Turistická výprava se Spolkem přátel hor 14. – 22. července 2018
Druhá část: úterý 17. 7. 2018
Dnešní den byl ve znamení mimořádných zážitků: Plešivecká planina nabídla procházku líbeznou, tichou krajinou bez lidí, zatímco v podzemí se ukrývaly dramatické výtvory přírody – krasové propasti a jeskyně, v kostele ve Štítniku nás ohromil pohled na starobylou, ne zcela běžnou sakrální výzdobu a top zážitkem byla návštěva Ochtinské aragonitové jeskyně!
Poznávání regionu Gemer pokračovalo dnes nedaleko Rožňavy, kde jsme byli od soboty 14. 7. 2018 ubytovaní. Gemer je jedna z nejstarších a nejvýznamnějších oblastí Slovenska – táhne se (velmi volně řečeno) od pramene Hronu na severu až k Cerové vrchovině na jihu Slovenska, na východě dosahuje k Silické planině, vlastně zahrnuje okresy Rimavská Sobota (na západě), Revúca a Rožňava.
Výstup na Plešiveckou planinu jsme uskutečnili z obce Slavec, z údolí, které ve Slovenském krasu odděluje Plešiveckou planinu od Silické.
Hned na úvod jsme museli při výstupu po žlutě značené trase překonat asi 400 metrový výškový rozdíl – okraje Plešivecké planiny jsou strmé.

Neosídlená náhorní vápencová plošina s množstvím povrchových i podzemních krasových útvarů má rozlohu asi 53 km2, střední a severní část tvoří louky, v této době plné roztodivných květů, a jalovcové stráně, sem-tam lesíky – slovem malebný kraj zcela ovládnutý přírodou. Množství škrapů a závrtů dává tušit existenci podzemních krasových forem, propastí a jeskyní – my jsme ovšem zůstali jen u obhlídky těch v našem okolí viditelných. 🙂



















Nádherné výhledy na zalesněné skalnaté masivy po obou stranách doliny, stádo pasoucích se ovcí cinkajících zvonečky a louky plné květin byly skvělou odměnou za dosavadních 22 ušlapaných kilometrů a převýšení téměř 900 metrů (též stejném sestupu – ach ta kolena! 🙂 )

Štítnik (≈ 1500 obyvatel, maďarsky Csetnek /čti Četnek/) je město s dlouhou tradicí – už ve 14. století se tu těžila a zpracovávala železná ruda – naleziště užitkových i drahých kovů v této oblasti, a jejich zpracování, se obrazilo v tvářnosti celého regionu. I výstavný kostel s bohatým interiérem svědčí o dobré životní úrovni zdejších obyvatel.
Dějiny oblasti Gemer jsou spojené se šlechtickými rody Bebekovců, Andrássyovců a Coburgovců – ještě o nich uslyšíme.
Dříve než jsme si dopřáli prohlídku štítnického kostela, naplánoval a objednal vedoucí naší výpravy Milan Marko návštěvu nedaleké Ochtinské aragonitové jeskyně.
Z té máme jen obrázek vstupní haly:

Jeskyni na severním úbočí vrchu Hrádek objevili horníci při průzkumu terénu – hledali železnou rudu a našli úžasný podzemní prostor s několika druhy mramoru (i modrý!), vyzdobený trsy, větvičkami a keříky aragonitu. Jeskyně je přístupná veřejnosti od roku 1972, v současnosti je zapsaná v Seznamu světového dědictví UNESCO, její logo je aragonitové srdce, jeden z nejkrásnějších útvarů vzniklých v Ochtinské jeskyni.
Z parkoviště jsme asi půl kilometru mírně stoupali k přístupové štole a do jeskyně pak sestoupili po 104 schodech. Prohlídka 300 metrů zprůchodněného úseku trvala necelou hodinu, v níž jsme žasli, jak fantastická díla vytvořil bíle či až do hněda zbarvený uhličitan vápenatý během milionů let. Krásná a obdivovaná je síň zvaná Mléčná dráha – aragonitové střapce visí ze stropu a ve světle lampy září jako hvězdy!
Při teplotě necelých 8°C jsme křepce vystoupali znovu po schodech do úrovně 642 metrů ke vchodu do jeskyně a konstatovali, že zpřístupněný prostor sice není velký, ale jeskyně je opravdu unikátní!
Vrátili jsme se do Štítníka, kde na nás čekal průvodce, mladý hoch, který měl rozsáhlé znalosti historické – prohlídka kostela v jeho podání se stala lekcí o dějinných událostech nejen v tomto regionu. Co jsem si dokázala zapamatovat a zapsala si, případně dohledala na internetu, uplatním v komentářích k následujícím fotografiím, které Mirek s péčí pořídil během prohlídky obdivuhodně zachovaného historického interiéru kostela.















Po tomto dni vrchovatě naplněném jsme se šli po večeři projít krásným rožňavským náměstím, s jistotou jsme si každý vybrali právě tu nejchutnější (a velmi levnou) zmrzlinu a tím završili zdejší pobyt – zítra ráno táhneme dál. 🙂
Že celou noc pršelo, jsem se dozvěděla od těch, kteří nemají tak dobré spaní… 🙂