuitě – ta má v určitých případech zásadní význam a dopad – vnímavým netřeba vysvětlovat.

Ohnsorgův mlýn na razítku vydaném při příležitosti Euroranda 2016

Třetí mlýn v Kostelci vznikl po třicetileté válce na Třešťském potoce, mlýnské kolo bylo poháněno propustí ze Silničního rybníka. Pro naše čtenáře je zajímavé, že v roce 1880 ho koupil Franz Gottfried Czap z Jihlavy – více o něm píšeme v článku Střípky z jihlavské minulosti – a vzápětí věnoval své dceři a zeťovi Deutschovým, ti mlýn přestavěli na parní a předali synovi Richardovi, vášnivému cestovateli. Richard Deutsch neměl čas starat se o majetek, mlýn řídil stárek Johann Frühauf, který ho pak s pomocí manželčina věna v roce 1904 koupil. Po požáru v roce 1907 byl objekt částečně opraven a vznikla v něm brusírna skla, ale zkrachovala. Nejistý osud byl vyřešen roku 1917, kdy na místě bývalého mlýna vznikla Továrna na uzeniny a konzervy, která pod jinými názvy, ale se stejným sortimentem funguje v obci s asi tisíci obyvateli dosud.

výhled z návrší na ves Kostelec

Hydroenergetický potenciál řeky Jihlavy byl využíván od středověku – na březích se nacházelo množství mlýnů, pil i hamrů – podívejte se na mapku, na které jsou zachyceny objekty využívající vodní energii v úseku od Kostelce po Jihlavu:

zákres mlýnů na řece Jihlavě

Po silničce, kudy vede cyklotrasa č. 5090, jdeme k obci Cejle, odkud pokračujeme na Čeřínek po červeně značené turistické cestě. Zvláštní název obce Cejle prý ukazuje na německé pojmenování zeil, což značí řadu nebo ulici, ale obec byla vždycky česká – Němci (zpravidla) stavěli tzv. silnicovky, zatímco české osady měly návsi do tvaru podkovy či neúplného nebo někdy i dokonalého kruhu. O vesnicích Cejli a blízkých Dvorcích se dozvídáme na listině z roku 1360, která řeší soudní při o mlýn na Jedlovském potoce (dnes Pekárkův Pekelský mlýn) – o tom snad někdy příště. 🙂
Ve vsi jistě upoutá turisty kámen s křížem, pod jehož příčnými rameny jsou znázorněna dvě vozová kola s pěti loukotěmi – žádná pověst se o něm ale nezachovala.
V současnosti slouží kámen jako sokl pro železný křížek před budovou bývalé školy.

stará škola v Cejli, v rohu zahrady je pamětní kámen s křížem

kámen v zahradě staré školy v Cejli

Nad vsí se zvedají zalesněné svahy Čeřínku – červeně značená lesní cesta zavede pochodníky k chatě – a že stojí za to vydat se po ní, snad napovědí následující obrázky…

les na svahu masivu Čeřínku

místo jako stvořené pro meditaci

nejkrásnější zahrada

tak hezky je v lesích na Čeřínku; www.svatosi.cz

na cestě Čeřínek - Cejle; www.svatosi.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*