Výšlap jsme si dopřáli ke 30. výročí založení Klubu českých turistů Vysočina
Pátek 18. března 2022
18. března 1992, tedy na den přesně před 30ti lety, byl v kraji Vysočina ustaven Klub českých turistů. Členové výboru se rozhodli koordinovat činnost jednotlivých odborů turistiky a tím umožnit co největšímu počtu turistů účast na pořádaných akcích a také organizovat vzdělávání turistů i značkařů a usnadnit účast na programech celostátních.
Při příležitosti 20. výročí založení KČT Vysočina vznikl obsáhlý sborník a na Hrádku v Jihlavě bylo uspořádáno slavnostní shromáždění. Léta běžela, poměry se pomalu měnily…
Před dvěma dny pořádal již zcela jiný výbor oblasti zasedání ke 30. výročí založení KČT Vysočina – pro vzpomínku na významný den zůstal jen pamětní list, jímž bylo 21 turistů, kteří přijali pozvání, podarováno. Z iniciativy výboru oblasti bohužel nevznikl žádný text o činnosti během minulého desetiletí, takže pro budoucnost není co archivovat.
Protože jsme přesvědčeni o tom, že oblast KČT Vysočina měla velký význam pro rozvoj turistiky a dosud jsou vidět výsledky někdejší podpory odborů i sounáležitost mezi nimi, uspořádali jsme komorní oslavu na výletě do jarní přírody.
Vlak nás dovezl do Sobíňova, odkud Míla naplánovala vycházku za bledulemi do NPR Ransko. Než jsme se vydali na trasu, otevřeli jsme láhev šampaňského a připili si na budoucnost turistiky, která nám, pěti zúčastněným, obohacuje život tak, že bez ní si jej nedokážeme představit.
Byl krásný den a tři fotografové z naší pětičlenné skupiny se tužili, takže já mám teď z čeho vybírat! 🙂
Je jasné, že jsme sledovali vše, co okolí naší trasy nabízelo – za osadou Sopoty nás zaujala poměrně velká parková plocha s jarními květinami a sochami – na informačním panelu jsme zjistili, že zde býval až do poloviny minulého století hřbitov. Byl zřízen koncem 18. století, ale ukázalo se, že místo bylo kvůli spodní vodě nevhodné. Po vzniku nového hřbitova byly pomníky zasazeny do obvodní zdi a okolí upraveno.
Cestovatel, spisovatel a dobrodruh František Vyšata-Čech
*14. 2. 1881 Chlumany u Prachatic, †3. 10. 1942 Sobíňov – Hlína.
František Vyšata-Čech byl člověk s neklidnou duší, velkou část života strávil v Jižní Americe – několikrát se vrátil domů, ale dlouho nevydržel a opět vyplul přes Atlantik. Vyšatovy knihy: Patnáct let v Jižní Americe, Trojdílný cestopis: V žáru pamp I, Divokým rájem II, Z tajů Kordiller III; Středem Jižní Ameriky, Paměti z domova a z ciziny (rukopis).
Jeho životní krédo znělo: „Všude jsem pracoval, nestyděl jsem se za žádnou práci a šetřil na cesty, bych mohl dávati zprávy české veřejnosti o životě, poměrech a krajích Jižní Ameriky. Nikdo mi za to nezaplatil ani haléře. Nic jsem nechtěl, než konati svoji povinnost co dobrý Čech a člověk.“
Na webu naleznou zájemci dost informací o životě tohoto pozoruhodného muže.
Modrá značka, kterou jsme sledovali, nás zavedla do lesa s názvem Kominík. U studánky stejného jména jsme se dozvěděli o vzniku pojmenování.
Poté už jsme dosáhli cíle, kterým bylo bleduliště v Ranském polesí – několikrát jsem se v minulých článcích zmiňovala, že se těmto nádherným květinám daří na vlhkých půdách v lesích s převahou olšin – v části polesí jsou tyto podmínky splněny.
Od Pobočenského rybníka jsme se po žlutě značené turistické trase vydali do Ždírce nad Doubravou k vlaku a odtud odjeli domů.
Tak jsme po svém způsobu oslavili jubilující turistické sdružení i jaro na Českomoravské vrchovině.
Záznam trasy na mapě:
Bledulky jsem vždycky milovala. Jsem ráda, že jejich nalezišť snad neubývá.