Rozhledna Mařenka – M+M Svatošovi

Krahulov – Mařenka – Želetava, sobota 13. dubna 2013

V říjnu roku 2012 se otevírala (za velmi špatného počasí) nová rozhledna na nejvyšším kopci (711 m n. m.) na Třebíčsku. Okolní obce vytvořily mikroregion Podhůří Mařenky a podařilo se jim stavbu prosadit – kdysi na Mařence bývala dřevěná rozhledna, ale její zbytky spadly v šedesátých letech minulého století. Je jasné, že jsme chtěli krasavici vidět, a tak první sobotu, kdy předpověď konečně slibovala jarní počasí, jsme nasedli v Jihlavě na vlak, před půl devátou ráno už jsme byli v Krahulově u Třebíče a po modře značené turistické stezce jsme se vydali na cestu 21 kilometrů dlouhou (podle oficiálního trasovníku KČT).

Trasa: Krahulov – Čechočovice – Rokytnice nad Rokytnou – Březová – Dašov – Mařenka – Bítovánky – Želetava = 21 km

Cesta krásně ubíhala, považovali jsme si slunečného počasí, jen vítr mohl být menší a teplejší. První opravdu významná zastávka byla v Rokytnici nad Rokytnou, která je už v roce 1190 zmiňována v zakládací listině kláštera Louka u Znojma, pár let nato byl zde postaven kostel. Současný je zasvěcen sv. Janu Křtiteli a opravuje se. Nelze přehlédnout sochořadí u schodů ke kostelu – osm soch pochází z poloviny 18. století.

Ti, kdo znají jméno P. Jana Buly (1920–1952), vědí, že rodák z Lukova na Třebíčsku ve zdejší farnosti působil a byl velmi oblíben zejména mezi mládeží. V rámci rozsáhlé akce na začátku padesátých let (babický případ – M+M Svatošovi – Z Kojetic do Moravských Budějovic), ve které hrál svoji neblahou roli agent Ladislav Malý, byl mladý kněz Jan Bula, Malého spolužák z gymnázia, 30. dubna 1951 komunisty zatčen, souzen s dalšími společníky v monstrprocesu v Třebíči a 20. května 1952 v Jihlavě popraven.
V současné době probíhá proces beatifikace Jana Buly, kdy příslušné církevní autority soustřeďují veškerou dokumentaci k jeho životu a případu. Dá se říci, že Jan Bula je novodobý mučedník.

U značené cesty je letní tábor Březová, zatím opuštěný, při jeho obhlídce jsme snědli svačinku a pokračovali k Dašovu. Ze zdejšího mlýna prý pocházela dívka Mariana, po níž je pojmenován kopec Mařenka – pověstí s podrobnostmi o jejím hrůzném skonu je několik, jisté ale je, že ve zdejších lesích byla v roce 1689 zavražděna.
Mnohem veselejší je jiný případ – poblíž Dašova, nedaleko cesty, je pramen křišťálové vody, zde jsou podrobnosti:

Se stoupající nadmořskou výškou se měnilo počasí k horšímu, zatáhlo se a když už jsme měli rozhlednu před sebou, dokonce spadlo asi deset kapek.

Rozhledna je 32,5 metru vysoká, celoročně přístupná, vyhlídka do kraje je v 739 metrech a vede k ní 157 schodů – výhled nebyl nejhorší, Javořice v plné kráse, ale na rakouské hory by bylo potřeba průzračnější počasí. Mnohem víc nás potěšilo milé setkání s turisty-značkaři z Polné (zdravím manžele Horských 🙂 ):

Hlavní cíl výpravy byl výstupem na rozhlednu dosažen, teď už zbývalo jen závěrečných pět a půl kilometru k autobusu do Želetavy.
Během chvilky vysvitlo, a po zbytek dne se udrželo, pichlavé jarní slunce a my jsme si užívali ostré přechody mezi barvami i dramatická oblaka, do toho silný vítr vysušující cesty, na kterých místy ještě ležel sníh.