Údržba map a směrovníků 2014

Tentokrát většinou v přírodním parku Čeřínek

Letošní obnovu pěšího značení, kterou nám určil vedoucí značkařského obvodu Jihlava Standa Balík, jsme podle nařízení zvládli v jarních měsících před masovým rozvinutím turistické sezony (Značení pěší trasy z Čeřínku do Dolní Cerekve,  Značení pěší trasy z Humpolce k hydroelektrárně u Želivky), několik příznivých letních dní jsme jako členové „technické čety“ (v té působí ještě čtyři další turisté-značkaři) věnovali podle přiděleného zadání údržbě map a směrovníků. Byli jsme rádi, že devět informačních prvků, na které jsme měli ozdravně působit, je na našem milovaném Čeřínku, zbylé dva, uvedené na značkařských příkazech, v blízkém okolí.
Na mapce jsou zaznamenaná místa, kde jsme vyměňovali turistické vývěsní mapy či natírali a čistili směrovníky:

Než jsme se v pátek 25. července vydali na první okrašlovací misi, naložili jsme do auta kromě žebříků, barev, štětců, šroubů, smirkových papírů, kanystru vody a několika desítek dalších potřebných věcí také úrodu barevných klobouků z naší zahrady:

Mirek totiž vždycky předem nabarví záložní ochranné klobouky – v terénu pak přijdou hodně vhod… 🙂
Dnes jsme měli „vyfešákovat“ čtyři směrovníky – začali jsme ve Spělově, pokračovali u rybníka Klechtavce,

pak přejeli do Nového Hojkova, kde nás místní občan upozornil na chybný údaj o nadmořské výšce na tabulce – správně má být kolem 700 metrů (opravu zařídí vedoucí ZO Standa Balík)

a v podvečer skončili u směrovníku Dvorce-rozc. ČTZ. Ten nás s nadšením přivítal, protože byl celý polepený prošlými pozvánkami a hloupými vzkazy, mnohdy důkladně přichycenými – jeho stanoviště u silnice svádí k umisťování nejrůznějších plků, které nikdo následně neodstraní.

Večer jsme byli docela unavení, proto jsme v sobotu odpočívali a další směnu nechali na neděli 27. července – na prostranství před chatami na Čeřínku bylo potřeba vyměnit vývěsní mapu, natřít její rám i stojan, natřít také dvouramenný směrovník a očistit všechny tabulky, což je zadání na celý den.
Čeřínek je východiště značených turistických tras, proto jsou tu na směrových tabulkách zastoupené všechny barvy užívané při značení cest (červená, modrá, zelená a žlutá) a dobře čitelná mapa je zde nutností.
Nejdříve jsme odstrojili stojan mapy i směrovník,

poté několik hodin usilovně pracovali, až se konečně vylouplo hotové dílo:

Vpodvečer jsme se odměnili výborným nedělním obědem v turistické chatě na Čeřínku – poctivé vepřo-knedlo-zelo z kuchyně pana Vlčka bylo správnou tečkou za poctivou prací. 🙂

A že nám to tak hezky šlo, hned v pondělí 28. července 2014 jsme zase přijeli s plně naloženým Pežotkem (snese i mapy a žebříky na střeše) na čeřínkovské Dolní Hutě, kde nás čekalo totéž zadání co včera.

Asi nejobtížnější část celé údržby je sundání plechové stříšky nad mapou – přímo kritická operace pak je opětovné umístění čerstvě nabarvené stříšky do výšky tak, aby přesně dosedla na úchytné otvory – tedy nespadla a nevzala sebou ze žebříku i mne, zapatlanou nešiku malého vzrůstu…

Vedle mapy je směrovník, který také prošel naší ozdravnou kúrou

a ani stojanu na nedalekém rozcestí červené (na Čertův hrádek) a modré značky (ke Klechtavci) jsme nevěnovali menší péči.

Během dalších dnů v týdnu na údržbu posledních čtyřech směrovníků nedošlo, v sobotu 2. srpna jsme se zúčastnili sobíňovského pochodu nazvaného Léto v Železných horách, a tak jsme s naší pojízdnou dílničkou vyjeli až v neděli 3. srpna 2014.

Ráno, které nás zlobilo drobnými přeprškami, při nichž jsme museli igelitem rychle přikrývat plechovky s barvami rozložené kolem auta, jsme strávili u směrovníku Pod Čeřínkem. Ten sice netrpí zásahy lidí, přesto však bylo potřeba značných úprav – větve okolních smrků bránily nejen viditelnosti tabulek, ale i šťávy, které stromy roní, přispěly k potahu plesnivým filmem, jehož odstranění nám dalo zabrat.

V ostudném stavu byl směrovník v lokalitě U lípy, na frekventovaném rozcestí:

Tohle je lepší podívání, že? 🙂

Druhou polovinu dne jsme strávili u jedné z nejnavštěvovanějších památek v přírodním parku Čeřínek, u Čertova hrádku. Autem se nelze ke směrovníkům dostat, to je dobře vidět na následující mapce – lesní cesta nám dovolila zajet několik set metrů od odbočky, kde je jeden směrovník, k němuž jsme všechno potřebné přenesli, a pak, rovněž v rukách a na ramenou odnesli až k dalšímu, umístěnému před unikátním skalním útvarem Čertův hrádek – uf!!

Ale překážky jsou, aby se překonávaly 🙂 – tady je směrovník na odbočce „dříve“ a „nyní“:

Ve vrcholové partii přírodní památky Čertův hrádek nás přivítal líbezný kousek světa,

a tak jsme zapomněli na všechnu námahu.

Sluneční paprsky pozdního odpoledne pozlacovaly prastaré kameny a činily tajemné šero přívětivějším – zdejší prostředí nás nikdy nenechá lhostejnými.

Odvlekli jsme nářadí, nástroje a pomůcky zpět do auta a tím pro letošek skončila naše služba značkařská. 🙂

Pro úplnost uvádím, že jsme během léta ještě zkontrolovali 95 kilometrů cyklotras (vyřezali clonící větve a očistili směrové tabulky) a podali podrobné hlášení o jejich stavu: č. 5215 ze Štoků přes Rantířov do Vílance, č. 26 z Jihlavy do Dolního Smrčného a č. 5126 z Telče do Jihlávky s pokračováním po trase č. 5128 do Nového Dvora. Posledním kontrolovaným úsekem byla trasa č. 5261 z Telče do Praskoles – za všechny nádherné kouty krajiny, kterými jsme se při projíždění kochali, uvádím obrázek, jaký není k vidění na každém rohu – náves s památnou lípou v Praskolesích:

Třiadvacet metrů vysoká, prý osm set let stará lípa má po obvodu bezmála deset metrů, je vykotlaná, uvnitř se zvoničkou – z obrázku vidíme, že se těší dobrému zdraví.
Více fotografií památné lípy naleznete v našich článcích:
Značení Dobrá Voda – Březka,
Z hradu do Doupěte.

Související články:
M+M Svatošovi – Údržba map a směrovníků 2013,
o přírodních památkách na Čeřínku:
M+M Svatošovi – Podzim na Čeřínku.