Jihlavský okruh (část)

Na skok na Zaječí skok, ale i jinam…

Konečně přišla neděle a my jsme mohli její převážnou část strávit venku. Celý předcházející týden jsme se kvůli pracovním i rodinným záležitostem museli chovat způsobně a zodpovědně a o turistice jsme si mohli tak akorát vyprávět (což jsme také dělali – plánovali jsme, kam a kdy vyrazíme). Vyjeli jsme na kolech s tím, že pojedeme po pěších turistických trasách kolem Jihlavy, abychom byli co nejdříve zpátky, protože doma na nás čekala Indie (fenka) a před naším odjezdem dělala smutné psí oči.

Tak jsme tedy ráno 2.9. vyjeli (podle mne je v 10,15 hod. ráno) směrem na ZOO a kousek od ní jsme se napojili na modrou TZ, která nás kolem Staré plovárny vedla do Sasova, kde jsme si prohlídli koně, které tam kdosi chová. Část cesty jsme šlapali po svých, část do pedálů – tak to bylo celou trasu, s tím jsme počítali a vyhovovalo nám to. Za Sasovem je lokalita Ráj, kde se dolovalo stříbro (hned u turistické stezky je možné vidět vchod do odvodňovací štoly). Jeden čas se dost mluvilo o tom, že by  v těchto místech měl vzniknout hornický skanzen, ale nevím, jaký je stav v té věci teď. Rančířov už nás vítal v poledním slunci.

A to sluníčko mělo vliv i na obrázek, není kvalitní, ale přesto je na něm vedle kostela vidět opravená bývalá barokní fara z 18.století, ze které po rekonstrukci vznikl hotel Vivaldi (a vedle něj obrovská ošklivá tenisová hala, ale je prý nezbytná pro hotelovou klientelu…). O obci je písemná zmínka už na začátku 14. století, je tedy vidět, že se tu lidem líbilo žít už před staletími. Modrá TZ jde dále na chatovou osadu Okrouhlík, která má tu dobrou vlastnost, že je tu otevřená hospoda. My jsme mohli konzumovat, protože jsme vlastně byli pěšáci, nikoliv cyklisti…

Posilněni jsme změnili barvu na žlutou. Dostali jsme se na Jihlavský okruh (žlutá TZ), prošli jsme lesem a projeli dál silničkou přes Vysokou (obec s asi 50 obyvateli, písemně doložená ve 14.století), kolem nově opraveného ateliéru grafické školy (kde se pilně sochalo i v neděli – výsledky jsou teď k vidění ve Smetanových sadech v Jihlavě) až nad vesnici Hosov. Zde se stezka stáčí vlevo do lesa, pak přejde pelhřimovskou silnici a hned zase šup do lesa. Hosovská hájenka trochu zklame svou nehájenkovskou vizáží, no ale nešť…Les kolem voněl, sluníčko se snažilo, myšlenky na povinnosti byly pryč…Dojeli jsme do Rantířova a změnili jsme barvu na červenou (i když v hospodě měli ještě zavřeno). Z můstku přes řeku Jihlavu jsme pro vás udělali obrázek malebné skály a to proto, že nám archivář p.Vilímek jednou při vycházce povídal, že v těchto místech měla být přehrada. V archivu se dochovaly plány, zde se z přípravných prací dochoval ještě znatelný násep. To je všechno, co moje hlava z jeho zasvěceného výkladu dokázala udržet (jo, taková jsem já ).

Dva a půl kilometru odtud je na červené TZ proslavená skála (vlastně 5 skalisek až 30 m vysokých, oddělených úžlabinami), zvaná Zaječí skok. Lokalita je opředená pověstmi a je hojně navštěvovaná už odedávna. Je to první přírodní rezervace na Vysočině, vyhlášena byla už v roce 1933. Jsou zde chráněné jak skály, tak rostliny a živočichové. Na ceduli se dá zjistit, co znamenitého tu je – mne zaujalo, že nahoře na skalách je rostlinstvo teplomilné a suchomilné a dole, kde řeka Jihlava obtéká skály, se na stinném a vlhkém úpatí daří druhům opačným (velmi laicky řečeno, promiňte mi). V každém případě je tu krásně vždycky a je to jen asi 6 km od Jihlavy. Na Skok jsme se stavili jen na skok, protože Indie čeká…

V Jihlavě jsme v prvním supermarketu v oddělení lahůdek podlehli obžerství (4 druhy pečiva) a z čiré radosti a náhlého přílivu sil jsme jeli nikoliv nejkratší cestou domů. Tachometr ukázal, že jsme celkem ušlapali na kole/pěšky 35 km. Doma jsme byli už odpoledne a Indie nás přivítala tak radostně, jak to dovedou jenom psi.

Ve výborné náladě jsme se rozhodli, že část cesty vám nabídneme jako vycházku, na kterou všechny zájemce z řad turistů i náhodných zájemců srdečně zveme příští týden 8.9.2007. Budeme rádi, když ti z vás, kteří nemají Jihlavu příliš z ruky, přijdou. Sraz je v 8,40 hodin na autobusovém nádraží ICOM, nástupiště č.7, odjíždíme v 8,50 hodin do Rančířova. Půjdeme na Okrouhlík, pak do Rantířova. Odtud můžete jet vlakem do Jihlavy (odjezdy máme zjištěné). Nabízená trasa je 11 km dlouhá (respektive krátká) a stojí za to, projít ji a strávit hezké chvíle v přírodě a v dobré společnosti. Komu se to zalíbí a nebudou ho bolet nohy, může s námi jít pěšky přes Zaječí skok do Jihlavy. Těšíme se na vás všechny. 

Zdrávi došli!