Osada, v níž skončil život 24. června 1942
Bývalá kamenická osada Ležáky sloužila za druhé světové války jako úkryt parašutistické skupiny Silver A vyslané z Londýna s radiostanicí Libuše. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha byla v následném teroru proti civilnímu obyvatelstvu osada Ležáky vypálena a domy srovnány se zemí. Dospělé eskortovali Němci do Pardubic a v Zámečku zastřelili. Z ležáckých dětí se po válce vrátily pouze dvě.
Na závěr naší několikadenní návštěvy východních Čech jsme bývalé Ležáky navštívili. Nebojím se napsat, že zážitek vyvolal v nás obou citovou bouři – prošli jsme pietní území, shlédli dokumentární film v muzeu a na fotkách pohlédli do tváří všech ležáckých obyvatel.
Na následujících obrázcích jsou pouze popisky, komentářů netřeba.
Mám na paměti větu, kterou řekla sochařka Marie Uchytilová, autorka pomníku Lidické děti: „Všemi jazyky světa mlčí mé sochy…“
Sádrový model sousoší Lidické děti jsme viděli v Mariánské Týnici, když jsme krátce před tím navštívili památník v Letech – dočtete se o tom ve článku M+M Svatošovi – Za posledním puchýřem 2012.
To je místo, kam jsem se často vracela při putování Železnými horami , a vždy to na mne zapůsobilo znova.Díky za připomenutí.
Ano, návštěva asi nenechá nikoho lhostejným. Je třeba ten příběh lidí připomínat.