Cyklostezky podél řek Mürz a Mur

Rakousko 28. – 31. 8. 2008

Maruška Hobzová z KČT Sokol Bedřichov pořádala cyklozájezd, kterého se zúčastnilo přes 30 účastníků (limit je kvůli přepravě kol) a my jsme měli to štěstí, že jsme byli mezi nimi. Loni jsme jet nemohli, proto jsme byli rádi, že letos znovu vyrazíme se známou bezvadnou partou. V plánu byla zkrácená Mürztalweg, tj. stezka údolím řeky Mürz, značená R 5, která se ve městě Bruck an der Mur napojuje na cyklostezku R 2 podél řeky Mur a vede do Bad Radkersburg, což jsou lázně na hranicích se Slovinskem. Tady je velmi jednoduchá mapka cyklotrasy:

mapka cyklotrasy

Letos jsme vlastně přijeli pokračovat v trase podél řeky Mur – vloni jeli Sokolové od jejího pramene do Grazu, letos jsme měli do Štýrského Hradce přijet z opačné strany. Před několika lety už jsme celou Murradweg projeli s KČT Čeřínek, takže jsme o ní měli představu a nevadilo nám, že se napojíme uprostřed trasy.

Sraz u autobusu byl ve čtvrtek v 5 hodin ráno v Jihlavě, nakládala se kola do přívěsu – to trvalo asi hodinu – pak jsme vyjeli a před polednem jsme z vesnice Mürzsteg (kousek od oficiálního začátku stezky) vyráželi vstříc přívětivým rakouským městečkům a bezvadným cyklostezkám. Do večera jsme měli dojet do Brucku, kde jsme nocovali v Jugendhausu. Teď trochu podrobnější mapka:

cyklostezka do Bruck an der Mur

připraveni, natěseni

Musím říct, že letos pěstujeme turistiku tak čile, že jsem na tento zájezd odjížděla zdaleka ne čilá, před pár dny jsme se totiž vrátili z pěších pochodů po jižních Čechách a v nohách jsme měli za tři dny kolem sta kilometrů… Ale tahle cyklostezka byla lék na mé znavené tělo, opravdu nenáročná pohodovka, všechno bylo takové jako na reklamách cestovek – slunce svítí, kytky kvetou, všichni se usmívají, problémy neexistují…

cyklostezka vede údolím řeky Mürz

den je krásný

Asi v polovině trasy na nás čekal Toník s autobusem a uvařil zájemcům kafíčko, labužníkům alžírskou kávu (mňam!)

zastávka u pojízdné kavárny

Kdo nikdy nejel po rakouské cyklostezce, pomyslí si, že trochu přeháním, ale je tu opravdu příjemně.

tenhle pohled se neomrzí

Ubytovnu jsme celkem bez problémů našli, večeře byla opulentní, pak jsme dali panáčka, družně popovídali, vše OK. Na tachometrech 72 km (celá Mürztalweg měří 80 km).

V pátek 29. 8. nás čekala etapa do Grazu, tedy už po R 2 směrem k jihu. S plnými bříšky snídaňových dobrot jsme se dokulili ke strojům a dali sbohem Jugendhausu ve čtvrti Weitental.

ubytovna v Bruck an der Mur

Mapka cyklotrasy:

cyklostezka z Bruck do Bad Radkersburg

Bruck je krásné historické město, a tak jsme zajeli na prohlídku. Začali jsme na náměstí a zdrželi jsme se dost dlouho, protože bylo co obdivovat – především kytky a sochy.

na náměstí v Brucku

drbny 1

drbny 2

čtenář zachoval zelezný klid

Sokolíci na výletě

prima kluci

křis»álová radost

Přihodila se nám jediná nepříjemnost – Mirkův hýčkaný, poměrně nový foťák zřejmě neunesl zátěž, kterou mu jeho majitel neustále nakládá a začal protestovat – čudlik na spoušti nespouštěl…Naše Věra půjčila rozladěnému Mirkovi svůj foťák a oba měli radost – on že zase může a ona že už nemusí spouštět spoušť.

Dnešní trasa je krátká, proto jsme jeli opravdu rekreačně, zastavovali jsme na prohlídky městeček, na pivo, na zmrzlinu, na kávu. Kostel v městečku Pernegg vám musím ukázat, připadá mi neobvyklý.

kostel v Perneggu an de Mur

Blízko městečka Mixnitz je známá Medvědí soutěska (jestli jste tam doposud nebyli, vřele doporučuji návštěvu), ta je ale pro pěšáky, my dnes používáme jiný přesunový prostředek.

blízko obce Mixnitz je vchod do Medvědí soutěsky

Městečko Frohnleiten zaujalo nejen svou úpravností, ale i slevami na textilním zboží. Především ženy z naší výpravy popustily uzdu své vášni a užily si ohnivou nákupní půlhodinku, poté se zchladily (prý) výbornou zmrzlinou.

samé radovánky

Než jsme dojeli do Grazu, museli jsme překonat tichý odpor murských kačen, které si zřídily odpočívárnu a záchod na přilehlé cyklostezce a nehodlaly ze svých pozic ustoupit, dělaly, že o nás neví. Prokličkovali jsme mezi nimi a dávali jsme dobrý pozor, abychom neuklouzli.

cyklostezka je jejich odpočívárna

V Grazu jsme zase byli ubytovaní v osvědčeném Jugendhausu, tedy večeře i snídaně byly víc než uspokojivé. Dokonce i naše kola byla uschována v místnosti, která by směle mohla být tanečním sálem. Dnešní etapa měřila jen 63 km, a tak jsme se večer vrhli do víru velkoměsta, ale ta vycházka myslím nebyla (alespoň pro některé soukmenovce) dobrý nápad… Po celodenním klídku a pohodě jsme nebyli naladěni na zběsilý tep večerního městského života…

V sobotu 30. 8. už zdaleka nevedla cyklostezka kolem mladé, čilé a štíhlé řeky Mur, ale kolem rozvážné, spolehlivé, široké, ale zdaleka ne líné řeky, která si je vědoma svých povinností při zavlažování úrodných polí a výrobě elektřiny. Mur pramení v pohoří Vysoké Taury ve výšce 1752 m, cyklostezka podél něj je dlouhá asi 360 km a na posledním úseku je nadmořská výška 209 m n.m.

Jeli jsme na jih a krajina se kousek za Štýrským Hradcem změnila – kopečky byly pryč, na polích jílovito-písčitá světlá půda a všude nekonečné lány až 3 m vysoké kukuřice, které se pravidelně střídaly s poli dýní, aby svou výškou poskytovaly bachratým otesánkům závětří. Mezi tím kvalitní cyklostezky, zhusta využívané. K vidění byly různé typy kol (i s přídavnými zařízeními), zařazuji jedno roztomilé provedení.

rakouský kolega

Dýní bylo opravdu nekonečné množství, tato oblast je totiž vyhlášená výrobou kvalitního oleje z dýňových semen, kterému zde okřídleně říkají „černé zlato Štýrska“. Měli jsme možnost vidět stroj, který na poli sbírá tykve předtím soustředěné do úhledných řádků a drtí je tak, že semena zůstávají s jakousi dřeňovou kaší v zásobníku a zpět na pole padají rozdrcené dýňové zbytky, které slouží jako hojivo. Ze semen se pak zastudena lisuje kvalitní (a velmi drahý) olej.

sklizeň tykví

o kukuřici se nám bude zdát

Mezi krásnými městečky na trase vynikal svou originálností i líbezným okolím Mureck. Dopřáli jsme si odbočení ze značené stezky a okruh kolem blízkých jezer, pak jsme jeli do města prohlídnout si místní atrakci, kterou vám nabídnu ze všech stran. Kovová skulptura je před učňovskou školou a zhotovili ji žáci z železného šrotu. Detailní prohlídka nás všechny pobavila a rozesmála kvůli výborným nápadům.

před učňovskou skolou v Murecku

před učňovskou skolou v Murecku 2

před učňovskou skolou v Murecku 3

Pak jsme se ještě rozverně pozdravili s turistou, kráčejícím asi z opačného konce světa (podoba by tomu nasvědčovala), jehož tělo už únavou zhadrovatělo a nohy v kloubech nejsou zdaleka pevné.

turista z opačného konce světa

Myslím, že mohu směle napsat, že Rakousko nabízí turistům různá překvapení, viděli jsme kapra, který vážil 22 kg! Nevěříte? Tady je i se šťastným rybářem:

tááákovej kapr

Šťastný byl nakonec i kapr, protože jsme na vlastní oči viděli, že ho vrátili do vody. Fandím mu a chci věřit, že si exkurzi na břeh zapamatuje a další dlouho nepodnikne…

Po 104 km jsme dojeli do Bad Radkersburg, úplně lehce jsme našli penzion Zum Lindenhof a celodenní radosti plynule přešly do radostí večerních – ubytování skvělé, večeře ňamka, dobrá společnost, panáčkování…

ubytování v Bad Radkersburg

jídelna v Lipovém dvoře

Lípy u penzionu byly nádherné, vzrostlé a byly hodny dát jméno tomuto místu.

V neděli 31. 8. jsme se pokusili před penzionem udělat společné foto, což je skoro nemožné – ti turisté jsou pořád v pohybu…

větsina účastníků

top pětka

Včerejší trasa byla velmi pohodová, a tak se Maruška rozhodla, že dneska nám dá trochu zabrat. Vybrala trasu R 12 s názvem Thermenradweg přes vinařské obce Klöch a Svatá Anna, podél hranic se Slovinskem, na sever do Fehringu, kde nás bude čekat Toník s autobusem, naložíme kola a pak bohužel konec výletu. Je jasné, že vinohrady nejsou na rovině, označit dnešní trasu za členitou, je myslím dosti benevolentní výraz. Vinice se střídaly s lány kukuřice a slunečnic, s jabloňovými a švestkovými sady. Měla jsem dost času si všechno prohlédnout, protože jsem často musela sesednout z kola a potupně změnit způsob přesunu.

vinařská oblast

Bozí dar

v okolí obce Svatá Anna

V jednom údolí, obklopeném hustým lesem, jsme přijeli ke pštrosí farmě. Nešlo přejet nevšímavě kolem, ti ptáci jsou fakt mohutní a zdají se být potměšilí…

to teda zírám

Když jsme vyjeli na protější kopec, byl nám jasný pštrosí osud – z hospody se linula pronikavá vůně steaků a reklama se nedala přehlédnout.

Do Fehringu jsme se dostali dlouhým sjezdem, na počitadle bylo v cíli 45 km. Ve dvě hodiny jsme začali nakládat kola, kvůli ucpané rakouské dálnici jsme do Jihlavy přijeli až kolem desáté večer.

Celkem jsme ujeli (podle mého tachometru) 284 km, nebýt zlobivého žaludku jedné z účastnic, jehož obsah se přišel cestou podívat, co se děje venku, bylo by vše až neuvěřitelně ideální…

Maruško, kdo umí, UMÍ.

2 odpovědi na “Cyklostezky podél řek Mürz a Mur”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*